https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bojgy-pouzivaji-sve-telo-pri-splhani-jako-laso
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bojgy používají své tělo při šplhání jako laso

31.1.2021 02:13 | NEW YORK (ČTK)
Bojga hnědá je stromový had z čeledi užovkovitých, jehož původní domovinou je Austrálie a Indonésie.
Bojga hnědá je stromový had z čeledi užovkovitých, jehož původní domovinou je Austrálie a Indonésie.
Pokud jde o hady, vědci už zjistili spoustu zajímavých faktů. Nyní ke zvláštnostem jejich anatomie či smyslů přibylo zjištění, jak bojga hnědá dokáže vyšplhat i po tak hladkých objektech, jako je sloup elektrického vedení: stočí ocas jako smyčku, kterou provlékne tělo do tvaru lasa, aby mělo lepší oporu. Jde o způsob pohybu, jaký u plazů nebyl ještě nikdy pozorován, napsal zpravodajský server CNN.
 

Odborníci z univerzit v Coloradu a Cincinnati učinili tento objev náhodně, když pracovali na projektu ochrany hnízd špačků mikronéských na Guamu. Špačci mikronéští jsou jedním z pouhých dvou původních druhů, které na tomto ostrově přežívají.

Bojga hnědá je stromový had z čeledi užovkovitých, jehož původní domovinou je Austrálie a Indonésie. Ve 40. a 50. letech 20. století byly bojgy náhodně zavlečeny na Guam a jejich šíření na tomto autonomním ostrovním území USA představuje jednu z nejagresivnějších ekologických invazí, jakou kdy lidstvo zaznamenalo. Bojgy nejen zdecimovaly ptačí populaci na Guamu, ale jsou také zodpovědné za časté výpadky proudu.

Vědci použili metr vysoké kovové sloupky, které se často využívají k ochraně ptačích hnízd před mývaly a hady, aby bojgám zabránili vyšplhat ke špaččím budkám. Ale k jejich úžasu zachytila sledovací videokamera bojgu, která kolem 20 centimetrů širokého sloupku stočila vlastní tělo do lasa, aby se dostala nahoru.

Hadi se obvykle pohybují jedním ze čtyř způsobů: vlněním do stran (lateral undulation), přímo (rectilinear locomotion), harmonikově (concertina motion) či bočním ohýbáním (sidewinding). Při lezení po strmých a hladkých površích, jako jsou kmeny a větve stromů nebo roury, hadi obvykle používají harmonikový pohyb, při kterém se jejich tělo kroutí do stran, aby mělo alespoň dva opěrné body.

Ovšem při "lasování" se had opírá jen o jednu smyčku těla vzniklou jeho protažením malou smyčkou vytvořenou na ocase. "Nečekali jsme, že by bojga hnědá dokázala najít způsob, jak po tom sloupku vyšplhat," řekl spoluautor studie Thomas Seibert.

"Naše zábrana nejprve fungovala," dodal. "Ale po asi čtyřech hodinách záznamu jsme najednou uviděli tohoto hada, jak si udělal z těla laso a začal se soukat nahoru. Dívali jsme se na ten kousek záznamu asi patnáctkrát. Byl to šok. Nevyrovnalo se to ničemu, co jsem kdy v životě viděl," řekl Seibert.

Podle vědců tento způsob pohybu pro hady očividně není snadný. Bojga často klouže dolů, pohybuje se pomalu, ztěžka oddychuje a zastavuje se, aby si odpočinula. Ale bez ohledu na to, jak je podobný výstup náročný, umožňuje bojgám dostat se k nic netušící kořisti - a může také vysvětlit, jak se bojgy mohou dostat na sloupy elektrického vedení, kde způsobují zkraty.

Vědci nyní chtějí využít svá nová zjištění k tomu, aby vymysleli lepší způsoby, jak chránit ptáky v této oblasti.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2021 08:21
V článku chybí zásadní informace, že bojgy vyhubily 10 z 12 ptačích druhů a 2 z 11 druhů ještěrek. To je v rozporu s mantrou ekologistů, že predátor SI svou kořist nevyhubí. Mezi zdecimováním a vyhubením je přece jen rozdíl...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 11:27 Reaguje na Karel Zvářal
Ta mantra ekologistů je pitomost. Mezi predátory patří, mimo jiné, i člověk. A co ten už dokázal na Zemi vyhubit živočišných druhů sežráním.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 11:25
Ty bojgy na Guamu jsou skutečné neštěstí. Množí se jak na běžícím pásu a likvidují původní zvířenu. Jediná šance, jak se jich zbavit je - nahnat tam Asiaty, kteří by je sbírali na konzum.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2021 11:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Obávám se, že už je "dokonáno", zachraňovat tam není velice co. Mělo by to být memento nejen pro lehkovážné povahy s vypouštěním domácích miláčků do volnosti všude možně po světě, ale také k zamyšlení, zda nesmyslnou protekcinistickou ochranou původních predátorů nenarušujeme přírodní rovnováhu. Rozhodující slovo by měl mít racionálně uvažující člověk, nikoliv utkvělá představa ekologistů, že "příroda si poradí". Ano, "poradí", ale často také s nečekaně smutným efektem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.1.2021 11:40 Reaguje na Karel Zvářal
Ty bojgy se tam, myslím, dostaly nechtěně s leteckou dopravou. Ony dokáží klidně cestovat i na podvozku od letadla. A co se týče racionality, tu bohužel u některých jedinců rodu Homo postrádám. Ekoteroristi jsou toho názorný příklad.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.1.2021 11:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Číst umím, ano, něco dojde v zásilce (krabici) s ovocem, slimáci (vajíčka) na kolech letadel, většina však vědomým vypuštěním (prasata, lišky, kočky, psi, kapři, skokan volský aj.).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist