Botanické zahrady žádají vládu o program pomoci a otevření venkovních areálů
Pro zahrady je významný především propad příjmů ze vstupného, prodeje upomínkových předmětů, pronájmů prostor pro společenské a kulturní akce. V činnosti středoškolských botanických zahrad se projevila také absence studentských praxí, které jsou součástí výuky a představují významný podíl na údržbě areálů, kterou je nutné nyní zajišťovat externě. "Výdaje snižovat příliš nelze, musíme platit energie na vytápění skleníků, pěstební substráty, další provozní náklady a mzdy," uvedla unie.
Botanické zahrady mají rozdílné zřizovatele, podle kterých se i liší jejich návštěvnický režim. Nejvíce jsou propadem příjmů ze vstupného ohroženy soukromé a spolkové zahrady. Například Bečovská botanická zahrada hlásí propad příjmů za minulý rok 800 000 korun, část jí byla hrazena z kompenzací a covidových programů, k zajištění péče o sbírky jí ale chybí 455 000 korun. Největší česká botanická zahrada, Botanická zahrada v Praze, má od začátku roku propad příjmů více než šest milionů korun. Pokud by byla zahrada uzavřena celé první pololetí, tedy v nejatraktivnější části roku, ztráty by se vyšplhaly na 14 milionů. Dendrologická zahrada v Průhonicích letos počítá se ztrátou 1,5 milionu korun, pokud nebude možné zahradu v prvním pololetí otevřít.
Propad financování je v současnosti takový, že zahrady omezují rozvojové aktivity. Mnozí ředitelé a vedoucí se začínají obávat o osud sbírek, záchranných programů ohrožených druhů rostlin mimo místo původního výskytu a také o zaměstnané specializované odborníky a zahradníky.
"Pro zachování veřejně prospěšných funkcí spojených s naší činností je v tuto dobu nezbytná finanční pomoc státu. Žádáme Vás proto o vytvoření programu pomoci botanickým zahradám. Současně Vás také žádáme o zvážení otevření venkovních areálů botanických zahrad, ve kterých je nebezpečí přenosu infekce stejné jako ve veřejně přístupných parcích a zahradách," stojí v dopise.
Ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienička připravují úpravu protiepidemického systému, který by měl stanovit postup a parametry pro zmírňování opatření. Odborníci zatím připomínkovali jen nejvyšší stupeň systému, řekl v neděli epidemiolog a člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Rastislav Maďar. Skupina podle něj diskutovala například o možnosti povolit venkovní trhy, otevřít venkovní expozice zoologických a botanických zahrad či venkovní sportovní aktivity jeden na jednoho.
Podle statistické ročenky České republiky v roce 2019, před koronavirovou pandemií, navštívilo 20 botanických zahrad v Česku 680 000 návštěvníků. Tržby na vstupném činily 29,3 milionu korun.
reklama