Botanik Vild: Tradiční hospodaření působí pozitivně na vegetaci

Tradiční formy hospodaření, jakými byly pařezení, pastva nebo hrabání stromové opadanky, mohou mít pozitivní vliv na biodiverzitu lesů. V rozhovoru to řekl Ondřej Vild z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), který v úterý získal Cenu AV ČR v kategorii vědeckých pracovníků do 35 let. Na rozmanitost vegetace má podle něj částečně kladný účinek i lesní zvěř.

Vild se problematice uplatnění tradičních forem v ochraně přírody věnuje metodou terénních experimentů. Cenu obdržel za čtyři články, které připravil ve spolupráci s dalšími autory a jež byly mezi lety 2013 a 2017 publikovány v časopisech Forest Ecology and Management, Applied Vegetation Science a Folia Geobotanica, uvedla v tiskové zprávě AV ČR.

Věnuje se v nich vlivu obnovy pařezení, tedy pravidelného mýcení listnatého lesa, nebo hrabání opadu na návrat ohrožených druhů rostlin. "V případě pařezení je výsledek poměrně jednoznačně pozitivní. Experiment vznikl deset let před tím, než jsem začal studovat doktorát. Doba, v níž se vegetace mohla vyvíjet, byla delší než v případě hrabání opadanky," uvedl Vild.

V experimentu s hrabáním opadanky pokračuje Vild devátým rokem, i u něj se už ale začínají ukazovat některé z předpokládaných pozitivních změn. "Jde o výskyty druhů, které jsou konkurenčně slabé, a druhů náročných na světlo," řekl. Jde například o klinopád obecný, rozrazil rezekvítek nebo diviznu jižní rakouskou.

Čtvrtý článek dokládá vliv lesní zvěře na biodiverzitu lesa. "Zkoumali jsme lesní oboru u Moravského Krumlova. Zvěř zabraňuje tomu, aby stromy zmlazovaly, což má pozitivní účinek z hlediska světlomilných druhů. Na druhou stranu zvěř půdní povrch narušuje pohybem a rytím, takže fyzicky omezuje rostliny, co se týče pokryvnosti. Druhů je tam obecně méně a pokryvnost bylin je výrazně menší," uvedl.

V otázce nejvhodnější druhové skladby lesů hraje podle něj roli několik aspektů. "Jednak jde o stabilitu porostu. Při měnícím se klimatu nejsou schopny obstát smrkové monokultury, které jsou v Česku dominantní. Pro stabilitu je obecně přínosnější mít větší zastoupení listnatých dřevin. Avšak něco je vhodné pro vyšší polohy a něco jiného pro nižší. Já se věnuji nížinným lesům, kde smrk příliš pěstován není. Z jehličnanů je to častěji borovice, dominují ale dub, habr či lípa. Dominance smrku je spíše problémem středních a vyšších poloh," poznamenal.

Dalším rozměrem je podle něj otázka diverzity například brouků, motýlů či savců. "Různé typy podmínek vyhovují různým skupinám organismů. V některých situacích je proto obtížné, aby se domluvili ochránci přírody, kteří chtějí chránit rostliny, s těmi, kteří chtějí chránit brouky. V tomto ohledu se nedá říci, jestli smíšené lesy jsou lepší než jednodruhové," doplnil.

Před pěti lety byl Vild u zrodu mobilní aplikace Flowerchecker, přes kterou čeští i zahraniční botanici identifikují rostliny zaslané uživateli v podobě obrázku. Letos společně s brněnskými informatiky Jiřím Řihákem a Ondřejem Veselým spustili další aplikaci Plant.id, která umožňuje určit rostliny automaticky na základě strojového určení.

---

reklama

---