Brněnští vědci zkoumají ochranu brambor pomocí biopesticidů - rostlinných výluhů a éterických olejů
Z biopesticidů se v současnosti v konvenčním zemědělství nejvíce využívají prostředky proti hmyzu na bázi mikrobiologických složek a rostlinných výtažků. Ostatní skupiny se ve velké míře uplatňují pouze při pěstování bioproduktů. Právě biopesticidy chtějí k šetrné ochraně brambor využít i vědci z univerzity. Rostlinné silice neboli éterické oleje představují důležitý zdroj biologicky aktivních sloučenin, které mají účinek například na bakterie, hmyz nebo houby. Tyto biopesticidy chtějí vědci kombinovat s pěstitelskými zásahy, mezi které patří třeba aplikace organických hnojiv nebo metoda likvidace natě.
V první fázi budou provádět laboratorní pokusy, aby vybrali nejúčinnější ochranné látky a jejich kombinace a stanovili nejvhodnější koncentrace. "Testy provedeme na plotnách živného média, Petriho miskách, s různou koncentrací botanického pesticidu. Vyhodnotíme tak účinnost vybraných botanických pesticidů na testované houby a bakterie, a na základě toho stanovíme jejich nejnižší účinnou koncentraci," popsal Radovan Pokorný, vedoucí ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství.
Po laboratorních experimentech bude následovat testování látek přímo na hlízách brambor. Součástí projektu bude i detekce a kvantifikace houbových a bakteriálních patogenů v půdě a po sklizni. "Potřebujeme zjistit přítomnost hub a bakterií v hlízách bramboru a půdě, a zároveň stanovit jejich množství, abychom mohli říci, jak jsou použité metody ochrany pomocí rostlinných silic a pěstitelských zásahů účinné," doplnil Pokorný.
Houbová a bakteriální onemocnění napadají nejčastěji hlízy, ale někdy i stonek nebo celou nadzemní část bramboru. Většinou poškodí kvalitu nebo vzhled hlíz. Projekt začal letos v lednu a bude trvat čtyři roky. Společně s univerzitou se na něm podílí v roli koordinátora Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Lukáš Musil se svou rodinnou ekologickou farmou na Vysočině.
Plocha i produkce brambor v posledních letech klesá a Česká republika není soběstačná hlavně v produkci konzumních brambor a řady výrobků z brambor. Nepříznivý vývoj je i ve spotřebě brambor na obyvatele. Zvyšují se požadavky spotřebitelů na úroveň balení a kvalitu hlíz.
reklama