https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brnensti-vedci-zkoumali-ledove-kvety-za-ozonove-diry-pry-nemuzou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brněnští vědci zkoumali ledové květy, za ozónové díry prý nemůžou

8.1.2018 13:48 | BRNO (ČTK)
Tyhle květy za naši ozónovou díru nemohou
Tyhle květy za naši ozónovou díru nemohou
Tým brněnských vědců pomocí speciálně upraveného elektronového mikroskopu zkoumal takzvané ledové květy. Výsledky vyvrací hypotézu, že ledové květy mají podíl na vzniku slaných aerosolů v polárních oblastech, a tím také na ničení ozónové vrstvy.
 
Článek o výzkumu loni publikoval časopis Atmospheric Chemistry and Physics, říká Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Vědci z ústavu se tématu věnovali s kolegy z Masarykovy univerzity a Britského antarktického průzkumu.

Když se řekne ledové květy, laik si představí obrazce na zamrzlých oknech. Výzkum se ale týkal přírodních útvarů, které vyrůstají z povrchu nově vytvořeného ledu, a to za nízkých okolních teplot. Vyskytují se v polárních oblastech, mají jemnou strukturu, tvar podobný listu kapradí a jsou až třikrát slanější než mořská voda.

Slané jsou proto, že do sebe dokážou z mořské vody nasávat sůl. Donedávna vědci měli za to, že se křehké ledové květy rozpadají a následně je vítr unáší do atmosféry. Tam umožňují chemické reakce, například takzvanou bromovou explozi, tedy intenzivní uvolňování bromu z mořské soli do atmosféry, které přispívá k ničení ozónu nad Arktidou a Antarktidou.

Existovalo tedy podezření, že na začátku jsou nevinně vypadající přírodní útvary s romantickým názvem - a na konci ozónová díra. Vědci pod vedením Dominika Hegera z Masarykovy univerzity vytvořili ledové květy v laboratorních podmínkách a tým Viléma Neděly z Ústavu přístrojové techniky pak pozoroval jejich postupnou sublimaci pomocí speciálního mikroskopu.

Existoval předpoklad, že ledové květy jsou křehké a rozpadají se na množství malých slaných částic, výzkum ale podle Schieblové prokázal opak. Ledové květy byly v mikroskopu flexibilní a přilnavé a nedocházelo k jejich rozpadu na slané mikročástice. Z toho podle výzkumníků vyplývá, že ledové květy pravděpodobně nejsou přímým zdrojem slaných aerosolů, což má význam pro modelování procesů v atmosféře.

Led je pro viditelné světlo průsvitný, proto je jeho pozorování v optickém mikroskopu problematické. Lepšího kontrastu lze dosáhnout pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu. Běžný přístroj však pracuje za velice nízkých tlaků a led je nutné chladit na teploty pod minus 120 stupňů Celsia, aby se okamžitě neodpařil. Vědecký tým proto přestavěl a nově pro studium ledu upravil klasický přístroj tak, že vzniknul environmentální rastrovací elektronový mikroskop pojmenovaný AQUASEM II.

Přívlastek environmentální naznačuje, že mikroskop je uzpůsobený pro studium vzorků v podmínkách blízkých přirozenému prostředí. V případě zkoumání ledu je to teplota těsně pod nulou v prostředí, které obsahuje určité množství vodní páry tak, jako je tomu v přírodě. Experimenty prováděné v nově upraveném přístroji mají význam pro pochopení vlastností ledu, ale také například pro vývoj nových léků, studium rostlin i malých živočichů nebo pro výzkum prakticky všech elektricky nevodivých materiálů, uvedla Schieblová.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist