Bursíkova komora kritizuje energetickou koncepci: je to muzeum jádra a uhlí
Hlavní výhrady profesní asociace se týkají faktu, že koncepce nepracuje s více variantami, ale předkládá jen jedno řešení. "To dosud vůbec nebylo, koncepce se vždy alespoň snažily předstírat, že dávají různé návrhy," řekl novinářům předseda komory Martin Bursík.
Dalším kritizovaným bodem koncepce je rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech. To není podle výrobců obnovitelné energie ekonomicky zdůvodněné, není jasná ekonomika výstavby, provozu, skladování paliva, ani likvidace elektrárny po ukončení provozu.
Instalovaný výkon jaderné energetiky by měl podle plánů vzrůst z dnešních 3,7 GW na zhruba 7,5 GW. Což je víc, než kolik česká přenosová síť absorbuje při nejnižší spotřebě elektřiny, tedy v době, kdy o ni není zájem. Podle komory tak koncepce jednoznačně počítá s vývozem elektřiny, protože výkon obou jaderných zařízení není možné udat jen na českém trhu.
Jadernou elektřinu neprodáme
"Stát ale vůbec nepracuje s ekonomickými výhledy, podle kterých budou ceny jaderné elektřiny nekonkurenceschopné," říká Martin Bursík. Podle něj si stát neuvědomuje, že bude problém s tím elektřinu udat, protože v Německu i Rakousku nebude zájem o českou jadernou elektřinu z etických důvodů. Návrh koncepce navíc prý vůbec nepracuje s ekonomickými výhledy, podle kterých budou dnešní ceny jaderné elektřiny v budoucnu nekonkurenceschopné.
Podle sdružení státní koncepce nevysvětluje, proč by Česká republika měla více než polovinu elektřiny vyrábět v reaktorech, když zároveň před několika lety odsouhlasil investice firmy ČEZ do uhelných elektráren, které mají životnost delší než 40 let. A protože firma ČEZ už investuje 100 miliard korun do obnovy uhelných elektráren, je o dalším masivním využíváním uhlí v budoucnu rozhodnuto. "Takže prohlášení o ústupu z uhlí je jen proklamace," říká Bursík.
Stejně tak se komoře nelíbí, že koncepce k obnovitelným zdrojům přistupuje apriorně negativně. Jako jediná země Evropské unie chce Česko zastavit podporu obnovitelné energie, což je i proti evropské směrnici. "Nejedná se o nic jiného než konkurenční boj, zejména ČEZ nechce pustit do svého území malé decentralizované zdroje," říká Jan Habart ze sdružení CZ Biom. Podle koncepce by se měl do roku 2040 podíl obnovitelné energetiky držet na 15 %. Podle Komory ale tou dobou počítají vyspělé země s podílem kolem 60 %, podíl v české energetice by prý měl být kolem 30 %.
Stop výkupu zelené elektřiny
Co se týče ekonomiky obnovitelné elektřiny, zabývá se koncepce prý jen negativními dopady na růst cen, ale vůbec nezapočítává negativní dopady využívání fosilních paliv, tedy zejména znečištění ovzduší. U jádra zase nebere v úvahu omezenou zodpovědnost firem za případné nehody, které technologii zlevňují tím, že riziko na sebe bere stát.
Pokud by se prý braly do úvahy tyto vlivy, byly by obnovitelné zdroje konkurenceschopné již dnes. I tak se ale dá čekat plná konkurenceschopné fotovoltaiky kolem roku 2020, což potvrzuje například výhled Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Stát chce naopak zastavit podporu zelené elektřiny a tepla pomocí výkupních tarifů a namísto nich podporovat investice do jednotlivých zařízení. "Výkupní ceny nejsou dobré. V minulosti byly hlavní náklady investiční a nikoli provozní. Proto by mělo být podpora investičních nákladů," prohlásil ve středu na semináři ke studii o ekonomice obnovitelných zdrojů náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Podle něj by se investice soutěžily v tendru podle zákona o veřejných zakázkách. Získala by ji firma, která by nabídla výrobu elektřiny za nejlevnější cenu.
Vítr ano. Anebo ne
Stejně tak koncepce vůbec nepočítá s využitím například biomasy nebo solárního tepla při vytápění domácností. Naopak centrální zásobování teplem postavené na využití uhlí bere jako konkurenční výhodu. Komora také odmítá předpoklad koncepce, který počítá s kontinuálním nárůstem spotřeby v průmyslu, službách i domácnostech - z dnešních 72 TWh na 80 TWh v roce 2020 a 92 TWh v roce 2040. Podle Komory vyspělé země počítají s šetřením energiemi a využíváním technologií s vyšší účinností. A tím s poklesem celkové spotřeby. "Představa o nekonečném růstu spotřeby jde mimo jakoukoli realitu," tvrdí Bursík. Podle něj vedou takové návrhy k "socialistickým zítřkům" podobně jako plánovaná ekonomika totalitního Československa.
Podle Komory je navíc návrh koncepce v rozporu s řadou dalších dokumentů. Vedle evropských směrnic, u kterých vláda riskuje řízení o porušení závazků ze strany Evropské komise, ale neodpovídá ani vládnímu Národnímu akčnímu plánu OZE. Ten totiž počítá například s podstatným růstem větrné energetiky, což bez provozní podpory půjde podle Komory jen stěží. Ale nesedí ani čísla, kterých má Česko dosáhnout - podle koncepce 1 888,8 GWh, zatímco akční plán počítá s úrovní 1496 GWh. Navíc premiér Petr Nečas ve svém projevu na brněnském veletrhu prohlásil, že jeho vláda musí "zkrotit obnovitelné zdroje energie", protože se stávají brzdou naší ekonomiky. To prý byla jedna z věcí, kterou vláda začala řešit hned v létě roku 2010. Především bylo potřeba šlápnout na záchranou brzdu v podpoře fotovoltaiky. "Nyní musíme zabránit, aby se podobné věci nestaly v oblasti větrné energie, ale i v oblasti bioplynu. To je jedna z klíčových součástí naší energetické koncepce," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Elektroenergetické datové centrum: První měsíce sdílení elektřiny v ČR
IEA: Geotermální energie by mohla pokrýt 15 procent růstu poptávky po elektřině
Ministerstvo dalo na projekty komunitní energetiky 98,7 milionu korun. Vznikla platforma pro sdílení zkušenostíOnline diskuse
Není to poprvé v historii - 14. 9. 2012 - V.J.Některé názory je třeba 100x opakovat, aby se uchytily a pochopily :-) A to včetně názoru, že srovnávat kůrovcovou kalamitu s lidskou infekcí NENÍ možné, protože umírají stromy a nikoliv lidi. Zajímavé je, že to většinou tvrdí stejní lidé, kteří chápou, že život stromu není tak důležitý jako život člověka. (Při kosení louky umírají rostliny a při sklizni taky, což jim většinu nevadí, jen pro ilustraci). Jinak strom likvidují i bobři. Zabij bobra, zachraň strom :-)Smrk je původní v horských pásmech Šumavy, v podhůří a nižších horských už jen částečně. Tak tedy upravím otázku - myslíte si, že v těchto horských pásmech, kde dříve rostly smrky, existovaly kůrovcová kalamita v minulosti: a) ano? b) ne? "Ze tam naroste casem buren ba i les, o tom sporu neni ale co bude tak pozoruhodneho na zjisteni, ze treba za 100 let uz tam bude les pekny i na pohled?" ...možná to, že tam dáte šanci druhou, kterým na pasekách šanci nedáte? A že to vyjde o dost levněji, než když ten les musíte nákladně obnovovat? A "přirozený" ... co třeba tím, že vznikne bez přispění člověka - nebo znáte jiné kritérium "přirozenosti" lesa? Doporučuju otestovat Bělověžský prales v Polsku - tam se nezasahuje v NP už zhruba několik tisíc let. Pravda, zubry tam sice vyhubili a museli znovu vysadit, ale není to jediná zajímavá věc. Turisticky extrémně atraktivní místo, vám ale jako náročnější turistovi, který asi nebude mít rád prohlídky s bandama turistů nebo za těžké peníze doporučuju se tam nějak potají procedit, hodně opatrně aby vás nenachytali a nepokutovali + abyste nezapadnul někam do bažiny. Je to nezapomenutelný zážitek, škoda že je to tak daleko (14 hodin cesty vlakem) od nás. OK, není to horské les. Je to nížinný listnatý (pra)les, ale srovnání s jinými nížinnými lesy i u nás vám ukáže, že má cenu mít něco přirozeného a proč není špatné se o to aspoň někde snažit. A třeba dospějete k jiným názorům a najdete si tam svoje důvody proč na Šumavě kácet, co já vím. Ale je to tam perfektní. |
