Bursíkova komora kritizuje energetickou koncepci: je to muzeum jádra a uhlí
Hlavní výhrady profesní asociace se týkají faktu, že koncepce nepracuje s více variantami, ale předkládá jen jedno řešení. "To dosud vůbec nebylo, koncepce se vždy alespoň snažily předstírat, že dávají různé návrhy," řekl novinářům předseda komory Martin Bursík.
Dalším kritizovaným bodem koncepce je rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech. To není podle výrobců obnovitelné energie ekonomicky zdůvodněné, není jasná ekonomika výstavby, provozu, skladování paliva, ani likvidace elektrárny po ukončení provozu.
Instalovaný výkon jaderné energetiky by měl podle plánů vzrůst z dnešních 3,7 GW na zhruba 7,5 GW. Což je víc, než kolik česká přenosová síť absorbuje při nejnižší spotřebě elektřiny, tedy v době, kdy o ni není zájem. Podle komory tak koncepce jednoznačně počítá s vývozem elektřiny, protože výkon obou jaderných zařízení není možné udat jen na českém trhu.
Jadernou elektřinu neprodáme
"Stát ale vůbec nepracuje s ekonomickými výhledy, podle kterých budou ceny jaderné elektřiny nekonkurenceschopné," říká Martin Bursík. Podle něj si stát neuvědomuje, že bude problém s tím elektřinu udat, protože v Německu i Rakousku nebude zájem o českou jadernou elektřinu z etických důvodů. Návrh koncepce navíc prý vůbec nepracuje s ekonomickými výhledy, podle kterých budou dnešní ceny jaderné elektřiny v budoucnu nekonkurenceschopné.
Podle sdružení státní koncepce nevysvětluje, proč by Česká republika měla více než polovinu elektřiny vyrábět v reaktorech, když zároveň před několika lety odsouhlasil investice firmy ČEZ do uhelných elektráren, které mají životnost delší než 40 let. A protože firma ČEZ už investuje 100 miliard korun do obnovy uhelných elektráren, je o dalším masivním využíváním uhlí v budoucnu rozhodnuto. "Takže prohlášení o ústupu z uhlí je jen proklamace," říká Bursík.
Stejně tak se komoře nelíbí, že koncepce k obnovitelným zdrojům přistupuje apriorně negativně. Jako jediná země Evropské unie chce Česko zastavit podporu obnovitelné energie, což je i proti evropské směrnici. "Nejedná se o nic jiného než konkurenční boj, zejména ČEZ nechce pustit do svého území malé decentralizované zdroje," říká Jan Habart ze sdružení CZ Biom. Podle koncepce by se měl do roku 2040 podíl obnovitelné energetiky držet na 15 %. Podle Komory ale tou dobou počítají vyspělé země s podílem kolem 60 %, podíl v české energetice by prý měl být kolem 30 %.
Stop výkupu zelené elektřiny
Co se týče ekonomiky obnovitelné elektřiny, zabývá se koncepce prý jen negativními dopady na růst cen, ale vůbec nezapočítává negativní dopady využívání fosilních paliv, tedy zejména znečištění ovzduší. U jádra zase nebere v úvahu omezenou zodpovědnost firem za případné nehody, které technologii zlevňují tím, že riziko na sebe bere stát.
Pokud by se prý braly do úvahy tyto vlivy, byly by obnovitelné zdroje konkurenceschopné již dnes. I tak se ale dá čekat plná konkurenceschopné fotovoltaiky kolem roku 2020, což potvrzuje například výhled Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Stát chce naopak zastavit podporu zelené elektřiny a tepla pomocí výkupních tarifů a namísto nich podporovat investice do jednotlivých zařízení. "Výkupní ceny nejsou dobré. V minulosti byly hlavní náklady investiční a nikoli provozní. Proto by mělo být podpora investičních nákladů," prohlásil ve středu na semináři ke studii o ekonomice obnovitelných zdrojů náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Podle něj by se investice soutěžily v tendru podle zákona o veřejných zakázkách. Získala by ji firma, která by nabídla výrobu elektřiny za nejlevnější cenu.
Vítr ano. Anebo ne
Stejně tak koncepce vůbec nepočítá s využitím například biomasy nebo solárního tepla při vytápění domácností. Naopak centrální zásobování teplem postavené na využití uhlí bere jako konkurenční výhodu. Komora také odmítá předpoklad koncepce, který počítá s kontinuálním nárůstem spotřeby v průmyslu, službách i domácnostech - z dnešních 72 TWh na 80 TWh v roce 2020 a 92 TWh v roce 2040. Podle Komory vyspělé země počítají s šetřením energiemi a využíváním technologií s vyšší účinností. A tím s poklesem celkové spotřeby. "Představa o nekonečném růstu spotřeby jde mimo jakoukoli realitu," tvrdí Bursík. Podle něj vedou takové návrhy k "socialistickým zítřkům" podobně jako plánovaná ekonomika totalitního Československa.
Podle Komory je navíc návrh koncepce v rozporu s řadou dalších dokumentů. Vedle evropských směrnic, u kterých vláda riskuje řízení o porušení závazků ze strany Evropské komise, ale neodpovídá ani vládnímu Národnímu akčnímu plánu OZE. Ten totiž počítá například s podstatným růstem větrné energetiky, což bez provozní podpory půjde podle Komory jen stěží. Ale nesedí ani čísla, kterých má Česko dosáhnout - podle koncepce 1 888,8 GWh, zatímco akční plán počítá s úrovní 1496 GWh. Navíc premiér Petr Nečas ve svém projevu na brněnském veletrhu prohlásil, že jeho vláda musí "zkrotit obnovitelné zdroje energie", protože se stávají brzdou naší ekonomiky. To prý byla jedna z věcí, kterou vláda začala řešit hned v létě roku 2010. Především bylo potřeba šlápnout na záchranou brzdu v podpoře fotovoltaiky. "Nyní musíme zabránit, aby se podobné věci nestaly v oblasti větrné energie, ale i v oblasti bioplynu. To je jedna z klíčových součástí naší energetické koncepce," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Elektroenergetické datové centrum: První měsíce sdílení elektřiny v ČR
IEA: Geotermální energie by mohla pokrýt 15 procent růstu poptávky po elektřině
Ministerstvo dalo na projekty komunitní energetiky 98,7 milionu korun. Vznikla platforma pro sdílení zkušenostíOnline diskuse
Není to poprvé v historii - 13. 9. 2012 - V.J.Velmi zajímavé ... v době ministrování Bursíka jsem se nijak netajil jeho kritikou stejných kroků, které kritizuji teď. Neměl jsem důvod nějak změnit svoje názory ačkoliv spoustu lidí včetně různých M.Z., fafnirů a podobně nedovede pochopit PROČ by někdo na jedné straně nesouhlasil (dle nich správně) s biopalivy a démonizací jádra a na druhé straně (dle nich naprosto špatně) kritizoval kácení na Šumavě.Nevím, čemu říkáte "zelených struktur". Člen SZ nejsem, její volič jsem (ze stených důvodů, jaké jsem tady vypsal) nikdy nebyl. Člen Hnutí Duha nebo jiné podobně ideologicky zaměřené NGO (Děti Země, Greenpeace) nejsem, v oblasti ochrany živ. prostředí nepracuji. Mám ale hodně přátel mezi lidmi, kteří tam pracují (tedy v oblasti ochrany ŽP) a asi pro vás bude celkem překvapení, že podobné názory tam nejenom nejsou ojedinělé, ale mnohem spíš převládají. To nepíšu abych se obhájil (nemám důvod), ale pro Vaši informaci. S názorem "slušný" člověk který byl v KSČ atd. a stylem téhle úvahy naprosto souhlasím. A k Vaší otázce - ani "Klostermannova" kůrovcová kalamita nebyla samozřejmě řádně zdokumentovaná tak jak by bylo třeba. A čím dál jdete do minulosti tím míň konkrétních informací máte. Pokud se tedy chcete rozhodnout jestli na Šumavě kácet nebo nekácet, nemůžete to (ať tak nebo tak) udělat na základě detailních studií z minulosti. Máte omezené množství informací, víte prakticky jen to, že 1) Kůrovec existuje a evidentně se neobjevil z ničeho nic 2) Šumavské lesy jsou ovlivněné člověkem, ačkoliv výrazně méně než lesy v jiných částech republiky (aspoň ve většině) 3) Kůrovec evidentně škodí víc smrkové monokultuře jako přirozeným nebo polopřirozeným lesům ...ale taky 4) Intenzivní lesnické hospodaření je poměrně krátkodobá věc. My za interval pouhý začátek 20.století až začátek 21.století jsme schopní jednoznačně říct: intenzivní metody změnily druhové složení českých lesů na řadě úrovní. Původně zcela běžné druhy vymřely nebo se staly velmi vzácnými. Řada těchto druhů je vázaná na stanoviště, které si obvykle nepředstavíme pod pojmem "les" - včetně starých, usychajících stromů (xylofágní brouci) nebo toho čemu dnes říkáme "rozpadové stádium lesa" (kůrovcová kalamita). Ve smrčině to pak funguje tak, že i v přirozené (=různověká, odolnější) dochází ke kůrovcovým kalamitám. Ty jsou příležitostí pro namnožení se druhů vázaných na podobné biotopy - dočasně vzniklé holiny, náhle otevřené paseky. Podobně fungují třeba lesní motýli nebo tetřívci - najednou mají spoustu prostoru, kde můžou fungovat a předtím nemohli. Ten samozřejmě zarůstá a jejich početnost se tak snižuje až do další podobné kalamity. Tolik celá teorie. Co z toho jasně víme: tyto specializované druhy v hospodářských lesích nepřežívají, ať už kvůli rušení hlukem motorových pil (to je spíš marginální vliv), ale hlavně kvůli nevhodnosti uměle vysázených pasek oproti přirozenému náletu. Lesníci taky samozřejmě nenechávají na vykácených pasekách v hosp. lesích stromy stát, ale pokácí všechny. Po kůrovcové kalamitě obvykle ojedinělé stromy zbydou. Co tuhle teorii podporuje - mechanismy, které snižují stavy kůrovce (tj. jeho paraziti nebo predátoři) při eskalaci evidentně fungují. Tedy - v hospodářských lesích kůrovec nevadí pro to, že by nenávratně zničil les, ale proto, že zlikviduje zisky z prodeje dřeva, které jsou základní důvod k existenci hospodářských lesích (a celého jednoho odvětví ekonomikyú. Proto se proti němu musí zasahovat. Protože jsou ale komerční zisk a komplexní druhová ochrana (zvlášť těch druhů, které jsou bezprostředně ohrožené díky lesnictví - těch jsou stovky) jsou z principu proti sobě, tak musí existovat i lesy, zaměřené na druhovou ochranu. Tam jedinou "vadou" kůrovce je, že to po kůrovcové kalamitě vůbec nevypadá pěkně. |
