https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bylozravcum-chutna-jed-na-hrabose-diky-pridane-susene-vojtesce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Býložravcům chutná jed na hraboše díky přidané sušené vojtěšce

17.8.2019 00:50 | PRAHA (ČTK)
Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. / Ilustrační foto
Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. / Ilustrační foto
Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. Zatímco hrabošovi stačí k otravě jedna granule, bažant jich musí sežrat nejméně pět a zajíc minimálně 40. V případě mrtvých zvířat na Brněnsku byl jed na poli zřejmě aplikovaný nesprávně ve větší koncentraci. Shodli se na tom předseda družstva Agrochema František Komárek, které jed vyrábí, i vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.
 

"Když tuto nástrahu nasypu do žlabu kravám a do voliéry bažantům a zajícům, tak je otrávím. Vtip je ale v tom, že se to aplikuje jiným způsobem tak, aby k tomuto nedošlo," řekl Tkadlec. Aby byl organismus otráven, musí dostat v krátké době letální dávku akutního jedu. Zajíc tak při padesátiprocentní úmrtnosti musí podle Tkadlece pozřít asi 30 granulí, smrtelná dávka je 40 až 60. Srnci by museli pozřít 100 až 200 granulí.

Pokud by ale byl jed rovnoměrně rozmetaný po porostu, kde navíc roste další zeleň, musela by zvířata granule hledat. "Pro mě je tedy docela nepochopitelné, že by (zajíc) uhynul, protože to nenajde v porostu hned. Navíc je tam zelené, takže pro něj granule není atraktivní. Takže by to musel nasbírat. Do té doby by se mu ale muselo udělat zle a měl by zastavit příjem potravy," vysvětlil Tkadlec. I za této situace by prý zajíc nebo jiný větší býložravec přežil.

Myslivci z Tuřan, Šlapanic a Žatčan našli v posledních dnech skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Zbytky účinné látky přípravku Stutox II prokázaly testy vzorků uhynulého zajíce a dvou bažantů z Tuřan. K aplikaci Stutoxu II na některých polích u Brna v minulém týdnu se přihlásil zemědělský podnik Bonagro.

Ani Komárek si úmrtí zajíců a bažantů nedovede vysvětlit, proto se domnívá, že byl jed někde vysypaný ve větším množství. "Přikláním se k názoru, že došlo k pochybení," řekl. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k tomu ale řekl, že zatím žádný důkaz není. "Všichni kroutíme hlavou, jak se to mohlo stát," dodal.

Tladlec si myslí, že pokud budou zemědělci nuceni dávat na lánech jed přímo do nor, bude se technologický postup porušovat. "Lidský faktor je ošidná záležitost," poznamenal. To byl podle něj i zřejmě případ úhynu zvířat u Brna. K otravám může přispět i to, když je pole sklizené a zvířata najdou celý shluk granulí.

Vzorným pokládáním jedu lze podle Tkadlece ošetřit jen zahrádka nebo hektarové pole, nikoliv dvaceti a více hektarové pole. Proto na nich doporučuje rozmetání strojem. "Stutox byl původně vyvinut pro rozmetání do porostu. Měl by tam být ale vzešlý porost. Rozmetadlo se nastaví a jed rozmete na povrchu. Aby tak na jednom metru bylo kolem šesti až do deseti granulí," vysvětlil Tkadlec.

Na Slovensku se podle tamního ministerstva zemědělství a rozvoje venkova jed Stutox I povoluje aplikovat pouze do nor. "Hlavním preventivním opatřením je orba a správné střídání plodin," odpověděl úřad novinářům.

Tkadlec českým zemědělcům nyní doporučuje, aby sklizená pole raději zorali orbou zhruba do 20 centimetrů. "Drtivá většina hrabošů má nory do deseti dvaceti centimetrů pod povrchem. Kdyby to tak zorali, vznikne pole zcela bez vegetace, kde hraboš dlouhodobě nemůže žít. Otevřené nory se velice rychle izolují a pak je zemědělec schopen i takové velké pole ošetřit do nor," konstatoval.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AM

Aleš Malík

17.8.2019 07:48
Chápu tedy správně, co je v článku jen zmíněno, že přemnožení hrabošů může souviset s tím, že zemědělci dlouhodobě neprovádějí hlubokou orbu?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

17.8.2019 09:56
https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=8002454

Dobrý link, jasné i laikovi, že Stutoxu zde netřeba.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.8.2019 18:53
Jen pro pořádek a pro ty co si myslí že hraboš není problém.

"Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí). Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. Dožívá se věku kolem dvou let"... . Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrabo%C5%A1_poln%C3%AD
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.8.2019 18:58
Pro pořádek zdroj o hraboši ještě jednpou:
https:////cs.wikipedia.org/wiki/Hraboš_polní
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

18.8.2019 19:45 Reaguje na Milan Milan
Takže vedle hororů Čelisti, Sliz a Ptáci chybí ještě dotočit Hrra-bo-ši-)) Řekneme si příští rok...ani pes neštěkne.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist