Čápice Kateřina asi poletí přes hory
Na rozdíl od Romana a Petra, kteří z hnízdiště vyrazili k jihozápadu, Kateřina se již v srpnu rozletěla téměř přímo na jih a zastavila se v Džungarské pánvi v severozápadní Číně. Odtud namířila k západojihozápadu. 9. září se ale ocitla ve "slepé uličce" mezi velehorskými štíty u jezera Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Téměř po stejné trase se v následujících dnech vrátila, necelé tři týdny pak odpočívala v jihovýchodním Kazachstánu - a znovu vyletěla k jezeru Issyk-Kul. Tentokrát se ovšem rozhodla pokračovat v cestě a během 30. září a 1. října přeletěla přes Ťan-Šan. Přitom změnila směr k východu a dostala se tak do Tarimské pánve v západní Číně. V této oblasti, která je ze všech stran obklopena velehorami, se zdržovala až do soboty. Musela čelit teplotám, které v noci klesaly někdy až pod -10 °C, a patrně nemohla najít lokalitu vhodnou pro přezimování. Až do 19. listopadu byla prakticky na jednom místě, od té doby však téměř neustále přeletovala po Tarimské pánvi a "tápala".
Pro organizátory Nové odysey je otázkou, zda by měla naději přežít na západě Číny drsnou zimu. Možná ano. Podle zprávy čínského zoologa Minga Ma tam černí čápi v nevelkém počtu zimují: "U města Akto je v zimě relativně teplo a v blízkosti hor jsou horké a teplé prameny, ve kterých žijí ryby a hmyz. Ani v prosinci a lednu nebývá voda zamrzlá, takže je to důležitá oblast pro tažné a zimující ptáky."
Kateřina ale podobné příhodné místo pravděpodobně nenašla a snažila se Tarimskou pánev opustit. Dvakrát se přiblížila pohoří Kunlun na jihu pánve jako by chtěla přeletět na indický subkontinent. To by ovšem znamenalo překonat nejen Kunlun, ale především osmitisícový Karakoram, což se v drsných zimních podmínkách zdá být téměř nemožné... Až napotřetí, tuto sobotu, se odvážila. Přes Kunlun doletěla do pohoří Karakoram a na neděli nocovala v průsmyku Khunjerab mezi Čínou a Indií. Další Kateřininy souřadnice budou mít organizátoři Nové odysey k dispozici v úterý dopoledne, z nich vyplyne, zda se jí Karakoram podařilo přeletět, zda se vrátila - anebo zda zahynula.
Průběh migrace čápa Romana by se dal pospat jako velmi rychlý přelet na velmi blízké zimoviště. Hnízdiště u řeky Obu na jihu Sibiře opustil 6. září a o 11 dní později byl již v oblasti pouště Karakum na východě Turkmenistánu. Organizátoři Nové odysey předpokládali, že jde pouze o tahovou zastávku a že Roman zamíří buď na jihovýchod do Indie či Pákistánu, nebo na jihozápad do Afriky. Ve východním Turkmenistánu se ovšem zdržuje i v těchto dnech a patrně zde prožije celou zimu. Na rozdíl od čápů černých, kteří na cestě z České republiky do afrických zimovišť museli překonávat vzdálenosti 4500 až 7000 kilometrů, tedy Romanovi stačilo uletět jen něco před dva a půl tisíce kilometrů. Snad i proto si mohl dovolit postupovat velmi rychle: 10. září překonal dokonce vzdálenost 565 kilometrů!
Ačkoli Roman zimuje v místech, přes která je v mapách nápis "Karakum", neznamená to, že by byl mezi rozpálenými písečnými dunami. Na východě Turkmenistánu se nyní denní teploty stěží blíží 10 °C a noční občas klesají pod nulu. K zimování Roman využívá zemědělsky obhospodařovanou - tudíž intenzívně zavlažovanou - oblast v širším okolí města Bajram-Ali. Ráno nejspíš loví ryby nebo obojživelníky v zavlažovacích kanálech mezi bavlníkovými plantážemi a pak odpočívá na jejich březích anebo krouží ve výšinách. Pozoruhodné je, že podniká dlouhé přelety mezi několika místy, která jsou si vzdálená až 170 kilometrů. Zda je to proto, že ho ruší lidé, anebo z jiných důvodů, není jasné.
Poslední z trojice čápů černý, Petr, se vydal klikatější trasou a po třech dlouhých zastávkách v Kazachstánu doletěl na východ Turkmenistánu. Odtud se Petr rozletěl na jih a po dvou stech kilometrech se zastavil hluboko ve vnitrozemí Afghánistánu. Vzápětí se však vrátil na sever; možná kvůli špatnému počasí. Potuloval se pak na turkmensko-afghánském a uzbecko-afghánském pomezí. Konečně 19. listopadu podnikl další pokus o cestu přes afghánské hory na jih (snad do Pákistánu nebo do Indie). Bohužel, patrně 21. listopadu v těchto horách, zhruba ve výšce 3500 m n. m., zahynul.
Nová odysea navazuje na předchozí projekt Africká odysea, který od roku 1995 mapoval migrační cesty černých čápů z Evropy. Nová odysea se letos zaměřila na čápy ze Sibiře. V červenci letošního roku byly vysílačkami vybaveni dva čápi a jedna čápice. Jejich osudy a cesty můžete sledovat na internetových stránkách Českého rozhlasu nebo na frekvencích Český rozhlas 2 Praha nebo Český rozhlas 1 Radiožurnál. Novou odyseu organizuje Český rozhlas a Zoopark Chomutov, odborným garantem je Akademie věd České republiky.
reklama
