Části solárních elektráren se zřejmě zvýší daň, jejich podpora asi klesne Aktualizováno

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny deset procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun. Schválená změna by mohla státu ušetřit miliardy korun. Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má činit 6,3 procenta, Sněmovna tak schválila vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit výš. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek. Solární asociace dnes uvedla, že pro tisíce firem mohou být změny likvidační, solární elektrárny můžou krachovat. Ohroženy jsou podle ní projekty výroben čisté energie za stovky miliard korun, do kterých investovaly domácnosti, podnikatelé nebo města a obce.

Celková roční výše poskytnutého příspěvku POZE loni v Česku podle OTE činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. I když dnes Havlíček podpořil třeba návrh zpravodaje Pavla Pustějovského (ANO), aby vláda mohla i přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, Sněmovna to nepřijala.

Havlíček dnes před poslanci označil zákon za klíčový. Řekl mimo jiné, že řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě. Zdůraznil, že zákon umožní udělat jednou provždy tlustou čáru systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Stát by tento systém podpory měl až do roku 2030 vyjít podle Havlíčka na 572 miliard korun.

Havlíček zdůraznil, že změna podpory se netýká novějších projektů. Ta nemá být dále vázaná na provoz elektráren. Rozhodnutím Sněmovny má být snížena podpora fotovoltaických projektů z konce prvního desetiletí století víc, než vláda původně navrhovala. Změnu připsal Havlíček tomu, že poslanci přetaktizovali přijímání pozměňovacích návrhů. Zda předlohu ještě změní Senát, nechtěl předjímat.

Pro zákon jako celek hlasovalo 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Zákon podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta. Stejný návrh Sněmovna již dříve také odmítla. Zvýšení podílu biosložky kritizovali hlavně Piráti. K největším výrobcům biolihu v Česku patří firma Ethanol Energy, vlastněná z poloviny Agrofertem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Pustějovský ale řekl ČTK, že povinnosti plnit cíle v přimíchávání biosložky mají distributoři, nikoli výrobci. Distributoři tak podle něj už postupují bez ohledu na platný zákon a nemusí přidávat pouze bioetanol z cukrové řepy, ale mají i jiné možnosti.

Sněmovna na návrh Martina Kolovratníka (ANO) osvobodila od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřinu spotřebovanou ve veřejné drážní dopravě. Týká se to osobních i nákladních vlaků, tramvají, trolejbusů nebo lanovek. Ministr Havlíček již dříve v hospodářském výboru řekl, že návrh není úplně fér, protože jeden segment ekonomiky dostane podporu, kterou jiný nemá. Kolovratník však míní, že by to jednoduše a účinně podpořilo bezemisní drážní dopravu. Celkem by to dopravcům podle Kolovratníka mohlo přinést asi 900 milionů korun.

Sněmovna schválila také přechodovou podporu pro teplárny. "To je zásadní,“ řekl ČTK Pustějovský. Teplárny, které musí nakupovat emisní povolenky, mají kvůli jejich vysoké ceně také vysoké náklady na teplo, což zatěžuje konečné spotřebitele, popsal. "Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ řekl Pustějovský.

Teplárenské sdružení ČR již na jaře upozornilo, že pokud se nepodaří v tomto volebním období zákon schválit, bude to mít zásadní vliv na transformaci teplárenství, které se připravuje k přechodu z uhlí na nízkoemisní energetické zdroje. Podle sdružení by to ohrozilo existující zdroje i plánované investice do ekologizace zdrojů.

---

reklama

---