https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-postavili-v-senegalu-tri-zastresene-bungalovy-z-pet-lahvi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Češi postavili v Senegalu tři zastřešené bungalovy z PET lahví

6.1.2022 11:32 | PRAHA (ČTK)
V plánu je celkem šest bungalovů, přičemž cílem projektu je vytvoření místa setkávání, které dá návštěvníkům možnost poznat život Senegalců za hranicemi turistických středisek.
V plánu je celkem šest bungalovů, přičemž cílem projektu je vytvoření místa setkávání, které dá návštěvníkům možnost poznat život Senegalců za hranicemi turistických středisek.
Tři zastřešené bungalovy z PET lahví postavila v západoafrickém Senegalu Češka Lucie Masopustová se svým týmem ze spolku Yagana Lucky Zone. V plánu je celkem šest bungalovů, přičemž cílem projektu je vytvoření místa setkávání, které dá návštěvníkům možnost poznat život Senegalců za hranicemi turistických středisek. Konat by se zde měly také workshopy, v budoucnu místo nabídne také ubytování. Projekt chce zároveň upozornit na nedostatečné povědomí o recyklaci odpadů v této africké zemi. S financováním pomáhají dárci prostřednictvím sbírky, informoval za spolek Yagana Lucky Zone Lukáš Kotlár.
 

"Věříme, že druhotné zpracování odpadu na stavbu domů v zemích, kde není likvidace odpadu vyřešená, má smysl. A že civilizovaný svět pochopí, že za hranicemi turistických resortů se skrývá svět daleko zajímavější," uvedla Masopustová.

Projekt v Senegalu odstartoval v roce 2019. Pozemek, kde se bungalovy staví, se nachází ve vesnici Abene v regionu Casamance asi 20 kilometrů jižně od hlavního města Gambie Banjul, jeho rozloha je 2000 metrů čtverečních. Na stavbu jednoho bungalovu je potřeba 4000 až 5000 PET lahví. "Sbírám po městě a na pláži PET lahve, které se tu válí všude, přičemž lidé si o mně myslí, že jsem blázen. Nevěří mi, že sbírám stavební materiál," řekl místní obyvatel Bacary Sagna, spolumajitel pozemku. Na stavbu se musí všechny lahve naplnit pískem.

Stavbu prvního bungalovu zahájil hlavní stavbyvedoucí Radovan Koala z Havlíčkova Brodu v únoru 2020. "Začínáme ručním mícháním malty již za rozbřesku, společně s místními dělníky, bez kterých bychom si tu opravdu nedokázali poradit téměř s ničím. Naplněné lahve omotáváme v řadě za sebou pevným provázkem a klademe po jedné do malty. Ruční pilkou na železo pak řežeme drát, kterým zpevňujeme stavbu," popsal.

Průběh stavby zkomplikovala epidemie koronaviru, když opatření omezila mimo jiné možnosti přesunu pracovníků nebo materiálu. Spolumajitelka pozemku Masopustová uvízla na dlouhou dobu v Česku. Starala se zpovzdálí o finance pro stavbu, s čímž pomáhají dobrovolníci prostřednictvím sbírky. Více o projektu v Senegalu najdou lidé na webu spolku Yagana Lucky Zone.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TT

Tomáš Tureček

6.1.2022 17:48
napadlo někoho, že vlivem UV záření se budou ty plasty degradovat a rozpadat a zamoří svými mikročásticemi své okolí??
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

6.1.2022 23:31 Reaguje na Tomáš Tureček
To mě také hned napadlo. Je to podobné jako u zemělodí, které jsou stavěny ze starých pneumatik.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.1.2022 12:03
hnedle jsem si vzpomněl na kutilskou zahrádkářskou hitovku přelomu sedmdesátek a osmdesátek, skleník zděný na hrubozrnnou cementovou maltu prokládanou lahvemi od okurek (případně nezálohovanými lahvemi od všelijakých alkoholů). samozřejmě s izolační mezerou ve zdicí maltě tvořenou dle dostupných zdrojů starým silonovým oblečením nebo odřezky pěnového polystyrenu.

ostatně lahve od okurek se používají dle jednoho vynálezu ze semdesátek stále. umisťují se do spodní desky žumpy, kde jsou překryty centimetrem betonové mazaniny, oficiálně je žumpa těsná a určena k vyvážení hovnocucem zhruba co čtrnáct dní. prakticky pak se vyváží jednou za několik let, neboť ihned po kolaudaci a případné zkoušce těsnosti se dno žumpy obouchá sochorem a vše řídké se vesele vsakuje.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

7.1.2022 21:46 Reaguje na Lukas B.
Diky za osvětu, vždycky mě vrtalo hlavou vychloubání majitelů žump, ale i septiků, že je nikdy nemuseli vyvážet. Já blbec jsem při osazování ČOV tak dbal na každou nerovnost, abych ji neporušil.
Odpovědět
JM

Joska Malý

8.1.2022 15:25
Úžasný! Jak to hoří? Ještě, že to nedělali tady u nás.
Nejlepší by bylo, kdyby z těch PET lahví dělali kondomy, pesary a nitroděložní tělíska. Nebo to alespoň rovnou spálila.
Důkaz že plasty do třetího světa nepatří, ale hlavně, že si nemohu pořádně vyčistit uši a vypít pitíčko...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2022 19:47
Tak už má vyspělý svět vyřešeno kam s odpadem! Vždyť je to přece
stavební materiál pro chudé! A u nás to normy povolí taky? Hnus!
Odpovědět
DV

Daniela V.

8.1.2022 21:42
To jako fakt? ... nevím, zdali plakat nebo se smát.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist