Od jednorázových obalů zpět k doplňování: Kdy se bezobalové obchody vyplatí?

Licence | Unsplash License

Foto | Benjamin Brunner / Unsplash

"Když uděláte něco pozitivního, dostanete dávku dopaminu a cítíte se dobře," řekla Hughesová při nedávné návštěvě, kdy si šla koupit tekuté mýdlo. "Na světě je tolik velkých problémů, které nemůžeme vyřešit, ale svá rozhodnutí pod kontrolou mít můžeme."

Někteří zákazníci si nechávají stejné nádoby plnit už šest let, říká zakladatelka obchodu Lufka Kelly Hawaiiová. "Jen si představte, kolik odpadu nevyprodukovali, protože mají na daný produkt pořád stejnou nádobu," dodala.

Opakovaně plnitelné obaly nejsou ani tak novým vynálezem, jako spíše návratem k dřívějším distribučním modelům. Mnohá odvětví se v minulosti spoléhala na plnitelné nebo vratné obaly - ve Spojených státech to v nedávné minulosti byly například limonády, pivo a mléčné výrobky.

Studie z roku 2020 o opakovaně použitelných obalech vysvětluje, že přechod na jednorázové obaly se prosadil hlavně proto, že jednorázové systémy zjednodušily logistiku a snížily náklady na manipulaci pro výrobce a maloobchodníky. Tento přechod přispěl k postupnému nárůstu výroby obalů a odpadu, protože infrastruktura pro opakované použití upadala, uvádí studie, která vyšla v časopise Resources, Conservation & Recycling.

V posledních letech se obnovil zájem o opakované použití jako součást širšího přechodu k cirkulární ekonomice, která prodlužuje užívání produktů a materiálů, aby se omezilo množství odpadu. Jen v USA existují stovky bezobalových obchodů, které jsou součástí takzvané generace nových podniků usilujících o snižování množství odpadu z obalů. Možnost opětovného naplnění nabízejí i některé větší řetězce a značky.

Navzdory tomuto oživení mají opakovaně plnitelné obaly jen malý podíl na celkovém trhu. Podle studie čelí tyto systémy překážkám, které brání jejich rozšíření, včetně hygienických požadavků a nutnosti zavést systémy pro sběr a zpracování obalů. Navíc dodatečné náklady na zpracování a čištění mohou tyto systémy prodražit.

Podle odborníků má opětovné používání nádob na výrobky denní potřeby své výhody oproti recyklaci jednorázových obalů, pokud lidé k jejich používání přistupují s rozvahou.

Profesorka Michiganské univerzity Shelie Millerová, která se zabývá principy udržitelnosti, uvedla, že spotřebitelé by měli brát frázi "redukuj, znovu použij, recykluj" jako pořadí priorit, což znamená, že opětovné použití by mělo obecně předcházet recyklaci.

Opakované použití však automaticky neznamená menší dopad na životní prostředí. Při výrobě trvanlivých, opakovaně použitelných nádob je obvykle potřeba více energie a materiálů, takže je třeba je používat dostatečně dlouho, aby se vyvážily zdroje, které do nich bylo nutné vložit, uvedla Millerová.

To znamená, že přínos pro životní prostředí se projeví, až když se opakovaným používáním vyváží počáteční vyšší nároky na výrobu. To Millerová označuje termínem "doba návratnosti". Zapracovat je potřeba také množství vody a elektřiny, které spotřebitelé doma používají k čištění opakovaně použitelných produktů.

Ve studii z roku 2021 Millerová s kolegy zkoumala opakovaně použitelné produkty včetně brček, vidliček a kávových šálků, a měřila jejich dobu návratnosti v jednotlivých kategoriích, včetně emisí skleníkových plynů, spotřeby vody a energetické náročnosti. Studie zjistila, že keramický kávový hrnek je potřeba použít čtyřikrát až 32krát, než v těchto kategoriích překoná jednorázové kelímky. Doba návratnosti u opakovaně použitelných kávových hrnků vyrobených z kovu nebo plastu je vyšší.

Svou úlohu také hraje dostupnost. Pokud doplnění opakovaně použitelné nádoby vyžaduje speciální cestu, mohou přidané emise z dopravy vyrušit výhody. "Pokud podnikáte speciální cesty jen proto, abyste snížili množství obalů, může to být pro životní prostředí ve skutečnosti horší, než když používáte jednorázové výrobky," dodala Millerová.