Od jednorázových obalů zpět k doplňování: Kdy se bezobalové obchody vyplatí?
"Když uděláte něco pozitivního, dostanete dávku dopaminu a cítíte se dobře," řekla Hughesová při nedávné návštěvě, kdy si šla koupit tekuté mýdlo. "Na světě je tolik velkých problémů, které nemůžeme vyřešit, ale svá rozhodnutí pod kontrolou mít můžeme."
Někteří zákazníci si nechávají stejné nádoby plnit už šest let, říká zakladatelka obchodu Lufka Kelly Hawaiiová. "Jen si představte, kolik odpadu nevyprodukovali, protože mají na daný produkt pořád stejnou nádobu," dodala.
Opakovaně plnitelné obaly nejsou ani tak novým vynálezem, jako spíše návratem k dřívějším distribučním modelům. Mnohá odvětví se v minulosti spoléhala na plnitelné nebo vratné obaly - ve Spojených státech to v nedávné minulosti byly například limonády, pivo a mléčné výrobky.
Studie z roku 2020 o opakovaně použitelných obalech vysvětluje, že přechod na jednorázové obaly se prosadil hlavně proto, že jednorázové systémy zjednodušily logistiku a snížily náklady na manipulaci pro výrobce a maloobchodníky. Tento přechod přispěl k postupnému nárůstu výroby obalů a odpadu, protože infrastruktura pro opakované použití upadala, uvádí studie, která vyšla v časopise Resources, Conservation & Recycling.
V posledních letech se obnovil zájem o opakované použití jako součást širšího přechodu k cirkulární ekonomice, která prodlužuje užívání produktů a materiálů, aby se omezilo množství odpadu. Jen v USA existují stovky bezobalových obchodů, které jsou součástí takzvané generace nových podniků usilujících o snižování množství odpadu z obalů. Možnost opětovného naplnění nabízejí i některé větší řetězce a značky.
Navzdory tomuto oživení mají opakovaně plnitelné obaly jen malý podíl na celkovém trhu. Podle studie čelí tyto systémy překážkám, které brání jejich rozšíření, včetně hygienických požadavků a nutnosti zavést systémy pro sběr a zpracování obalů. Navíc dodatečné náklady na zpracování a čištění mohou tyto systémy prodražit.
Podle odborníků má opětovné používání nádob na výrobky denní potřeby své výhody oproti recyklaci jednorázových obalů, pokud lidé k jejich používání přistupují s rozvahou.
Profesorka Michiganské univerzity Shelie Millerová, která se zabývá principy udržitelnosti, uvedla, že spotřebitelé by měli brát frázi "redukuj, znovu použij, recykluj" jako pořadí priorit, což znamená, že opětovné použití by mělo obecně předcházet recyklaci.
Opakované použití však automaticky neznamená menší dopad na životní prostředí. Při výrobě trvanlivých, opakovaně použitelných nádob je obvykle potřeba více energie a materiálů, takže je třeba je používat dostatečně dlouho, aby se vyvážily zdroje, které do nich bylo nutné vložit, uvedla Millerová.
To znamená, že přínos pro životní prostředí se projeví, až když se opakovaným používáním vyváží počáteční vyšší nároky na výrobu. To Millerová označuje termínem "doba návratnosti". Zapracovat je potřeba také množství vody a elektřiny, které spotřebitelé doma používají k čištění opakovaně použitelných produktů.
Ve studii z roku 2021 Millerová s kolegy zkoumala opakovaně použitelné produkty včetně brček, vidliček a kávových šálků, a měřila jejich dobu návratnosti v jednotlivých kategoriích, včetně emisí skleníkových plynů, spotřeby vody a energetické náročnosti. Studie zjistila, že keramický kávový hrnek je potřeba použít čtyřikrát až 32krát, než v těchto kategoriích překoná jednorázové kelímky. Doba návratnosti u opakovaně použitelných kávových hrnků vyrobených z kovu nebo plastu je vyšší.
Svou úlohu také hraje dostupnost. Pokud doplnění opakovaně použitelné nádoby vyžaduje speciální cestu, mohou přidané emise z dopravy vyrušit výhody. "Pokud podnikáte speciální cesty jen proto, abyste snížili množství obalů, může to být pro životní prostředí ve skutečnosti horší, než když používáte jednorázové výrobky," dodala Millerová.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jaroslav Řezáč
24.2.2026 09:36zlatá bandaska na mléko...
Milan Tomeš
24.2.2026 10:14Jsme v konzumní společnosti. Autorka správně poukazuje na problém a je dobře, že ho otevírá. Jen mám pocit, že bezobalové doplňování je spíše individuální uspokojení než systémové řešení.
Příklad: kilový jogurt v supermarketu je z hlediska obalu efektivnější než několik malých kelímků. Jenže malé balení má vyšší marži, lépe se prodává, zvyšuje obrat a tím i HDP. Marketing pracuje s „fresh“, „praktické“, „na cesty“. Ekonomika růstu je nastavena jinak než minimalizace odpadu.
Doplňování také vyžaduje určité podmínky – hustotu obyvatel, krátké vzdálenosti, určitou infrastrukturu a návyky zákazníků. To funguje ve velkých městech. Na venkově (a nemyslím tím kulturní úroveň) je realita jiná – lidé jedou autem jednou týdně do supermarketu a potřebují nakoupit vše na jednom místě. Pokud by měli jet zvlášť kvůli doplnění mýdla, ekologický přínos se může ztratit v dopravě.
Nemyslím si, že doplňování samo o sobě řeší globální problém. Je to spíše dílčí krok. Pro určité skupiny lidí je psychologicky důležitý – dává pocit kontroly a osobní odpovědnosti. To není málo. Ale bez širší změny ekonomického a logistického systému zůstane doplňování spíše okrajovým řešením.
Slavomil Vinkler
24.2.2026 10:24 Reaguje na Milan TomešBřetislav Machaček
24.2.2026 12:02to schválí hygiena, obchodní kontrola a co na to BĚŽNÝ zákazník a nikoliv
ti, co to propagují. Uvedu příklad s nepředvídaným nákupem na který se
nepřichystám z domu přinesenými obaly? Budu mít smůlu a nebo tam budou ty
náhradní obaly? Druhá věc je trvanlivost, kdy je nutné některé potraviny
třeba chránit před vzdušnou vlhkostí, škůdci a plísněmi. Ono i skladování
vyžaduje určité podmínky, abych si nekoupil zatuchlou mouku, ztvrdlý cukr
a nebo mokrou sůl, protože umí natahovat do sebe vzdušnou vlhkost. Jiné
potraviny nesnášejí světlo a to ani to umělé a průsvitné zásobníky asi
nejsou nejlepší k jejich uskladnění. Víte pokud jde o sáček o hmotnosti
v řádech gramů končící ve spalovně, tak v balení potravin nevidím žádný
problém. Já ho hlavně vidím v prodeji balené obyčejné ochucené vody
a nebo v absenci kdysi zcela běžných vratných skleněných obalů na mléko,
jogurty a jiné mléčné výrobky. Nezapomenu na jogurty jako svačinky ve
školách, kdy se láhve vymyly a znovu plnily. To byla ekologie v tom
zlém socialismu, ale i tehdy už byl spotřebitelský tlak na nevratné
obaly a mléko v sáčcích nahradilo láhve. Krátce po revoluci sáčky zpět
nahradily hnědé litrové skleněné láhve, ale záhy se jich trh zbavil.
Jsem z generace zákazníků pultových prodejen s nákupem do síťovek
a plátěných "věčných" tašek(do jedné nakupuji už 40 !!! let) a taky
jsme nakupovali mléko v mlékařském obchodě do plecháčků. Je to dnes
reálné? Říkám, že nikoliv, ale nikomu neberu snahu se k tomu vrátit.
Trh jde naopak cestou dovážek zboží v nevratných taškách až do domu
s tisíci litrů paliv spálených rozvozem a to je ten hlavní problém.
To samé je nárůst obalového materiálu u dlouhých převozů napříč Zemí
s nutností zboží chránit před otřesy a třeba i mořským vzduchem při
lodní dopravě. Nestačí totiž obyčejný papír, ale musí mít ochranu
plastem před vlhkostí a je rázem obtížně recyklovatelný. Když si tím
kartónem jeden "ekolog" mulčoval zahradu pod drcenou kůru, tak jsem
se ho ptal, zda mu ten mikroplast v půdě nevadí. Zíral na mne jako
mimozemšťan a tak jsem mu řekl, ať udělá pokus kousek rozmočit ve
vodě, co zbude. Druhý den ty kartóny odnesl do kontejneru jako odpad.
Ono stačí přemýšlet, že třeba recyklát je plný odpadu, který je v
něm pouze ukryt v menší koncentraci. Kartón z recyklátu není čistá
zpracovaná dřevní drť, ale směs všeho možného včetně plastů a barev
z původní "cenné" druhotné suroviny. A co teprve ty "ekologické"
brikety ze sběrového nerecyklovatelnného papíru? To je hloupost !
Petr Novotný
24.2.2026 22:06Slavomil Vinkler
25.2.2026 08:33 Reaguje na Petr NovotnýBřetislav Machaček
25.2.2026 09:34 Reaguje na Slavomil Vinklerlze započítat u jiného zboží. To by se ale nesměly dělat
Znojemské okurky v Turecku a vozit tam ty sklenice. Pamatuji
dobu vratných láhví na mléko a jogurty a podmínkou vrácení
zálohy byla vymytá láhev u které finální domytí nebylo tak
složité a nákladné. Když se chce a nebo musí, tak to jde,
ale když ne, tak to nejde. Ono tu jde i o trvanlivost na
které stojí ty plné regály zboží, které jsou znakem konzumní
společnosti. Mléko v láhvi mělo trvanlivost 2 dny a v tom
kartónu půl roku a více. Cpeme se konzervanty a "mrtvolami"
ve kterých je vše živé zabito. Zkuste si z mléka v kartonu
udělat kyšku a tu výslednou zapáchající kapalinu nechtějí
ani prasata. Výrobě, dopravě i obchodu nevratné obaly totiž
vyhovují, ale i to jim je málo a tak se sami obsloužíme a
někteří si to sami i naúčtují místo pokladní. No a obchod
má takové zisky, že jejich majitelé už staví supermarkety
i na větších vesnicích. Ono pouze s pár vybalovači zboží
a vedoucím se to extrémně vyplací.
Lukas B.
25.2.2026 15:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.2.2026 16:06 Reaguje na Lukas B.b. Víte kolik se stáčí denně třeba mléka v Madetě?
To jsou desetitisíce litrů as totéž i jinde..
c. Zavařovačka přes velkoobchod 8 Kč a víčko 1.
d. Automat vyřazuje pivní láhve třeba i s myší,
které si obsluha výkupu nevšimla a tlaková voda
a louh dokáže rozpustit téměř vše. Ten louh by
vám rozleptal kůži i svaly a tlak vody by z
kostí tu kůži a svaly odtrhal, takový tlak je!
Pokud se bude vykupovat alespoň zhruba vymyté
vratné sklo, jaké se má dávat i do sběru, tak
nic smrdět nebude. A nebo vy házíte do sběru
láhve se zbytky vepřového a jiných potravin?
Vaše argumenty jsem všechny vyvrátil a co mi
povíte dál? Nic? Argumenty došly?

V dubnu proběhne druhý ročník SWAP Festivalu
Jet Investment kupuje většinu ve výrobci produktů z recyklované pryže Regutec
Na Chomutovsku by mohl vzniknout závod na zpracování skleněného odpadu