https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-se-uspesne-uci-tridit-elektroodpad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Češi se úspěšně učí třídit elektroodpad

10.9.2008 11:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zástupci kolektivních systémů si pochvalují, že se lidé v České republice učí třídit vyřazené spotřebiče. Většina elektroodpadů končí ve sběrných dvorech a největší objem tvoří televizory, lednice a počítačové monitory. Pro každého ale musí být třídění jednoduché a pohodlné, jen díky tomu se ke zpětnému zpracování dostává stále větší objem odpadů, přiznávají společnosti.
 

Šrotozemšťan 2008
Asekol sází na akce, které mají přilákat pozornost veřejnosti k třídění elektroodpadu. Sochař Ondřej Sklenář buduje sochu Šrotozemšťana.
Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Evropská unie po nás požaduje letos vytřídit čtyři kilogramy nefunkčních spotřebičů na osobu, to číslo bychom měli splnit, nebo nám uteče jen o jednu desetinu,“ říká Jan Vrba z kolektivního systému Asekol. Společnost Asekol je kolektivním systémem dovozců, výrobců a prodejců spotřební elektroniky, která zodpovídá za zpětný odběr běžných domácích spotřebičů jako jsou televizory, počítačová technika nebo DVD přehrávače. Asekol letos prozatím vybral přes 7500 tun vysloužilých elektrozařízení. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 se objem zvýšil o třetinu. Letošním cílem společnosti je zpětně odebrat až 1,2 kg elektroodpadu na jednoho obyvatele České republiky.

Povinné hranice čtyř kilogramů vytříděných spotřebičů se asi podaří letos dosáhnout, ale i tak má Česká republika co dohánět ve srovnání se západní Evropou, kde se průměrná výše sběru pohybuje kolem 9,6 kg. „To je dáno také částečně tím, že lidé jsou zvyklí častěji spotřebiče vyměňovat, ale především delší tradicí třídění,“ říká Vrba. Proč lidé vyměňují staré, ale ještě funkční modely spotřebičů za nové zjišťoval výzkum kolektivních systémů. Poprvé byl provedený v roce 2006, podruhé letos. Podle výzkumu jsou lidé kvůli modernizaci nejvíce ochotni investovat do digitálních fotoaparátů, myček a mobilních telefonů. Naopak videokamery a hračky obvykle odkládají až poté, co dosloužily nebo už je majitelé nepotřebovali.

Proto se kolektivní systémy, které vybírají především spotřebiče od domácností a malých firem, snaží najít bližší cesty ke každému domu či bytu. Plných 82 % elektroodpadů se recykluje přes sběrné dvory, kde ale končí především velká zařízení, která si nikdo nedovolí vyhodit do komunálního odpadu. Problémem pořád zůstávají malá zařízení, která se vejdou do běžné popelnice.“Podle průzkumu, který jsme si letos s dalšími kolektivními systémy nechali vypracovat, v popelnici skončí například polovina elektrických hraček. Ty jsou přitom jednoznačně nejčastěji kupovaným druhem elektrozařízení,“ říká Vrba.

Kolektivní systémy se tak v poslední době snaží přiblížit místa zpětného odběru co nejblíže domácnostem. Vedle mobilních svozů a výběru doslouživších spotřebičů u konečných prodejců, sází systémy na speciální nádoby umístěné ve firmách, ale především v prostorách spravovaných obcemi. Firma Asekol provozuje síť 1560 svých E-boxů, systém Rema v rámci projektu Zelená firma nabízí podobné boxy velkým firmám a obcím, společnost Ekolamp, který sbírá vyřazené zářivky, zkouší aktuálně sběr nefunkčních zářivek na Praze 6 přes síť škol a supermarketů. „Vysloužilé zářivky nejsou běžným komunálním odpadem, obsahují totiž malé množství rtuti, která se při rozbití uvolňuje do okolí a může poškodit nejen životní prostředí, ale i lidské zdraví,“ vysvětluje Zuzana Křenková z neziskové společnosti Ekolamp.

Šroto Módní Show
Šroto Módní Show - modely z dílny návrháře Josefa Klíra
Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

Další možností, kterou zkouší Asekol, jsou venkovní kontejnery, podobné běžnějším nádob8m na papír nebo plasty. Už loni projekt odstartoval v pěti malých obcí Středočeského kraje, další kontejnery mají k dispozici obyvatele Kladna a v Kralupech nad Vltavou. „Občané odevzdali zhruba třikrát více drobných elektrozařízení, než je celostátní průměr,“ potvrzuje úspěch Vilém Žák, náměstek hejtmana Středočeského kraje. V současnosti se kontejnery zkouší v šesti městech po celé republice, v příštím roce má dojít k dalšímu rozšíření.

Zpětný odběr vysloužilé elektroniky a dalších přístrojů zajišťují kolektivní systémy vzniklé na základě zákona o odpadech. Ten od srpna 2005 nařizuje výrobcům a dovozcům postarat se o elektroodpad. Výrobci a společnosti, které dodávají spotřebiče na trh jsou ze zákona zodpovědné za to, co se s přístroji stane, až budou k nepotřebě.

Firmy mohou své povinnosti přenést na neziskové společnosti, které pak samy organizují zpětný odběr a oddělený sběr použitých elektrických zařízení, recyklaci a materiálové využití odpadu. Na likvidaci odpadu, který vznikl před rokem 2005 přispívají všichni zákazníci formou viditelných poplatků. Ty před třemi lety systémy nastavily víceméně odhadem, od té doby se většina poplatků snížila. „Musíme splnit zákonné povinnosti, ale za optimálních finančních podmínek,“ říká Vladimír Doležal, člen dozorčí rady Asekolu. "Když požadavky státu kolektivní systémy nesplní, odpovědnost stejně zůstane na výrobcích a dovozcích," řekl novinářům Doležal.

Podle dřívějších čísel vybraly tři kolektivní systémy, Asekol, Elektrowin a Ekolamp v roce 2006 17 174 tun vyřazených spotřebičů, v roce 2007 pak 25 011 tun a za první pololetí letošního roku 15 205 tun.


reklama

Hugo Charvát
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist