České lesy letos trápí dlouhodobé sucho, někde stromy ani nepřirůstají
25.6.2026 11:32 | BRNO
(ČTK)
Ilustrační foto
"Rozhodně se dá letošní situace srovnat s rokem 2018. Jestli budou dopady ještě horší, či nakonec ne tak velké, rozhodnou další týdny," řekl Krejza. Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce a variabilita srážek v nich bývá vysoká. Smrkové lesy, které přežily kůrovcovou kalamitu, jsou podle něj nyní ohrožené všechny. "Záleží už jen na tom, kde a jak moc se kůrovec namnoží," řekl Krejza.
Patrně nejhůře jsou na tom nyní lesy v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, kde voda chybí letos dlouhodobě. "V Česku je obecně vitalita lesů spojená s nadmořskou výškou. Zhruba od 800 až 900 metrů nad mořem výš je vodní bilance pozitivní, níže je negativní. V případě druhů dřevin se jedná spíše o lokální podmínky. Obecně jsou na tom lépe stromy, které mají hlubší kořenový systém," řekl Krejza. Proto při suchu ve velkém odumíraly smrky, které koření mělce.
Strom potřebuje dostatek vody na to, aby se dokázal v horkých dnech uchladit a zároveň potřebuje vytvořit podmínky pro fotosyntézu. S klesající vlhkostí musí strom odpařit spoustu vody, až stovky litrů denně. Když však vodní stres trvá příliš dlouho, strom postupně vydává zásobu vody, kterou má v sobě uloženou a nedokáže se přes noc dosycovat pomocí kořenů. Vitalita tak klesá a strom zastavuje funkce, které v té chvíli nepotřebuje udržovat. "Dochází tak k poklesu přírůstu dřevní hmoty, případně se přírůst zastaví zcela," řekl Krejza. Snižuje se také obranyschopnost proti škůdcům.
Může se také stát, že při nedostatku vody začnou listnatým stromům postupně vadnout listy, pak přijdou barevné změny a listí opadá. Například v roce 2018 se to stalo u některých stromů výrazně dříve než standardně na podzim. "U jehličnatých stromů takové postupné změny nevidíme. Když už jehličí změní barvu, strom je v tu chvíli de facto mrtvý," řekl Krejza. Strom odumírá ve chvílí, kdy se kvůli dlouhodobému nedostatku vody dostane do vodivých cest vzduch a strom ztrácí schopnost vodu nasávat. "Říká se tomu embolie, strom odumře zevnitř," řekl Krejza.
Lesní pozemky zaujímaly podle statistiků na konci loňského roku plochu 2,68 milionu hektarů, což představovalo 34 procent rozlohy Česka. Lesy ve vlastnictví státu tvořily 54 procent všech lesů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí
Analytici: Úpravy povolenek uvolní tlak na průmysl, pro domácnosti nic nemění
Podnikatelé úpravy systému emisních povolenek Evropské komise vesměs vítajíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.6.2026 13:04...asi každý rok nemusí mít přírůstky.
Stromy jen jsou a buďme za to rádi, nemusí se na nikoho tvářit ani plnit něčí přání.
Odpovědět
Stromy jen jsou a buďme za to rádi, nemusí se na nikoho tvářit ani plnit něčí přání.
ss
vn
25.6.2026 20:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pěkná blbost... všechny naše lesy jsou umělá pole na dřevo - jen někde byli opuštěny a nechány svému osudu. To co se dalo orat a kde rostlo obilí, jsou pole - kde to nešlo, jsou pole na dřevo. A jediný rozdíl je v tom, že pole sklízíte každý rok - les za cca 60-120 let. Je vidět, že jste v životě neviděl tzv. "porostní mapu" - najděte si jí a možná pochopíte - pochopili to i žáci zvláštní školy, tak se nemusíte bát, že by to bylo tak složité :D. A když strom nemá přírůst, nemá ani sílu se bránit např. zasmolením škůdcům - pak padnou na kůrovce smrky velmi snadno a rychle! A zvlášť když je tak brzy, takové vedro a sucho.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.6.2026 07:25 Reaguje naNevím, co tu strašíte, Macinka přece z pozice ministra ŽP jasně řekl, že klimatická krize u nás skončila. A ministr je přece ten, který to musí vědět nejlépe, tak čemu se čemu?
Odpovědět
vn
25.6.2026 20:36
Sucho je posledních tak 10-12 let...kdy vyschli i letité mokřady a bažiny. Voda není - zase na druhou stranu, sucho po válce bylo horší, než jaké jsme zatím zažili - může být hůř. Možná se nám mění klima - snad to nebude moc rychlé. Aby jsme tomu dokázali přizpůsobit skladbu stromů - třeba za 50 let budeme vysazovat citrusovníky. :D Pořád lepší, než kdyby uhodila doba ledová (paradoxně, tu může to oteplení zapříčinit rychlým roztátím ledovců a změnou proudění oceánů...). Ale to si planeta udělá i bez lidí. A my se můžeme klidně stavět na hlavu a nezměníme to...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
26.6.2026 07:22 Reaguje naKlima se nám mění velmi výrazně a ne cha cha "možná". Srážkové deficity za dlouhá období, růst globální i evropské teploty atd. atd. to říkají přece jasně.
Když jsem byl kluk, za léto bývalo pár tropických dní, někdy žádný. Dnes je jich běžně přes 20. A to je za JEDNU!!! generaci.
Navíc to dnes nabírá forsáž, klimatologové dělají asi dost přesné předpovědi dalšího vývoje, ale nikde se nepíše, jaké důsledky to pro naši krajinu bude mít.
Ta změna je vyvolána lidmi a jen lidé ji mohou zastavit, ví se velmi dobře jak - ten systém se jmenuje Green deal.
Odpovědět
Když jsem byl kluk, za léto bývalo pár tropických dní, někdy žádný. Dnes je jich běžně přes 20. A to je za JEDNU!!! generaci.
Navíc to dnes nabírá forsáž, klimatologové dělají asi dost přesné předpovědi dalšího vývoje, ale nikde se nepíše, jaké důsledky to pro naši krajinu bude mít.
Ta změna je vyvolána lidmi a jen lidé ji mohou zastavit, ví se velmi dobře jak - ten systém se jmenuje Green deal.
pp
pavel peregrin
26.6.2026 11:40 Reaguje na Pavel HanzlLeda tak ve vaší pomatené hlavě, pane Hanzle. Green Deal je podvod století, zainteresovaní si na tom mastí kapsy a prosťáčkové jako vy tomu slepě věří. Srážkové deficity nejsou, pouze se mění rozložení srážek. A tropické dny? Kolik jich bylo loni? Žně třineděle propršely, a pak nic. Buďte ubezpečen, že o tom jako agronom mám slušný přehled.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
26.6.2026 13:33 Reaguje na pavel peregrinGreen Deal možná je podvod, ale teploty rostou prokazatelně a dlouhodobě a české smrčky to mají spočítané. S Green Dealem i bez něj.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.6.2026 21:28 Reaguje na Vladimír PelíšekAle o tom přece není sporu, pane. Spor je o tom, do jaké míry na tom má vliv člověka- a celý green deal je postaven na teorii, že vliv člověka je rozhodující, což je blbost na en-tou.
Odpovědět
va
vaber
26.6.2026 09:14Podle odborníků prý prší nejvíc v létě. Jak je možné ,že potůčky v létě vysychaji, nejvíc prší , nic se prý nevsakuje a voda v potůčcích není. Že by se při přívalových deštích vše vypařilo?
Docela je mi záhada co dnes napájí řeky. Normálně jsou to malé přírodní pramínky které ústí do řek. Já vím u nás o dvou takových pramenech a oba od dubna suché. Předpokládám, že takových je i jinde mnoho. Kolik procent pramenů vyschlo?
Odkud je ta voda v řekách,dnes.
Deště, které byly letos na většině území, se vůbec nedostaly v lesích na zem.
Nepochybuji ,že se musí velice zhoršovat stav spodních vod ,ale to není nikde vidět.
Odpovědět
Docela je mi záhada co dnes napájí řeky. Normálně jsou to malé přírodní pramínky které ústí do řek. Já vím u nás o dvou takových pramenech a oba od dubna suché. Předpokládám, že takových je i jinde mnoho. Kolik procent pramenů vyschlo?
Odkud je ta voda v řekách,dnes.
Deště, které byly letos na většině území, se vůbec nedostaly v lesích na zem.
Nepochybuji ,že se musí velice zhoršovat stav spodních vod ,ale to není nikde vidět.
BM
Břetislav Machaček
26.6.2026 09:49 Reaguje na vaberV mnoha tocích je už pouze voda z ČOV, kam doputovala přes naše WC,
kuchyně a koupelny z vrtů vysušujících ty prameny původně napájející
ty toky. Takže ta voda z těch pramenů do toků teče, ale oklikou a taky v jiných místech než kdysi. U nás mnohé prameny vysušily hlubinné černouhelné doly, kam zasakovaly a musela se z dolů voda
pracně čerpat kontaminovaná solí a bohužel i mazivy uniklými ze
strojů při těžbě. Čerpala se často do okolních toků, které ale
zasolovala a přinášela i jiné nečistoty. Po ukončení těžby a po
naplnění dolů vodou se snad obnoví i prameny, pokud si nenašly
jinou cestu ke svému vývěru. Za humny jsme měli studánku, která
padla za oběť výstavby průmyslového objektu. Snažili se ji pod
objektem vyvézt potrubím k nově zbudované studánce se stříškou,
ale voda si to rozmyslela a vyvěrá o 20 metrů dál z roury pod cestou. Našla si svoji cestu a nikoliv cestu připravenou lidmi.
Zkuste se zeptat v horských chatách na denní odběr vody z vrtů
a pochopíte, proč v okolí vyschly studánky a prameny potoků.
A to nejen na těch chatách, ale celé vesnice a města bez přehrad pouze drancují spodní vody zásobující prameny, aby vodou z ČOV
o něco níže napájely řeky. Jinak opravdu prší málo a když tak
velmi nevyrovnaně a proto jsou nutné nádrže na přívalové vody
a návrat k půdě plné organiky schopné vázat přívalové srážky.
Jiná cesta není a nikdy nebude, než si udělat zásoby vody na
období sucha a to lze jedině nádržemi a zdravou půdou. Poučme
se třeba v Chorvatsku, kde lidé v minulosti v podzemí budovali
"cisterny" na dešťovou vodu sváděnou do nich ze skal upravených
k jejímu zachycení a svedení do těch podzemních nádrží. Scházely
jim tam prameny a tak si vytvářeli zásoby dešťové vody. Ale to
je vše o práci, které mnohé bolí a tak raději mudrují a hledají
zástupná nefunkční řešení. V mém okolí "revitalizované tůně"
vysušily potok a ten vyvěrá o 300 metrů níže zcela znehodnocen
železem a manganem vyplaveným ze slepenců v podloží. I tak může
vypadat "hurá akce" AOPK za dna miliony a nyní je ticho po pěšině.
Odpovědět
kuchyně a koupelny z vrtů vysušujících ty prameny původně napájející
ty toky. Takže ta voda z těch pramenů do toků teče, ale oklikou a taky v jiných místech než kdysi. U nás mnohé prameny vysušily hlubinné černouhelné doly, kam zasakovaly a musela se z dolů voda
pracně čerpat kontaminovaná solí a bohužel i mazivy uniklými ze
strojů při těžbě. Čerpala se často do okolních toků, které ale
zasolovala a přinášela i jiné nečistoty. Po ukončení těžby a po
naplnění dolů vodou se snad obnoví i prameny, pokud si nenašly
jinou cestu ke svému vývěru. Za humny jsme měli studánku, která
padla za oběť výstavby průmyslového objektu. Snažili se ji pod
objektem vyvézt potrubím k nově zbudované studánce se stříškou,
ale voda si to rozmyslela a vyvěrá o 20 metrů dál z roury pod cestou. Našla si svoji cestu a nikoliv cestu připravenou lidmi.
Zkuste se zeptat v horských chatách na denní odběr vody z vrtů
a pochopíte, proč v okolí vyschly studánky a prameny potoků.
A to nejen na těch chatách, ale celé vesnice a města bez přehrad pouze drancují spodní vody zásobující prameny, aby vodou z ČOV
o něco níže napájely řeky. Jinak opravdu prší málo a když tak
velmi nevyrovnaně a proto jsou nutné nádrže na přívalové vody
a návrat k půdě plné organiky schopné vázat přívalové srážky.
Jiná cesta není a nikdy nebude, než si udělat zásoby vody na
období sucha a to lze jedině nádržemi a zdravou půdou. Poučme
se třeba v Chorvatsku, kde lidé v minulosti v podzemí budovali
"cisterny" na dešťovou vodu sváděnou do nich ze skal upravených
k jejímu zachycení a svedení do těch podzemních nádrží. Scházely
jim tam prameny a tak si vytvářeli zásoby dešťové vody. Ale to
je vše o práci, které mnohé bolí a tak raději mudrují a hledají
zástupná nefunkční řešení. V mém okolí "revitalizované tůně"
vysušily potok a ten vyvěrá o 300 metrů níže zcela znehodnocen
železem a manganem vyplaveným ze slepenců v podloží. I tak může
vypadat "hurá akce" AOPK za dna miliony a nyní je ticho po pěšině.
pp
pavel peregrin
26.6.2026 11:46 Reaguje na vaberPokud prší na hodně suchou zem, voda odteče pryč, ta půda se chová jako olej. Vyšší teplota samozřejmě k většímu výparu přispívá, ale ten hlavní problém je ten, že aby půda dobře vsakovala, musí být mírně vlhká. Nehledejme v tom složitosti.
Odpovědět
va
vaber
27.6.2026 12:10 Reaguje na pavel peregrinNehledám složitosti ,naopak snažím se to chápat jednoduše, polopatě.
Když hodně prší a to se prý děje v létě a nic se nevsakuje, kde ta voda mizí,když není voda ani v malých potůčcích . Po deštích by se musela valit v řekách všechna ta voda z údajných největších deštů v roce. Přívalový dešť se nikdy nestačí vypařit, nemá ne to čas , nemůže se stačit ani vsáknout. Vsakování chce taky nějaký čas.
Tedy v létě prý spadne velké množství vody z deštů a ta záhadně zmizí. Kam? Jediné vysvětlení ,ta voda vůbec nespadla.
Odpovědět
Když hodně prší a to se prý děje v létě a nic se nevsakuje, kde ta voda mizí,když není voda ani v malých potůčcích . Po deštích by se musela valit v řekách všechna ta voda z údajných největších deštů v roce. Přívalový dešť se nikdy nestačí vypařit, nemá ne to čas , nemůže se stačit ani vsáknout. Vsakování chce taky nějaký čas.
Tedy v létě prý spadne velké množství vody z deštů a ta záhadně zmizí. Kam? Jediné vysvětlení ,ta voda vůbec nespadla.
pp
pavel peregrin
27.6.2026 15:19 Reaguje na vaberMyslím- i když myslet znamená h.. vědět- že je to tak, že část vody se i přes suchou zem do půdy dostane, část odteče přes potoky a řeky pryč. jenže- musíte chápat, že ty přívalové deště nejsou celoplošné. Tudíž tam, kde to spadne, voda skutečně potoky naplní a odteče, jenže to je otázkou třeba několika málo hodin a pak zase nic neteče. A v oblastech, kde přívalový déšť nebyl, je sucho dál.
Odpovědět
va
vaber
28.6.2026 11:08 Reaguje na pavel peregrinAle ne, v letních měsících jsou největší srážkové PRUMĚRY v celé ČR. To říkají statistiky co vytvořili meteorologove.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
26.6.2026 13:31A proto pokračujme v sázení smrku! Je to tradiční, výnosová dřevina, s níž má naše lesnictví, jehož úroveň nám všichni závidí, obrovské množství neocenitelných zkušeností. Smrk sucho a rostoucí teploty miluje, a nepředstavitelně si užívá, když mu při nich vyschne jeho mělký, talířovitý kořenový bal na troud. To pak v plantážích výnosové dřeviny hučí jako v úle, jen to nejsou včely, ale lýkožrouti. I to sněžení si takto můžeme hezky při létě užít, jen nepadá sníh, ale jehličí. Odměna je pak neuvěřitelná: - plantáž výnosové dřeviny, která takto hezky po česku doživoří do 40-50 let věku, můžeme prodat do kamen! České pily jsou výnosové dřevině přizpůsobeny, a ani školkaři, kteří mají miliony sazeniček, si na tržby sáhnout nedají! Takze zapomeňte na hluboko kořenící jedli či dub, zapomeňte na buk, který klidne suchem zežloutne a pak jeste v září obrazí, přestaňte podléhat žvástům ekologistů - a pěstujte smrk! Mějte úctu k odborným tradicím české kotliny, nepodléhejte módním trendům.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.6.2026 21:35 Reaguje na Vladimír PelíšekVíte, ironie je někdy hezká, ale vážně- onehdy jsem poslouchal rozhovor se starým lesníkem a já těmto lidem, samozřejmě hlavně praktikům, naslouchám rád, protože z nich mluví ta škola života- dnes tak často vysmívaná a dehonestovaná.
Nu a ten pán jasně a pro mě logicky vysvětloval, že se velmi mýlí ten, kdo by chtěl všude prosazovat třeba smíšený les a podobně, bylo toho víc a já nemám lesnické vzdělání, samozřejmě- ale i to agronomické mi zhruba stačí na to, abych ho chápal. Takže smrky samozřejmě dál sázet určitě, a nemusí to být nutně jen ve vyšších polohách.... bylo toho povídání víc, velice zajímavé a poučné.
Odpovědět
Nu a ten pán jasně a pro mě logicky vysvětloval, že se velmi mýlí ten, kdo by chtěl všude prosazovat třeba smíšený les a podobně, bylo toho víc a já nemám lesnické vzdělání, samozřejmě- ale i to agronomické mi zhruba stačí na to, abych ho chápal. Takže smrky samozřejmě dál sázet určitě, a nemusí to být nutně jen ve vyšších polohách.... bylo toho povídání víc, velice zajímavé a poučné.
VP
Vladimír Pelíšek
26.6.2026 22:42 Reaguje na pavel peregrinPunktum je v tom, že ten lesník byl starý. Jen od 60.let minulého století vzrostla průměrná teplota v ČR o 2-3 stupně. To máme ekvivalent téměř 400 metrů nadmořské výšky. Zrovna teď čtu, že v letech 1961-1990 jsme měli průměrně 5 tropických dní v roce, dnes jich máme 15. To vše při nezvýšeném množství srážek. Smrk byl, zejména v monokultuře, nevhodný k pěstování na většině stanovišť v ČR, jimž byl lesníky vnucen, už tehdy. Dnes tedy mají třeba “smrkové oblasti” Vysočiny léta srovnatelná s tím, jaká mělo před 60 lety průměrně Polabí. Je vyloučeno, aby smrk nadále a dlouhodoběji na většině dnešních stanovišť v ČR za těchto podmínek prosperoval, fatálně to odporuje jeho základním ekologickým potřebám. Muž, o němž mluvíte, mohl být odborníkem, ale na dobu a podmínky, které už zkrátka neexistují. V následujících dekádách už zdravé smrkové lesy pod 1000-1100 metrů nad mořem v ČR už nikde nenajdeme, je to zcela vyloučeno.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.6.2026 08:24 Reaguje na Vladimír PelíšekJá už bohužel nevím, kde jsem to poslouchal, dal bych vám odkaz- skutečně zajímavé a neřekl bych, že si ten pán neuvědomoval současnou situaci.
Víte, řeknu vám jedno- už jsem toho v zemědělství viděl a zažil dost a tak mohu trochu srovnávat. V poslední době se třeba propagují bezorebné způsoby, přímé zakládání plodin, no-till, strip.till, etc. Vždy jde o to, aby každý, kdo se tímto směrem chce vydat, dobře zvážil, zda se tyto způsoby hodí pro jeho typ půdy a k tomu přistupují další faktory, jako třeba vybavení mechanizací, lidské zdroje. Zdaleka ne vše, co je prezentováno jako pokrok, pokrokem také je. Mnohdy jde o snahu firem prosazovat svoji techniku, svůj byznys a pokud se to šikovně obalí a udělá se tomu patřičný PR, vydává se to div ne jako spasení.
Jenže takhle jednoduše to nefunguje a kdybych vedle sebe neviděl a takříkajíc v přímém přenosu nesledoval "hospodaření" zemědělce, který se vybavil mechanizací no-till, tak bych si toto nedovolil psát. Ono totiž to pole nejde přemistrovat a vždy říkám, že pokud někdo nekriticky přejímá importované technologie, pak by si měl současně s nimi dovézt rovněž půdu a podnebí těch států, odkud přišly.
A něco podobného je zcela určitě i v lesnictví. Nikdo netvrdí, že vše funguje dobře, ale revoluci v lesním hospodářství dost dobře a bez následků dělat určitě nelze taky.
Odpovědět
Víte, řeknu vám jedno- už jsem toho v zemědělství viděl a zažil dost a tak mohu trochu srovnávat. V poslední době se třeba propagují bezorebné způsoby, přímé zakládání plodin, no-till, strip.till, etc. Vždy jde o to, aby každý, kdo se tímto směrem chce vydat, dobře zvážil, zda se tyto způsoby hodí pro jeho typ půdy a k tomu přistupují další faktory, jako třeba vybavení mechanizací, lidské zdroje. Zdaleka ne vše, co je prezentováno jako pokrok, pokrokem také je. Mnohdy jde o snahu firem prosazovat svoji techniku, svůj byznys a pokud se to šikovně obalí a udělá se tomu patřičný PR, vydává se to div ne jako spasení.
Jenže takhle jednoduše to nefunguje a kdybych vedle sebe neviděl a takříkajíc v přímém přenosu nesledoval "hospodaření" zemědělce, který se vybavil mechanizací no-till, tak bych si toto nedovolil psát. Ono totiž to pole nejde přemistrovat a vždy říkám, že pokud někdo nekriticky přejímá importované technologie, pak by si měl současně s nimi dovézt rovněž půdu a podnebí těch států, odkud přišly.
A něco podobného je zcela určitě i v lesnictví. Nikdo netvrdí, že vše funguje dobře, ale revoluci v lesním hospodářství dost dobře a bez následků dělat určitě nelze taky.
VP
Vladimír Pelíšek
28.6.2026 08:43 Reaguje na pavel peregrinNávrat ke stanovišti odpovídající dřevinné skladbě bych určitě revolucí v lesnictví nenazýval. Už v 19.století se uvádí, že smrk nemá smysl pěstovat tam, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce překročí 19 st.C. Podívejte se na realitu. Tento průměr budeme mít dnes v ČR překročen už teď za červen, všude až někam k 700-800 metrů nad mořem, přesto se nacházejí a budou nacházet lesnické mozky, které budou smrk i nadále považovat za hospodářsky významnou, či dokonce hlavní dřevinu. Jak chtějí prosperity smrku dosáhnout? Budou ty lesy chladit? Budou je zalévat? Budou prohledávat neustále každý strom zvlášť, jestli nenaleznou kůrovcové drtinky? Pro své kapsy a zejména z lenosti a pohodlnosti jsme vnutili lesům dřevinu odsouzenou žít v nich na hranici nebo i za hranicí přežití, a to nelze tolerovat. Škody pak nevznikají pouze lesníkům, ale jsou celospolečenské. A obrovské. Mysleli jsme si (asi jako v milionu dalších případů), že přelstíme přírodu, a ona nám to teď vrací. Smrk tvoří necelou polovinu lesní půdy, to může byt sestina území ČR, z toho na cca 80% roste na nevhodných stanovištích. Ať ty vícenáklady na nové zalesnění zaplatí onen moudrý muž a jemu podobní ze své vlastní kapsy.
Odpovědět
va
vaber
27.6.2026 14:39 Reaguje na Vladimír PelíšekSmrk byl velice vhodný k pěstování u nás, dobře rostl a proto se staletí pěstoval, ale už není. změnilo se klima. To není chyba smrků ,ani lidí co dříve smrky sázeli.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
28.6.2026 17:06 Reaguje na Vladimír PelíšekVšak pokračujeme...Byl jsem se podívat na nové výsadby po těžbách, všude smrk, dokonce i v nadmořské výšce 400 m.n.m. Někde i modřín a douglaska. Jsem ze západních Čech, takže mluvím za tuto oblast.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.6.2026 10:27 Reaguje na Jakub BrennZápadní Čechy jsou obzvlášť skanzenoidní. Tam se ještě hospodaří jak za císařpána, přitom navíc srážkový stín od západu a jihozápadu … odborník žasne, laik se diví.
Je to takový pavouk zatuchlých vztahů, kde se nic nemění desítky let. Školkaři mají milióny smrčků - co s nimi? Lesníci nic než smrk neumí - trefně to před časem vyjádřil kolega imitující vyjádření českého lesníka tohoto typu: - to je zajímavé, ať vysázím cokoliv, vždycky mi z toho vyjde smrk s modřínem. No a co? Až to půjde za 40 let na palivo, já už tady nebudu - nebo budu v důchodu a nic si na mně nevezmete.
Odpovědět
Je to takový pavouk zatuchlých vztahů, kde se nic nemění desítky let. Školkaři mají milióny smrčků - co s nimi? Lesníci nic než smrk neumí - trefně to před časem vyjádřil kolega imitující vyjádření českého lesníka tohoto typu: - to je zajímavé, ať vysázím cokoliv, vždycky mi z toho vyjde smrk s modřínem. No a co? Až to půjde za 40 let na palivo, já už tady nebudu - nebo budu v důchodu a nic si na mně nevezmete.
JB
Jakub Brenn
29.6.2026 14:55 Reaguje na Vladimír PelíšekA ještě je tady největší populace vysoké zvěře, která si zákonitě smlsne na všem jiném než je smrk. Pokud by tu listnáče nebyly tak vzácné, nebyly by pro zvěř už něčím výjimečně chutným. Hustý koberec mladých buků pod starými buky zvěř zdaleka všechny neožere... Tak ani na tohle se nemyslí.
Ano, srážkový stín je tu značný a dnešek je zářným příkladem. V západních Čechách měly být silné bouřky, oblačnost se srážkovou činností se zastavila přesně na hranicích s Německem (úplně přesně to zkopírovalo bavorskou a a saskou hranici) a západní Čechy to přeskočilo, což je tu obligátní vzorec:-)
Odpovědět
Ano, srážkový stín je tu značný a dnešek je zářným příkladem. V západních Čechách měly být silné bouřky, oblačnost se srážkovou činností se zastavila přesně na hranicích s Německem (úplně přesně to zkopírovalo bavorskou a a saskou hranici) a západní Čechy to přeskočilo, což je tu obligátní vzorec:-)
