Čeští farmáři brzy využijí data z projektu, jenž má stabilizovat kvalitu ječmene
Ječmene se v ČR pěstuje hodně, ale dosáhnout sladovnické kvality je stále těžší. "Za posledních 30 let klesla plocha jarního ječmene na polovinu. Stále je to ale asi sedm procent orné půdy v Česku, tedy velmi významná část," řekl Tučník.
Projekt Pro ječmen má za sebou druhou sezonu. "Na konvenčních plochách testujeme praktiky regenerativního zemědělství. Detailní analýzy dat budeme mít na přelomu října a listopadu, ale podle prvních indicií to vypadá velmi slibně z pohledu kvality i výnosů," uvedl vedoucí projektu. Principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodě a k přirozeným ekologickým a biologickým procesům, které vytvářejí zdravý a odolný ekosystém.
V projektu jsou tři farmy dvou pěstitelů - u Červeného Újezdu na statcích ČZÚ a zemědělské skupiny JTZE u Hradce Králové a u Jihlavy, celkem 213 hektarů. "Máme tam spoustu technologií, půdní čidla, meteostanice, nalétáváme to drony, používáme satelitní snímky. Pravidelně děláme půdní analýzy," řekl Tučník. V průběhu sezony analyzují počet odnoží, klasů a zrn a podobně.
"Pole jsou neustále oseta, abychom je ochránili proti erozi a kořeny prokypřili. Využíváme meziplodiny. Ty chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují živiny. S půdou zacházíme velmi šetrně a nerozrušujeme ji hlubokou orbou," řekl agronom JTZE Tomáš Sojka. Víc kořenů podle Vojtěcha Lukase z Mendelovy univerzity přispěje k lepšímu vsakování dešťové vody a jejímu zadržení v půdě.
Prazdroj potřebuje ročně nakoupit asi 150.000 tun sladovnického ječmene, což reprezentuje 30.000 hektarů. "Ale když si vezmeme, že ječmen je součástí osevního postupu s dalšími třemi plodinami, tak se bavíme o 120.000 až 150.000 hektarech orné půdy, kterou jsme schopni takto ovlivnit," dodal Tučník.
reklama