Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu Kč
Letošní škody jsou zřejmě druhé největší po roce 2024, kdy úroda ovoce v důsledku jarních mrazů klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let. Výše škody tehdy dosáhly zhruba 1,45 miliardy korun, uvedl Ludvík a dodal, že ceny ovoce od té doby vzrostly asi o deset procent. Před dvěma lety ministerstvo zemědělství zajistilo jako kompenzaci za škody způsobené mrazem přes 400 milionů korun.
Ovoce poškodily dvě vlny jarních mrazů, zásadní dopad měla noc z 29. na 30. dubna, kdy teploty klesly až k minus osmi stupňům Celsia. "Když se podívám na nějakou historii posledních deseti let, tak je to vlastně pátým rokem v průběhu těch deseti let, kdy došlo k nějakým poměrně citelným škodám," dodal Ludvík.
Podle něj ovocnáře negativně překvapilo, že mrazy citelně zasáhly jabloně, což je v ČR hlavní ovocný druh. "Tam ta úroda v tuto chvíli se zdá, že možná ani poloviční nebude," doplnil Ludvík. Naopak se mrazivé počasí méně dotklo některých peckovin, jako jsou třeba višně nebo švestky, u nich úroda podle odhadů klesne asi o čtvrtinu či třetinu.
Agronom společnosti SAD Pavel Kašpárek novinářům řekl, že nejvíce mráz v Daminěvsi a okolí, kde hospodaří, poškodil úrodu třešní. "Co se týká sklizně, tam odhadujeme, že sklidíme zhruba 20 procent normální úrody. Ve višních očekáváme, že sklidíme máme nějakých 30, 40 procent normální úrody a v hruškách jsme tak 50 na 50," popsal situaci agronom. Podle něj u hrušní zatím nejsou dopady mrazů úplně jasné. Pro ochranu v sadech používali protimrazové svíce i stroje. "Nicméně, když pak přišla ta noc s netypicky vysokým a silným mrazem a vlastně na samém konci toho kvetení, kdy strom je nejvíce náchylný na ten mráz, tak to bohužel už pak bylo likvidační," dodal Kašpárek.
reklama




Zemědělci už nesmí používat zvýšené dávky jedu proti hrabošům
Ministerstvo zemědělství pracuje s více variantami předkupního práva na zemědělskou půdu
Populace hrabošů na polích v Česku v květnu klesla na polovinu