https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chemik-vybuch-v-bejrutu-mohla-zpusobit-i-mala-cast-chemikalie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chemik: Výbuch v Bejrútu mohla způsobit i malá část chemikálie

5.8.2020 14:20 | PRAHA (ČTK)
Podle vědce může být analogií k úternímu neštěstí jeden z nejhorších výbuchů této chemikálie v historii - v továrně BASF v německém Ludwigshafenu v září 1921. Exploze chemičky v části Oppau se řadí k největším nenukleárním výbuchům lidských dějin. Příčinou byla exploze 450 tun směsi síranu a dusičnanu amonného. Při nehodě zemřelo 561 pracovníků továrny a skoro 2 000 jich bylo zraněno.
Podle vědce může být analogií k úternímu neštěstí jeden z nejhorších výbuchů této chemikálie v historii - v továrně BASF v německém Ludwigshafenu v září 1921. Exploze chemičky v části Oppau se řadí k největším nenukleárním výbuchům lidských dějin. Příčinou byla exploze 450 tun směsi síranu a dusičnanu amonného. Při nehodě zemřelo 561 pracovníků továrny a skoro 2 000 jich bylo zraněno.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Martin Leick (1855-1926) / Wikimedia Commons
Rozsah úterního výbuchu v libanonské metropoli Bejrútu mohla způsobit i malá část z 2750 tun dusičnanu amonného uskladněných v tamním přístavu. Síla výbuchu tisíců tun chemikálie by byla srovnatelná s malou atomovou bombou. ČTK to řekl Petr Holzhauser z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Obří exploze si vyžádala přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly právě tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny.
 

Dusičnan amonný, neboli ledek, je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně.

Podle vědce může být analogií k úternímu neštěstí jeden z nejhorších výbuchů této chemikálie v historii - v továrně BASF v německém Ludwigshafenu v září 1921. Zemřelo při něm 561 lidí. Holzhauser řekl, že tam vybuchla asi desetina uskladněného množství, 450 tun, a výsledkem byl stometrový kráter hluboký 19 metrů. "V podstatě to, co je nyní vidět na fotografiích z Bejrútu. To znamená, i pokud by to nebouchlo kompletně, tak třeba i pětina toho je schopna udělat takovou 'paseku'," řekl Holzhauser. "Pokud by vybuchlo všechno, tisíce tun, tak je síla výbuchu v podstatě srovnatelná s malou atomovou bombou. Tedy tou první, která byla v Hirošimě," upozornil vědec.

Zároveň zdůraznil, že pokud je látka v podobě, v které se používá jako hnojivo, tak je víceméně bezpečná. "Přivézt ji k explozi je extrémně obtížné. A i když se sama používá jako průmyslová trhavina, tak jako všechny tyto trhaviny musí splňovat podmínku, že za běžné manipulace jsou v podstatě naprosto bezpečné," řekl Holzhauser. "Ani tím, když ji hodíte do ohně, praštíte do nich kladivem nebo se je snažíte zapálit, tak nevybuchnou. Nejdříve ji musíte iniciovat, přivést k výbuchu. Což se dělá zpravidla tak, že na nějakém místě uděláte malou explozi pomocí rozbušky a výbuch se přenese na hlavní trhavinu," popsal vědec. Podle něj problém u některých látek nastává ve chvíli, kdy jsou něčím znečištěné. "Pokud je tento dusičnan čistý, tak se nějak chová, ale pokud se smíchá s malým procentem organických látek, což se dělá právě, když se používá jako trhavina, tak je potom prostě mnohem snazší ho přivést k výbuchu," konstatoval chemik.

"Co nemůžeme předjímat a asi to nikdy nezjistíme přesně, je, co se vlastně na konkrétním místě, kde výbuch začal, stalo. Pokud je domněnka, že se svářelo, tak mohl vzniknout požár a i samotný požár ve svém centru může mít mimořádně extrémní podmínky. Pokud se přenesou do skladu s takovou potenciální trhavinou, tak exploze může nastat. A bohužel se to čas od času stává," řekl vědec.

K podobě výbuchu uvedl, že pokud vybuchne samotný dusičnan amonný jako čistá látka, tak vzniká jen vodní pára, dusík, kyslík, a pokud je přítomno organické palivo tak případně oxid uhličitý, tedy bezbarvé látky.

"Pokud byl vidět nějaký oranžový sloupec, tak to není důkaz toho, že tam byl dusičnan amonný, ale podle všeho výbuch prostě způsobil buď to, že vynesl do vzduchu něco, v těch skladech zároveň bylo, nebo to, s čím to bouchlo pohromadě. Což mohla být nějaká organická látka z požáru, která se tam dostala - ale teď opravdu fabuluji," uzavřel vědec.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

5.8.2020 19:27
K tomu není co dodat, snad jen to, že i taková katastrofa, přes 100 mrtvých a tisíce zraněných lidí, 300 000 lidí bez přístřeší, kteří o tom, že se jim může něco takového stát, vůbec netušili, je jedním českým médiem využita k protiruské propagandě, byť jen návodně. A to přesto, že loď z níž pocházel zabavený dusičnan amonný, plula pod moldavskou vlajkou a byla, až do vypršení, registrována v Moldávii a poslední majitel žije na Kypru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.8.2020 16:49 Reaguje na Jiří Daneš
Je to zase dost divné. Oficiálně se uvádí, že to byla ruská loď. Ale stejně: proč tedy v Bejrůtu celý náklad zabavili? To muselo mít přece nějaký důvod!! Proč to tam ale leželo od roku 2013, to nikomu celý náklad nescházel?
Jak jsou v něčem Rusi, vždy je kolem vagón špinavostí a lží, matení a fabulací. Stačí se podívat na celou agresi proti Ukrajině i samotné sestřelení MH 17, které Rusi doposud zatloukají. Loni jim bouchlo něco silně radioaktivního na Sibiři, doposud se neví co, všechno zatloukli. Gigantická ropná havárie v Norilsku atd. atd.
Na Kypru žije největší koncentrace ruských mafiánů a v Moldávii je korupce skoro jak v babišistáně.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist