ČHMÚ identifikoval území, která jsou v Česku nejvíce ohrožená suchem
Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) identifikovali přibližně 1000 katastrálních území v Česku, která jsou nejvíce ohrožená suchem. Jsou mezi nimi jak pravidelně suché oblasti, ve kterých se sucho a rychlý odtok vody objevují pravidelně, tak místa ve vyšších polohách, kde sucho běžně nebývá, ale v extrémních obdobích vysychají také a potřebují pomoci zadržet vodu. ČTK to řekl ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka. Cílem je vytvoření mapy těchto míst.
Odborníci místa určovali prostřednictvím analýzy, ve které hodnotili, jak snadno a jak rychle steče voda po povrchu namísto toho, aby se vsákla do půdy, sklon terénu a takzvaný index aridity. Ten porovnává, kolik vody na území naprší a kolik by se jí dokázalo odpařit. Odborníkům tento údaj pomáhá rozpoznat oblasti, kde je krajina dlouhodobě žíznivá, protože výpar výrazně převyšuje srážky.
Tímto způsobem se v prvním kroku podle Daňhelky identifikovala katastrální území s nepříznivými podmínkami. Následně odborníci z ČHMÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka identifikovali místa s výskytem takzvaných přispívajících ploch kritických bodů. To jsou místa, na kterých při dešti hrozí, že se voda nahrne z polí a vytvoří prudký povrchový odtok. Katastrální území splňující obě podmínky pak byla zařazena do konečného výběru souboru území pravidelně ohrožených suchem, kde dochází k rychlému odtoku vody.
"Do budoucnosti je vhodné zvážit doplnění uvedené analýzy pohledem na oblasti, kde je vyšší počet individuálních zdrojů vod a malých obecních vodovodů více závislých na stavu krajiny," doplnil Daňhelka.
Úkol sestavit mapu 500 až 1000 problémových míst, ze kterých v Česku mizí nejrychleji voda, zadal ČHMÚ a ministerstvům životního prostředí a zemědělství premiér Andrej Babiš (ANO). Úkol vzešel z prvního zasedání obnovené Národní koalice pro boj se suchem, v jejímž čele Babiš stojí. Členem jsou i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Z odborníků pak například bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který je zároveň koordinátorem portálu Intersucho, nebo ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Fojtík.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
A k čemu to prakticky bude? K ničemu.
Odpovědět
K tomu, aby tam byla přednostně provedena opatření pro zadržování vody a další, která by měla min. zajistit dostatek pitné vody.
Odpovědět
A pro dostatek pitné vody - v prvé řadě, že.
Odpovědět
K tomu si myslím, že nebylo třeba této akce. Ta místa jsou jistě dobře známa, ale holt je potřeba vykázat činnost.
Odpovědět
Ono je známé, kde jsou na silnicích fronty, takže plánovat dopravu je jen proto, aby se vykázala činnost. Voni sou hlava, že?
Odpovědět
Porovnávejte porovnatelné, hlavo, a než něco napíšete, myslete. Jenže myšlení nikdy nebylo vaší silnou stránkou.
Odpovědět
Znám člověka, který v podstatě půl života zasvětil tomu, aby politiky od obcí až po ministerstvo přesvědčil, že na jižní Moravě je potřeba rozšířit závlahy. Spolupracuje s univerzitami, výzkumáky, přesvědčuje každého, kdo by mohl aspoň minimálně přispět k realizaci. V zemědělství pracuje celý život a vysychání Moravy sleduje v přímém přenosu. Na jaře na jedné zemědělské akci vystoupil s tím, že už by ministerstvo konečně mělo začít konat, protože on je hluboko v důchodovém věku a se závlahami se nehnulo. Bylo z něj cíti čiré zoufalství. Proto je každý konkrétní počin ve skutečném řešení problémů se suchem dobrý. Když státní úřad určí, kde je problém největší, je větší naděje, že se do té konkrétní lokality nasměrují peníze a něco se skutečně zrealizuje. Jinak se finance rozfrcají a přínos to reálně nebude mít žádný. Samozřejmě, pořád je to jen naděje.
Odpovědět
Je pouze smutné, či spíše urážející, že aby se něco dělo, musí to blahosklonně odsouhlasit státní úřad. Přitom to, co píšete, jen potvrzuje moji myšlenku, že problematická místa jsou dávno známá. Jenže takhle je to u nás skoro se vším.
Odpovědět
Jenom nechápu, proč by to mělo řešit nějaké ministerstvo. Ty pozemky jsou přece konkrétních zemědělců, tak to mají organizovat oni. Samozřejmě stát může pomoci, nejen financemi ale i právním prostředím, nebo nějakými systémovými postupy.
Odpovědět
Protože tak rozsáhlý závlahový systém by se týkal obrovského počtu vlastníků půdy, musíte odněkud brát vodu, je to projektově, finančně i realizačně složitá záležitost. Ty trubky v zemi budou nikoliv zemědělců, ale vlastníků půdy, stejně jako meliorace. To není projekt "na svém a za své". Je to v podstatě obdoba pozemkových úprav. Ale třeba se v diskusi objeví někdo, kdo se melioracemi zabývá.
Odpovědět
Ano, zavlaží se pole, ale velká část té vody se vypaří. Tak se zavlaží znovu, pak znovu,... až voda dojde... Co potom?
Odpovědět
|
|
Lesní požáry a vedra mají dopad na kvalitu ovzduší a lidské zdraví, varuje OSN
Lesní požáry se blíží k novému indonéskému hlavnímu městu, zemi trápí kouř
V Londýně se poprvé rozmnožil tropický komár přenášející dengue a virus zika