Chov bílých tygrů v Liberci je na ústupu, není to ale definitivní
Konec chovu těchto populárních zvířat zvažuje zoo už několik let, vyjádření ředitele pro MF Dnes v tomto týdnu ale vyvolalo řadu negativních reakcí, zejména na sociálních sítí. Vznikla dokonce petice za zachování chovu bílých tygrů v Liberci, kterou podepsalo už přes 1000 lidí. Podle ředitele plánovala zoo širší diskusi s veřejností, ale až později. "Diskusi jsme chtěli vyvolat v době, kdy budeme připravovat rekonstrukci šelmince," uvedl ředitel. Zastaralý pavilon by podle něj chtěli přestavět do čtyř let.
Bílý tygr není živočišným druhem ani poddruhem, ale pouze zvláštní formou tygra bengálského. Bílé zbarvení je znakem částečného albinismu (nedostatku barviva), od pravých albínů je odlišují modré oči. Tato forma tygra je velmi vzácná, po celém světě jich žije v chovech několik desítek, ve volné přírodě se zřejmě nevyskytují. Bílé zbarvení jim velmi snižuje schopnost přežít v džungli. Jsou nápadní, což jim komplikuje lov a naopak je to vystavuje lovcům.
V Liberci jsou bílí tygři od roku 1994. "Libercem prošlo za 24 let 22 bílých tygrů, přičemž rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče," uvedl hlavní zoolog liberecké zahrady Luboš Melichar. V Liberci je třináctiletý samec Paris a osmiletá Surya Bára, s jejich přemístěním do jiné zoo liberecká zatím nepočítá. "Parisovi je 13 let. Nedovedu si představit, že bychom ho odvezli pryč," uvedl Melichar. Průměrný věk dožití tygrů je kolem 15 let.
Podle zoologa se dalším působením bílých tygrů v Liberci zabývají ze tří důvodů. Jedním z nich je negativní stanovisko Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jež doporučuje umírňovat chovy hybridních tygrů. Druhým jsou kapacitní i technické provedení pavilonu šelem v Liberci, v němž jsou ještě lvi berberští. Za současného stavu je možné množit jen jeden druh, nyní mají přednost mladí lvi. A třetím je postupný úbytek zahrad, v nichž ještě bílé tygry mají. Zbývá posledních osm zařízení v Evropě a Izraeli. Dohromady mají jen 24 bílých tygrů, z toho osm samců. A za poslední rok se nenarodilo žádné mládě. "V tento moment vychází, že bychom je podporovat neměli. Definitivní rozhodnutí učiněno nebylo, ale zdá se, že to k tomu všechno směřuje," dodal Melichar.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Lukas B.
13.9.2018 13:30co z toho je v Liberci, to je snadno odpovědět.
Josef Mozek
17.9.2018 11:48Důvodem vzniku ZOO bylo přiblížit lidem exotické atraktivní druhy zvířat. To by mělo být stále jediným hlavním důvodem jejich existence. Neměla by se odchovávat mláďata, která se pro nadbytek utrácejí. Roli by mělo hrát etické hledisko, tj. neodchovávat ( v budoucnu utracená ) mláďata , protože přitahují více lidí. V takových případech by měly mít ZOO podmínky k oddělení obou pohlaví, popř. vytvoření samčích a samičích skupin.
U vzácnějších druhů, kde je odchov žádaný, by měly mít v ZOO místo spíše ty druhy, které jsou i divácky více atraktivní. Pro ty ostatní mají smysl spíše specializované záchranné stanice ve státech výskytu.
Dalším "problémem" je genetika zvířat. Mnoho druhů bylo nesmyslně rozškatulkováno do dlouhé řady, někdy i desítek poddruhů. Hodně těchto poddruhů má tak malou početní základnu, že již nepříbuzenské rozmnožování není možné. A protože "křížit rasy" se "nesmí" jsou tyto geneticky jedinečné poddruhy určeny k zániku. Příkladem tohoto je severní bílý nosorožec. Kdyby před 20 lety nějaký zoolog navrhl, aby byli spářeni s jinou rasou nebo druhem nosorožce, byl by označen za magora. Teď se to děje uměle a stojí to miliony dolarů.
V ZOO ať má místo každé krásné zvíře, nikdo neřeší, jestli je rasy té nebo oné, nebo třeba každý rodič jiné. Mutace zvířat jsou obvykle divácky atraktivní, proč by tedy v ZOO neměly být? Snad tedy ZOO Liberec vše přehodnotí a skupinu bílých tygrů si ponechají.