https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chov-bilych-tygru-v-liberci-je-na-ustupu-neni-to-ale-definitivni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chov bílých tygrů v Liberci je na ústupu, není to ale definitivní

13.9.2018 00:14 | LIBEREC (ČTK)
Chov bílých tygrů v liberecké zoo je na ústupu.
Chov bílých tygrů v liberecké zoo je na ústupu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Free.riders / Wikimedia Commons
Chov bílých tygrů v liberecké zoo je na ústupu. Je pravděpodobné, že za několik let nebude mít zahrada už ani jednu šelmu s tímto nepřirozeným zbarvením. O jejich budoucnosti ale ještě definitivně rozhodnuto není, řekl včera novinářů ředitel zoo David Nejedlo. "Je otevřená. Momentálně padlo rozhodnutí, že nebudeme náš pár množit ani shánět nová zvířata, protože pavilon šelem to neumožňuje," uvedl Nejedlo.
 

Konec chovu těchto populárních zvířat zvažuje zoo už několik let, vyjádření ředitele pro MF Dnes v tomto týdnu ale vyvolalo řadu negativních reakcí, zejména na sociálních sítí. Vznikla dokonce petice za zachování chovu bílých tygrů v Liberci, kterou podepsalo už přes 1000 lidí. Podle ředitele plánovala zoo širší diskusi s veřejností, ale až později. "Diskusi jsme chtěli vyvolat v době, kdy budeme připravovat rekonstrukci šelmince," uvedl ředitel. Zastaralý pavilon by podle něj chtěli přestavět do čtyř let.

Bílý tygr není živočišným druhem ani poddruhem, ale pouze zvláštní formou tygra bengálského. Bílé zbarvení je znakem částečného albinismu (nedostatku barviva), od pravých albínů je odlišují modré oči. Tato forma tygra je velmi vzácná, po celém světě jich žije v chovech několik desítek, ve volné přírodě se zřejmě nevyskytují. Bílé zbarvení jim velmi snižuje schopnost přežít v džungli. Jsou nápadní, což jim komplikuje lov a naopak je to vystavuje lovcům.

V Liberci jsou bílí tygři od roku 1994. "Libercem prošlo za 24 let 22 bílých tygrů, přičemž rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče," uvedl hlavní zoolog liberecké zahrady Luboš Melichar. V Liberci je třináctiletý samec Paris a osmiletá Surya Bára, s jejich přemístěním do jiné zoo liberecká zatím nepočítá. "Parisovi je 13 let. Nedovedu si představit, že bychom ho odvezli pryč," uvedl Melichar. Průměrný věk dožití tygrů je kolem 15 let.

Podle zoologa se dalším působením bílých tygrů v Liberci zabývají ze tří důvodů. Jedním z nich je negativní stanovisko Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), jež doporučuje umírňovat chovy hybridních tygrů. Druhým jsou kapacitní i technické provedení pavilonu šelem v Liberci, v němž jsou ještě lvi berberští. Za současného stavu je možné množit jen jeden druh, nyní mají přednost mladí lvi. A třetím je postupný úbytek zahrad, v nichž ještě bílé tygry mají. Zbývá posledních osm zařízení v Evropě a Izraeli. Dohromady mají jen 24 bílých tygrů, z toho osm samců. A za poslední rok se nenarodilo žádné mládě. "V tento moment vychází, že bychom je podporovat neměli. Definitivní rozhodnutí učiněno nebylo, ale zdá se, že to k tomu všechno směřuje," dodal Melichar.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marek Kuntoš dr
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

13.9.2018 13:30
problémem zoologických zahrad je v jejich nejasném a hybridním poslání. jestli mají být zvěřincem (a tedy tam musí být slon, hroch, velbloud, tygr, tučnáci a lední medvěd, na ně musí být vidět a nesmí se schovávat někde vzadu v moc velkém výběhu, a taky pár kamerunských koz na mazlení), nebo jestli mají být výzkumným pracovištěm, případně rezervoárem genetického materiálu (zachování životaschopných populací ohrožených druhů). to první může více či méně žít ze vstupného, prodeje párků a upomínkových předmětů, to druhé je odkázáno na mecenáše a veřejné zdroje. to první patří na periferii každého (velko)města ke kapacitní hromadné dopravě, to druhé v počtu světově do pěti míst na planetě pro každý živočišný druh, někam do bezpečného, klimaticky vhodného regionu s lacinými pozemky.
co z toho je v Liberci, to je snadno odpovědět.
Odpovědět
ig

13.9.2018 13:39
EAZA by ráda aby zoologické zahrady především zajišťovaly zachování ohrožených druhů. Ok, to není úplně špatná myšlenka. Jenže nějak nebere v úvahu, že by si na to ty zoo také měly nějak vydělat, třeba chovem pro návštěvníky atraktivních živočichů :-) Pak vypustí z úst takový paskvil (a liberecká zoo jej opakuje), jako že bílé tygry néé, to je přece laciné podbízení. Trochu to připomíná postoj náctileté pracovnice kočičího útulku, která s planoucím zrakem agituje "a co máte pořád s těmi penězi, ty nás nezajímají" :-)
Odpovědět
J

Josef Mozek

17.9.2018 11:48
EAZA - další zlo vzešlé z EU. Proč tam naše ZOO vlezly a platí si za to, že už si o sobě nemůžou rozhodovat? Že by nátlak státních orgánů? ( omezení dotací? /. ZOO nepotřebují prostředníka, který si za jejich nemalé peníze žije vlastním lukrativním životem a má své vlastní zájmy. Každá ZOO ví nejlépe, na co má podmínky a hlavně peníze. Ke spolupráci mezi ZOO není třeba drahého byrokratického mezičlánku. V době elektronické komunikace mají ZOO vzájemný přehled o chovaných druzích a navázat spolupráci je snadné.
Důvodem vzniku ZOO bylo přiblížit lidem exotické atraktivní druhy zvířat. To by mělo být stále jediným hlavním důvodem jejich existence. Neměla by se odchovávat mláďata, která se pro nadbytek utrácejí. Roli by mělo hrát etické hledisko, tj. neodchovávat ( v budoucnu utracená ) mláďata , protože přitahují více lidí. V takových případech by měly mít ZOO podmínky k oddělení obou pohlaví, popř. vytvoření samčích a samičích skupin.
U vzácnějších druhů, kde je odchov žádaný, by měly mít v ZOO místo spíše ty druhy, které jsou i divácky více atraktivní. Pro ty ostatní mají smysl spíše specializované záchranné stanice ve státech výskytu.
Dalším "problémem" je genetika zvířat. Mnoho druhů bylo nesmyslně rozškatulkováno do dlouhé řady, někdy i desítek poddruhů. Hodně těchto poddruhů má tak malou početní základnu, že již nepříbuzenské rozmnožování není možné. A protože "křížit rasy" se "nesmí" jsou tyto geneticky jedinečné poddruhy určeny k zániku. Příkladem tohoto je severní bílý nosorožec. Kdyby před 20 lety nějaký zoolog navrhl, aby byli spářeni s jinou rasou nebo druhem nosorožce, byl by označen za magora. Teď se to děje uměle a stojí to miliony dolarů.
V ZOO ať má místo každé krásné zvíře, nikdo neřeší, jestli je rasy té nebo oné, nebo třeba každý rodič jiné. Mutace zvířat jsou obvykle divácky atraktivní, proč by tedy v ZOO neměly být? Snad tedy ZOO Liberec vše přehodnotí a skupinu bílých tygrů si ponechají.
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist