Chystaná CHKO Soutok bude mít kolem 12 000 hektarů, předjednávají ji ochranáři
Agentura začala z pověření ministerstva seznamovat obce, významné hospodářské subjekty, místní instituce a organizace s návrhem vymezení CHKO Soutok, její zonací a bližšími ochrannými podmínkami.
"Po padesáti letech snah, nejrůznějších výzev, petic, stanovisek, nekonečných jednání a diskusí byly nyní konečně zahájeny reálné kroky k zajištění územní ochrany oblasti soutoku Moravy a Dyje - mimořádně cenné krajiny mezinárodního významu. Pokud se podaří vyhlásit CHKO Soutok, bude odstraněn bezesporu největší dluh české státní ochrany přírody," uvedl ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.
Cílem předjednání návrhu CHKO je shromáždit připomínky a podněty a zohlednit je tak, aby návrh měl co nejširší shodu v regionu ještě před zahájením oficiálního procesu vyhlašování ze strany ministerstva. CHKO vyhlašuje vláda, podle Hladíka by to "superrychle" bylo ještě letos, reálně to vidí v polovině příštího roku. Chráněná krajinná oblast by měla vzniknout přibližně na 12.000 hektarech, kdy více než 90 procent lesů je ve vlastnictví státu. Do oblasti bude patřit zhruba desítka obcí.
"Řada schůzek již proběhla, nyní jsme obeslali všechny obce s nabídkou setkání se zastupiteli. Připravili jsme speciální webové stránky, kde se každý může s návrhem vymezení CHKO i její zonace seznámit v interaktivní mapové aplikaci. Je tu i návrh bližších ochranných podmínek a odpovědi na často kladené dotazy, které se v souvislosti s CHKO objevují. Web průběžně doplňujeme," uvedl Pešout.
V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí.
Po větší ochraně lužních lesů v oblasti volají ochránci přírody několik desítek let, dodnes jsou tam ale jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy. Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým lužním komplexem v České republice. Mimo jiné jsou tam mohutné staré duby, kterých však podle vědců rychle ubývá. Podle nich mezi lety 1990 až 2009 ubyla v této oblasti více než polovina starých porostů. Lesy ČR kritiku odmítají, dnešní lužní lesy v oblasti jsou podle nich výsledkem více než třísetletého lesnického hospodaření.
reklama
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Slavomil Vinkler
28.3.2023 19:00
Slavomil Vinkler
28.3.2023 19:51 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
29.3.2023 07:53 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
29.3.2023 08:55 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.3.2023 12:23 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
29.3.2023 12:45 Reaguje na Karel ZvářalSlovan
29.3.2023 11:29Slavomil Vinkler
29.3.2023 12:47 Reaguje na SlovanSlovan
29.3.2023 17:27 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
29.3.2023 19:22 Reaguje na SlovanSlovan
30.3.2023 13:28 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://storymaps.arcgis.com/stories/495cc87767324260896d315f647b562e
Jistě, pravomoce CHKO jsou oproti NP omezené, což je ovšem dáno faktem, že CHKO je takovým kompromisem mezi ochranou přírody a ostatními zájmy (lesníky, zemědělci, myslivci apod.). Já osobně bych všem CHKO zvýšil rozpočty, které mi přijdou dost malé a bez peněz to dneska u nás dělat nelze.
Obora Bulhary není přímo v CHKO jediná, je jich po republice více (což je zase dáno tím kompromisem). Že způsob chovu v této oboře zničil relativně velkou populaci jasoně dymnivkového je opravdu katastrofou a ještě horší je, že na to ochranáři upozorňovali ČIŽP - ti tomu však nevěnovali pozornost (jak je to možné?!). S kritikou LČR nemohu jinak, než souhlasit. S tím, že i oni ale už musí chtě nechtě s CHKO spolupracovat a počítat s tím, že budou-li s něčím vyjebávat, ochranáři už tam pravomoce mají.
