Civilizaci hrozí úplná smršť problémů, varují vědci s politiky
"Civilizace musí čelit úplné smršti problémů způsobených přelidněním, příliš velkou spotřebou bohatých, používáním environmentálně škodlivých technologií a do očí bijící nerovností," stojí ve zprávě, kterou dalo dohromady 20 minulých laureátů ocenění Blue Planet. To uděluje Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a občas bývá nazýváno Nobelovou cenou za životní prostředí.
Mezi autory zprávy jsou například bývalá norská politička a propagátorka udržitelného rozvoje Gro Harlem Brundtlandová, James Hansen z NASA, Paul Ehrlich ze Stanfordské univerzity, jeden z autorů knihy Přírodní kapitalismus Amory Lovins, autor hypotézy Gaia James Lovelock, ekonom Nicholas Stern nebo Světový svaz ochrany přírody (IUCN).
"Sníme o světě bez bídy, o světě rovných příležitostí, o světě respektujícícm lidská práva, o světě s etičtějším chováním ohledně chudoby a rozdělení přírodních zdrojů, o světě, který je environmentálně, sociálně i ekonomicky udržitelný," sní autoři a zároveň dodávají, že tento sen je prý splnitelný. Systém, v němž žijeme, však k němu nepovede.
Podle autorů totiž není obrovský technologický rozvoj doprovázen adekvátním rozvojem eticko-sociálním. V důsledku toho lidstvu hrozí ztráta přírodní rozmanitosti podporující život, klimatický rozvrat (v originále disruption - pozn. aut.), celosvětové zamoření toxickými látkami, pozměnění kritických biochemických cyklů, zvyšující se pravděpodobost rozsáhlých epidemií a ničivá jaderná válka.
Všechny tyto problémy jsou podle nich úzce spjaty se způsoby, jakými lidé řídí svoji společnost. Potřebnou změnu by podle nich zajistila politická opatření, k nimž by mělo zejména patřit:
- nahradit hrubý domácí produkt jako měřítko blahobytu nějakým jiným ukazatelem; nový ukazatel by měl oceňovat i přírodní, sociální a lidský kapitál a tzv. externí náklady by se měly promítnout do cen
- odstranit dotace v energetice, dopravě a zemědělství, které vytvářejí environmentální a sociální náklady, za něž v současnosti nikdo neplatí; přecházet k tzv. nízkouhlíkovým technologiím
- vypořádat se s nadspotřebou a věnovat se problému přelidnění; je potřeba posílit postavení žen ve společnosti, zlepšit vzdělávání a zajistit, aby antikoncepce byla dostupná pro kohokoli
- změnit rozhodovací procesy tak, aby byl posílen hlas přehlížených skupin; politici musejí nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí a být pořádně kontrolováni parlamenty a médii; při rozhodování by se politici měli snažit ekonomické, sociální a environmentální přístupy spíš spojovat, než aby si mezi sebou konkurovaly
- chránit a oceňovat přírodní rozmanitost a služby, které lidem poskytují ekosystémy; pro ekosystémové služby vytvořit trh, který by se mohl stát základem zelených ekonomik
- investovat do znalostí - jak do jejich vytváření pomocí výzkumu, tak do jejich šíření prostřednictvím nejrůznějšího vzdělávání
"Udržitelný rozvoj není nějaký vzdušný zámek," uvedla jedna z autorek, ředitelka Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (IIED) Camilla Toulminová. "Abychom ho dosáhli, musíme změnit způsoby, jakými se staráme o životní prostředí okolo nás, jak ho sdílíme a jak se s ním vzájmeně ovlivňujeme. Musíme si uvědomit, že lidstvo je součástí přírody a neexistuje nezávisle na ní."
Rozhodne se v Riu
Ministerské setkání v Nairobi se konalo jako předzvěst červnové konference v Riu de Janeiru. Ta se bude odehrávat 20 let (proto také bývá označován zkratkou Rio+20) po tzv. Summitu Země z roku 1992, který se konal rovněž v Riu a je považován za zásadní mezník v historii globálních snah o ochranu přírody a životního prostředí. Právě na něm byly položeny základy pro hned několik mezinárodních úmluv, známé jsou zejména ta o klimatu (UNFCCC, jejíž součástí je i tzv. Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů) a o biodiverzitě (CBD).
V Nairobi proto bylo ministrům představeno rovněž shrnutí pro politiky z letošní zprávy o globálním stavu životního prostředí GEO5 (celá zpráva by měla být zveřejněna někdy v době okolo červnového summitu Rio+20). Shrnutí ukazuje, že se státům světa daří s environmentálními problémy vypořádávat jen částečně. Možností ke zlepšení má být podle UNEP právě červnový summit. V prohlášení, které minulý týden vydali zástupci cca 150 vlád, doslova píší, že letošní konference v Riu je "jedinečná příležitost pustit se do ekonomických, sociálních a environmentálních výzev v kontextu udržitelného rozvoje".
Co a jestli vůbec něco to konkrétně znamená, se zřejmě dozvíme až v červnu. V Nairobi se zatím politici shodli na tom, že jedním z hlavních prostředků k dosažení udržitelného rozvoje má být zelená ekonomika - i když na konferenci rovněž zazněly obavy, že by zelená ekonomika mohla vést k obchodnímu protekcionismu.
Druhým velkým tématem červnové konference v Riu by pak měla být reforma institucí, které mají na starost celosvětovou koordinaci snah o udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Podle tiskové zprávy UNEP už v současnosti víc než sto zemí podporuje návrh, který by z UNEP, jenž je v současnosti "programem" OSN, udělal plnohodnotnou agenturu. To by v praxi znamenalo posílení jeho mandátu a zvýšení finančního rozpočtu. I o tom se ale bude rozhodovat až v Riu.
reklama
Další informace |
V době zveřejnění tohoto článku bylo Shrnutí studie GEO pro politiky tady (anglicky).
Dále čtěte |
Je potřeba osekat počet obyvatel a přerozdělit zdroje, tvrdí expert
Konec světa, jak ho známe, se už odehrál. Jen jsme si toho nevšimli, míní Cílek
Rio de Janeiro – pár poznámek o městě světových summitů a obrovských kontrastů
Tomáš Chalupa na Rio+20: Nejsem přítelem memorand, závazků a velkých výzev
Rio+20: Bezzubá dohoda vyvolala otazníky, zda mají obří summity OSN vůbec smysl Online diskuse
to je článek mimo realitu - 27. 2. 2012 - AlešAno přesně tak to je, hloupý článek pro hloupé lidi co ignoruje realitu. Faktem je, že drtivá většina světa se zlepšuje. Je samozřejmě jasné že není možné nějakým zázračným proutkem posunout vývoj států o 300 let kupředu. My Africe nic nedlužíme , nic. Našim pradědům nikdo nic nedal oni narozdíl od našich předků mohou využívat námi vyvinuté technologie a zdravotní péči. Nějaké státy to pochopili a jdou prudce nahoru - Čína , Indie, Bangladéš a další státy jiné státy nikoli , jsou ale v menšině. Lidstvo jako celek zažilo ve 20 STOLETÍ období nebývalé prosperity stalo se to zejména díky Anglii, která nastartovala průmyslovou revoluci na konci 18. a v 19 století a později Americe, která tyto hodnoty převzala - myšlenka ekonomické a politické svodoby jednotlivců a svobodného obchodu. Dala lidstvu dnešní prosperitu. Pokud považujeme velmi chudé lidi ty , co nemají přístup k el. energii a ty , kteří si mohou el. energii dovolit platit už za velmi chudé nepovažujeme můžeme říct , že cca 1,2 miliardy lidí ještě žije ve velmi primitivních podmínkách podobných začátku industrializace nebo živoří někde na okraji měst. Vzhledem k růstu lidské populace a poklesu počtu takových lidí lze říct že relativně velmi chudých lidí poměrně rychle ubývá. Absolutní čísla vzhledem k vysoké porodnoti v této skupině populace už ovšem nejsou tak růžová. V každém případě pokud dnes žije v chudobě 17% světové populace v roce 2030 (za 1 generaci ) to už bude jen 12% světové populace. To je relativní pokles chudých o 30%. Je to málo skutečně tak málo ? Já bych řekl že je to přesně o tolik co je reálné. Asi těžko můžete nutit státy , aby budovali moderní ekonomiku když o to místní lidé nebo politici (jestli se jim tak dá říkat) aktuálně nestojí.Jinak prosperita lidstva bude pokračovat máme stále více zdrojů,surovin, znalostí i kapitálu. Dokud budou růst znalosti lidstva bude růst množství zdrojů surovin a kapitálu. |
