ČR podle ministra Brabce naplňuje závazky ke snižování emisí
V projevu Brabec uvedl, že ČR v současné době dokončuje novou Politiku ochrany klimatu v zemi, která vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, a na uhlíkovou náročnost energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství či lesnictví.
Kromě toho ČR investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující dvě miliardy eur (54 miliard Kč).
Změna klimatu je podle českého ministra bezesporu jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí. Od začátku roku se ve světě udály extrémní a různorodé klimatické jevy; stejně jako ostatní státy zažila i ČR řadu povodní a dlouhotrvající období sucha, jež způsobily rozsáhlé a nevratné škody, upozornil Brabec. Není podle něj přitom pochyb, že změna klimatu má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na ekonomickou prosperitu a účinné potírání chudoby a je i bezpečnostní výzvou.
Ministr se připojil k názoru, že účinně čelit změně klimatu lze jen společně. "Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici dva stupně Celsia. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice," řekl Brabec.
Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy v Paříži vyjádří podle něj účastníci odpovědnost vůči současným i budoucím generacím, a Česko se na tom hodlá podílet. "Pro zajištění efektivní realizace nové smlouvy bude mít velký význam odpovídající finanční a technická podpora a rovněž budování kapacit," zdůraznil ministr. Sdělil, že ČR už investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech včetně domácností a průmyslu.
Na pařížské konferenci má být do konce týdne přijata nová globální klimatická dohoda, která by umožnila snížit exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do roku 2030 pod úroveň roku 1990. Dohoda nahradí Kjótský protokol, jehož platnost měla vypršet již loni.
reklama


Vědci se zabývali možností ukládat přebytečný uhlík splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
Německu se podle studie podařilo splnit klimatický cíl pro loňský rok, ale ztrácí tempo
Studie: Většina českých obcí nemá strategie pro adaptaci na změnu klimatu