ČSÚ: Kalamita v českých lesích je zatím na ústupu. Těžba dřeva loni klesla
Nejvíce se opět těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 89,9 procenta, na listnaté dřeviny připadlo 1,9 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 74,4 procenta, následovala borovice s podílem 11 procent, buk zhruba se čtyřmi procenty a modřín s 3,3 procenta.
"Z územního hlediska byl nejvýraznější pokles těžby zaznamenán v Kraji Vysočina, který po několika letech přišel o první pozici," podotkl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Nejvíce dřeva se loni vytěžilo v Jihočeském kraji, a to 2,5 milionu metrů krychlových, v Plzeňském kraji a na Vysočině to bylo v každém téměř 2,2 milionu metrů krychlových.
Statistici loni zaznamenali také meziroční úbytek zalesňované plochy, dosáhla 35.222 hektarů, což bylo oproti předchozímu roku o 4747 hektarů méně. Plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami představovala 52,7 procenta, nejvíce se uplatnil smrk. Celkově se při výsadbě spotřebovalo 197,5 milionu sazenic. Nejvíce se loni zalesňovalo opětovně v Kraji Vysočina, kde bylo zalesněno 8044 hektarů plochy, což je téměř 23 procent celkového zalesňování v Česku.
Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů, také u ní je ale evidován meziroční pokles, snížila se o 522 hektarů na 9566 hektarů, uvedl ČSÚ.
Na konci roku 2023 zaujímaly lesní pozemky plochu 2,681.764 hektarů, z toho státní lesy tvořily 54 procent.
reklama



Pro obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybírat vhodné dřeviny
Jak obnovovat les na kalamitních holinách
Jak ochránit smrkové lesy před lýkožroutem lesklým? Riziko představuje hlavně pro mladší stromy 