V oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je důležité zachovat hydrické funkce lesů

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/docasne-odlesneni-po-kurovcove-kalamite-nevede-k-vysychani-krajiny

Moc se to vzájemně nedoplňuje.

Jak kdy, jak kde, jak dlouho to vydrží.

Odplavení půdy bych se nebál, neb na fotu vidím dostatek ostřice - ta bude chránit zem mj před přehřátím a nadměrným výskytem břízy. Važme si samoozelenění travinami, udělají tu samou, ne-li lepší práci, než pionýrské dřeviny. Stokrát lepší než spáleniště...

Nevýhoda travin je ale v omezování zalesnění jak náletem i výsadbou.

Ano, výsadba je složitější, pracnější, ale sazenice mají od začátku stínové garé, takže dosazovat (při správném usazení) se prakticky nemusí.

S trávou se dá pracovat, horší jsou křoviny, ostružina a malina. Odplavení půdy bych se taky ve většině případů taky nebál.

Mrzí mne , že zde a celkově nikdo neužívá skutečnou příčinu kůrovcové kalamity. Vše začalo asi takto. Za dříve před změnou režimu zde byli LZ a na každém LZ bylo stanoveno množství povolených těžeb, roční přírust. Ono to platilo pro celé generální ředitelství. Takže , když někde padla kalamita, zastavily se těžby nad 40 let a šlo se do kalamity. Od nás jsme jezdili i do Krkonoš, když Poláci zpustili novou cementárnu, došlo k velkému znečištění a rozjela se kalamita. Unás , kdekoli něco spadlo, šlo se tam a mýtní těžba a plusové probírky se rozjížděli až po kalamitách. Velikost mýtních ploch mohla být 1 ha. já si pamatuji max. do 0,50 ha. Tím se v některých částech lesů navýšily zásoby dřeva. Přišla nová doba a privatizace. Vše předtím se dělalo špatně i když to byl stejný typ hospodaření jako za První republiky a za panstva. LČR přes nově vzniklé subjekty začali těžit a najednou zjistili jaké jsou zásoby. Já dělal u akciovky a na revíru z 6 000 m3 jsem najednou dělal 25 000 m3. To byl děs. Revírníci prostě přešli na celý hektar mýtní těžby. A ještě bych dodal na mém bývalém ůseku byl poloviční a dělal jsem to tedy sám. Těžby se pohybovaly do 2000 m3 a to jsem měl největší probírky, 112 ha, byl to úsek po mniškové kalamitě. Takže nyní představte si stěnu odkácenou v nepřipravených porostech, kde je zhruba 200 m dlouhá stěna do hloubky 50 m. To je průvih. Udělalo se pár mýtních výběrů a probírky nyní do 30ha. To již byla otázka času kdy foukne a ty stěny popadají, otevřený les. Poprvé to bylo Opavsko a zde jsem viděl jak se dělá kůrovec. Dá se firmě výpověď po té co spadla kalamita, ne velká. Výběrové řízení se prodlouží na rok, brouk se dvakrát namnoží. Nejdříve z oněch popadaných stromů do stojících a pak do dalších stojících. Takže ze sto kubíků je zde 10 000 m3 a nikomu to nevadí. Když jsem se ptal pomocníka revírníka proč vyznačuje jen mrtvé stromy a vedle se loupala kůra, ale byli ještě zelené větve a byly napadené další stromy, řekl mi , že mi do toho nic není, chtěl jsem ať vyznačí vše, dostal jsem zákaz vstupu do lesa. Přijel jsem střídat koncem srpna a kde bylo 100 m3 dělali dva harvestory a nestíhali. V r.2008 to spadlo v červnu u nás, firma ač měla smlouvu dostala výpověď a výběrové řízení se táhlo až do října a brouk se otočil dvakrát. Další roky to vyhrála naše firma, já tam byl již na živnosťák. Zvládlo se to asi do tří let, správce dostal výpověď a co se dělo od října do asi března budu mlčet. Pak byl klid. Ale z Moravské Vysočiny se množil úspěšně nový kůrovec a šlo to směrem do Čech doufal jsem, že se LČR probere a začne dělat podle zákona, ale chyba. V 2017 padly jednotlivé kalamity tak do 50 m3. Nic se nezdělávalo, ale udělalo se výběrové řízení, jedna , dvě až pět. Nařízení nejdříve zdělá jednička, ty se k tomu nedostali a tak se čekalo. Brouk se množil a ten rok z nějakých 50 m3 zde bylo 2000 až 4000 m3 kůrovcového dřeva. Objevili se noví překupníci a od nás firmy přestali brát. Já měl již obce. Kalamita se rychle šířila a my nemohli prodat. Všude leželo kůrovcové dřevo a zbytek byl v porostech. Pak se objevili feromony roznošené po lese. První jsem našel, když jsem šel značit strom napadený a o dvacet metrů vevnitř bylo kolo v porostě 40 let. Feromon byl zakopaný aby nebyl vidět a to pouze za okraj a odparník byl nahoře. Takto to bylo v lese kam nemohl překupník a já mu musel nakonec dřevo prodat. Byl to hnus. A LČR dál jely v zaběhnutých likvidačních kolejích. Takto se množil kůrovec, naprosto úmyslně a kdyby revírník něco řekl tak šel. Nyní se zde něco řeší s půdou. Podívejte co se děje v lese dál. Kde zbyl les od 40 let plus, tak přijede harvestor, udělá velice silný zásah, pomlátí stromy, přibližovací cesty ne již po 40 m , ale po 20m, vše otličeno, cesty mnohem širší, aby se vešla i vyvážečka. Všude slunce a veliký odpar vody, to nikoho nezajímá. Je to NĚMECKÝ ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ. Četl jsem o tom v jedné knize v osmdesátých letech, vyšla o něco dříve. Zde bylo popsáno , že se zalesňuje mnohem dál od sebe než u nás a první zásahy jsou skoro , že tam projede traktor. Je to jasné, popis to dále rozvedl. Vysoké platy a nedostatek lidí, tak se udělal zásah kam nikdo dvacet let nemusel. Jenže tyto porosty vysychají a bude to průšvih, pokud se nezapojí co nejdříve. U jedle to je obrovský průšvih. Takže by se nemělo lhát a říci jak to ve skutečnosti bylo, pouze hlad po dřevě a kalamitou vás nemohl nikdo omezit, zákon nezákon. Takže doufám že se bude užívat, Lesní ekosystémy ve středoevropském prostoru procházejí v posledních dekádách bezprecedentní dynamickou změnou, jejímž nejviditelnějším projevem je rozsáhlý rozpad smrkových monokultur v důsledku gradace podkorního hmyzu, především lýkožrouta smrkového, kterého namnožily Lesy České republiky s úmyslem dostat se ke dřevu, bez velkého omezení. Co dodat.

Taky si myslím že není problém HLAVNĚ VE VEDENÍ LČR - a tím, že nemají vlastní dělníky! Že mají málo revírníků, žádné techniky... že jim toho navalili moc! A zahltili je papírováním nesmyslů!!! Dřív se tam pohybovali místní a SAMI si hledali kde je jaký kůrovec - kdo si ho našel, ten ho dostal prakticky za děkuji. Pak se kůrovec neměl šanci množit jako dnes, kdy se čeká až napadne min. 100 kubíků, aby se tam nasmlouvané firmě vůbec vyplatilo něco dělat! A taky, když tam máte stále někoho nového, nejde s těmi lidmi pracovat a vycvičit si je...