Čtenářské hlasování o Ropáka 2021
Anketa o titul Ropák roku původně vznikla jako recese. Jejím cílem je poukázat na konkrétní činy a osoby, "které by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením konkrétní stavby mohly způsobit, či již způsobily, poškození životního prostředí nebo přírody za uplynulý rok".
1) Mgr. Jan Benda, člen představenstva firmy PH-Real a. s. – Ústecký kraj
- za prosazování výstavby obrovského logistického centra podél silnice I/63 na Teplicku na asi 32,5 hektarech orné půdy, z nichž na asi 16 hektarech má tvořit šest výrobně-skladovacích hal výšky 10-14 metrů a parkoviště pro 600 aut, takže dojde k silnému narušení krajinného rázu a harmonického měřítka vyvýšeného území blízko přírodní rezervace Rač a CHKO České středohoří, k dalšímu šíření světelného smogu, ke snížení propustnosti území, k navýšení automobilové dopravy, k dalšímu záboru zemědělsky využívané půdy zachovalé krajiny významně industrializovaného Ústecka a ke změnám v zadržování vody, přičemž vážné výhrady při hodnocení vlivů stavby na životní prostředí během roku 2020 vznesly zejména obce Modlany, Rtyně nad Bílinou, Řehlovice a Bžany, Správa CHKO České středohoří, šest spolků a asi 1,4 tisíc osob, včetně dvacítky místních farmářů; stavební úřad v Teplicích vydal v červnu 2021 i na základě souhlasného stanoviska EIA z října 2020 územní rozhodnutí, proti kterému obce Modlany a Rtyně nad Bílinou a dva spolky podaly odvolání, takže se čeká na rozhodnutí krajského úřadu.
2) Mgr. Petr Borecký, radní pro veřejnou dopravu Středočeského kraje (STAN) – Středočeský kraj
- za zodpovědnost při schválení rozhodnutí Rady Středočeského kraje v červnu 2021 o zrušení a omezení regionální železniční osobní dopravy na dvanácti tratích v kraji od prosince 2021 s tvrzením, že jsou cestujícími málo využívány, takže kraj ročně ušetří asi 52 miliónů korun z celkových asi 3,5 miliardy korun na dopravní obslužnost za rok, a řada spojů bude nahrazena autobusy, čímž došlo k rezignaci na zajištění úplné a pohodlné dopravní obslužnosti, neboť některé vlaky nahrazeny nebyly a několik obcí si udržení vlaků v omezené míře platí ze svých rozpočtů, plán se nelogicky týká i tratí nedávno opravených, náhradní používání osobních automobilů a autobusů může znamenat vyšší škodlivé vlivy na životní prostředí, zejména na stav ovzduší, na intenzity hluku a na nehodovost, a bude docházet k dalšímu poškozování krajských silnic, na jejichž údržbu či rekonstrukci dlouhodobě chybějí peníze; s rozhodnutím nesouhlasí řada obcí a petice občanů, která byla s více než 5 tisíci podpisy v září 2021 předána hejtmance.
3) Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí a poslanec Poslanecké sněmovny (hnutí ANO) – Česká republika
- za zodpovědnost při neúnosném rozkladu České inspekce životního prostředí její rozbředlostí při odhalování a potrestání viníků poškozování životního prostředí, jak např. vyplývá z výsledků šetření jejího postupu po ekologické havárii na řece Bečvě v září 2020,
- za rezignaci na vyšší obranu svěřeného veřejného zájmu při jednání o novém stavebním zákonu, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou v červenci 2021 spíše pasivním přihlížením rezortu k předloženému návrhu podnikatelského sektoru s následnou komplexní poslaneckou změnou bez odborných analýz a bez řádného legislativního procesu v neprospěch potřeb státní ochrany přírody a účinné účasti veřejnosti, která mj. k územním plánům bude moci předkládat jen připomínky a ne námitky s povinností je vypořádat,
- za rozměklost rezortu při potvrzování povolených výjimek z limitů znečišťujících látek v ovzduší pro uhelné elektrárny Počerady v září 2021 a Chvaletice v listopadu 2021, jejichž zákonnost nyní řeší soudy,
- za přehnanou opatrnost prosazovat rychlá a účinná opatření proti globálním změnám klimatu, včetně masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie a rychlého odklonu od fosilních zdrojů,
- za předložení návrhu vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí v březnu 2021 a za její schválení pod č. 240/2021 Sb. v červnu 2021 s účinností od 1. 7. 2021, která neklade důraz na rychlá a účinná protierozní opatření chránící zemědělskou půdu před vodní a větrnou erozí, ale navrhuje pokutovat až opakované nahlašování velkých erozních událostí, i když rozsah škod způsobených erozí půdy je 4-10 miliard korun ročně, dále se nezabývá větrnou erozí působící až na čtvrtině zemědělské půdy, za přípustnou míru ohrožení půdy vodní erozí považuje odnos 9 tun půdy na hektar za rok, ačkoliv by tento požadavek měl být poloviční a mohl by být zaveden třeba do 2 let od účinnosti vyhlášky, přičemž odborné instituce, obce a spolky předložily návrhy na skutečné zpřísnění ochrany půdy před erozí, které ale nebyly příliš brány v úvahu.
4) MVDr. Václav Gargulák, generální ředitel Povodí Moravy, s. p. – Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj
- za vytrvalé prosazování změny manipulačního řádu na Vodním díle Nové Mlýny, které má na střední a dolní nádrži umožnit zvýšení vodní hladiny o 35 cm na kolaudační výšku s cílem za stovky miliónů korun získat navíc 9 milionů m3 vody pro údajné zavlažování 5-7 tisíc hektarů vinic a sadů a umělé povodňování lužních lesů na soutoku Dyje a Moravy s tvrzením, že se v budoucnu zlepší ochrana ptáků v ptačí oblasti na střední nádrži a v přírodní rezervaci Věstonická nádrž, nicméně touto manipulací vodní hladiny má v rozporu s plánem péče dojít jednak ke škodlivému zásahu do biotopů deseti zvláště chráněných druhů živočichů a jednak ke kácení třinácti mohutných topolů a vrb u soutoku Jihlavy a Svratky pro vytvoření pastviště pro husy; o povolení škodlivého zásahu a kácení stromů nyní rozhoduje Ministerstvo životního prostředí,
- za vytrvalé prosazování boční víceúčelové protipovodňové vodní nádrže Skalička na řece Bečvě pro zadržení asi 32 miliónů m3 povodňových vod za asi 3,8 miliardy korun bez podrobných geologických, biologických a speleologických průzkumů s rizikem škodlivého ovlivnění léčivých pramenů v lázních v Teplicích nad Bečvou a podzemních vod, poničení Hranického krasu s jeskyněmi, zvýšené vodní eroze břehů a ke zničení lužních lesů a dalších říčních ekosystémů, včetně území NATURA 2000 Hustopeče-Štěrkáč, přičemž nádrž v petici odmítlo více než 3,6 tisíc osob, dále pak obec Skalička, města Hranice a Teplice nad Bečvou a Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zdravotnictví, neboť od roku 2016 existuje přírodě šetrnější a méně riziková varianta boční suché nádrže s tůněmi, loukami a lesy a s ovladatelným vtokem pro zadržení asi 37 miliónů m3 povodňových vod, která by navíc zachovala tok poslední štěrkonosné řeky v ČR; během roku 2022 má o variantě rozhodnout česká vláda, přičemž mírně preferován je boční suchý poldr.
5) Ing. Libor Hejduk, ředitel odboru výkonu státní správy VI Ministerstva životního prostředí se sídlem v Hradci Králové – Pardubický kraj
- za potvrzení změny č. 29 integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v listopadu 2021 o povolení výjimek z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku na 6 let od srpna 2021 do srpna 2027 při spalování uhlí v částečně modernizované elektrárně Chvaletice na Pardubicku, kterou v červenci 2021 na základě žádosti firmy Sev.en EC, a. s., z prosince 2018 vydal Krajský úřad Olomouckého kraje, navzdory upozornění pěti spolků a obcí Veltruby a Bukovka v jejich odvolání, že firma o zpřísnění limitů věděla nejpozději od srpna 2017, takže měla do srpna 2021 dost času je splnit, příp. bylo možné obě výjimky povolit jen na 2 roky, a navíc množství povolených emisí rtuti a oxidů dusíku je příliš značné v neprospěch zdraví obyvatel ČR, přičemž na základě žaloby dvou spolků v lednu 2021 stále probíhá soudní spor; sice Krajský soud v Ostravě v březnu 2022 rozhodnutí ministerstva z listopadu 2021 zrušil, neboť závažné důvody pro povolení obou výjimek byly předloženy jen pro období 2 let, nicméně Nejvyšší správní soud v květnu 2022 tento rozsudek zrušil a vrátil k novému rozhodnutí, neboť je nutné ještě zohlednit, že při pravidelných kontrolách během 6 lety a za možnosti kontroly plnění výjimky za 3 roky se množství vypouštěné rtuti a oxidů dusíku bude snižovat s cílem limity splnit v nejkratší možné době.
6) Bc. Jiří Hůlka, starosta Horní Plané – Jihočeský kraj
- za podporu výstavby obrovského rekreačního komplexu u Karlových Dvorů na levém břehu vodní nádrže Lipno v CHKO Šumava se zastavěním asi 21 hektarů půdy I. třídy ochrany jako součást mnoha podobných plánů kolem přehrady, který má být plošně větší, než tato část obce Horní Planá, a který má obsahovat 136 rekreačních domů, 130 pokojů ve dvou hotelích a v ubytovně, dvě přístaviště pro 200 lodí, nové silnice atd., čímž se např. sníží kvalita současného bydlení s měkkou rekreací a prostupnost krajiny, naruší se krajinný ráz, škodlivě se zasáhne do biotopů dvou desítek zvláště chráněných druhů živočichů, může se zhoršit kvalita vod, včetně té v přehradě, která je opakovaně postihovaná přemnožením sinic, a zvýší se světelné znečištění území, přičemž při hodnocení vlivů na životní prostředí, které začalo v prosinci 2020, nebyla předložena kapacitně nižší varianta s vyšším podílem přírodních složek, chybí analýza o souladu záměru s krajinářskou územní studií kraje a nebyly posouzeny kumulativní vlivy s dalšími stavbami v okolí: proti záměru je několik místních spolků, které mj. sbírají podpisy pod petici, přičemž Krajský úřad Jihočeského kraje v prosinci 2021 vrátil dokumentaci EIA k přepracování a k doplnění,
- za nečinnost prosadit změnu územního plánu, která by zvýšila ochranu volné nezastavěné krajiny v okolí vodní nádrže Lipno před zástavbou a lépe by zachovala kvalitu současného bydlení s měkkou rekreací.
7) Ing. Josef Kott, poslanec Poslanecké sněmovny (hnutí ANO) – Česká republika
- za předložení změny zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v únoru 2021 při projednávání jeho novely, podle které by došlo ke zrušení ochrany zvláště chráněných druhů organismů při běžném zemědělském, lesnickém, vodním či rybářském hospodaření, a to třeba u čápa černého, ledňáčka říčního, křepelky polní, skřivana lesního, rosničky zelené, chřástala polního, u několika druhů orchidejí nebo u tisu červeného v lesích, takže by hospodáři na tyto druhy nemuseli brát ohledy, a navíc změna nijak nesouvisela s důvody tento zákona novelizovat; výbor pro životní prostředí v dubnu 2021 doporučil návrh zamítnout, přičemž novela zákona byla Poslaneckou sněmovnou dne 2. 6. 2021 schválena bez tohoto návrhu,
- za předložení změny zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v únoru 2021 při projednávání jeho novely, podle které by bylo možné dřeviny v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací nesystémově kácet pouhým ohlášením příslušnému úřadu, tj. bez správního řízení s příp. účastí spolků a bez vydání rozhodnutí o kácení s možností uložit náhradní výsadbu, ačkoliv v těchto ochranných pásmech roste asi 80-90 % dřevin, a navíc se jednalo se o stejný návrh, který byl již v roce 2020 zamítnut Legislativní radou vlády; výbor pro životní prostředí v dubnu 2021 doporučil návrh zamítnout, přičemž novela zákona byla Poslaneckou sněmovnou dne 2. 6. 2021 schválena bez tohoto návrhu.
8) Ing. Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice, a. s., předseda správní rady ZEVO Vráto, a. s., a poslanec Poslanecké sněmovny (ODS) – Jihočeský kraj
- za prosazování výstavby třetí největší české spalovny komunálních odpadů v Novém Vrátě v Českých Budějovicích s kapacitou 160 tisíc tun odpadů za rok, ačkoliv tento obrovský objem je v rozporu s evropskou směrnicí č. 2008/98/ES zajistit do roku 2035 recyklaci 65 % komunálních odpadů, tzn. zvýšit objem sběru odpadů, jeho třídění a recyklaci, takže lze očekávat dálkový dovozu odpadů, a to i z ciziny, navíc spalovna může i při uvažovaném použití železniční vlečky zvýšit v okolí intenzity automobilové dopravy a zhoršit kvalitu ovzduší a hladinu hluku, dále je nejasný osud asi třetiny zbytku po spalování, tj. škváry a popílku, obsahujícího toxické látky jako např. dioxiny, který bude nutné uložit na skládku nebo využít jinak s dalšími riziky pro životní prostředí; Ministerstvo životního prostředí navzdory kritice čtyř spolků a veřejnosti vydalo pro spalovnu v dubnu 2022 souhlasné stanovisko EIA.
9) Mgr. Martin Kupka, starosta obce Líbeznice, náměstek hejtmanky Středočeského kraje a poslanec Poslanecké sněmovny (ODS) – Středočeský kraj a Ústecký kraj
- za podporu rychlejší přípravy a povolování středočeské trasy dálnice D3 z Prahy na jih do Nové Hospody délky více než 59 km za asi 38 miliard korun, která se má stavět přes rekreačně a přírodně cenné území Posázaví, Neveklovska a Voticka, ačkoliv trasa navzdory dlouhodobému odporu veřejnosti, spolků, mnoha obcí a nezávislých odborníků probíhá poddolovaným územím na Jílovsku, ovlivní krajinný ráz a povrchové a podzemní vody, způsobí další fragmentaci krajiny a škodlivě zasáhne do biotopů desítek zvláště chráněných druhů organismů a přestože rychlé a kvalitní spojení Prahy a jižních Čech může zajistit dálnice D4 kolem Příbrami a Písku, modernizace silnice I/3 z Mirošovic do Mezna a modernizace železničního koridoru do Českých Budějovic,
- za podporu zlepšování plavebních podmínek na Labi do Pardubic pro nákladní vodní dopravu, a to zejména výstavbou jezu u Děčína za 5,2 miliardy korun, ačkoliv významný škodlivý vliv na dotčené území NATURA 2000 nelze podle odborného stanoviska Správy NP České Švýcarsko z listopadu 2018 reálně a funkčně kompenzovat, a plavebního kanálu u Přelouče za 3,1 miliardy korun s možným škodlivým zásahem do biotopů desítek zvláště chráněných druhů organismů na Slavíkových ostrovech či na jiných evropsky významných lokalitách v okolí, ačkoliv dopravní potřebnost a ekonomická efektivnost nebyla přesvědčivě doložena, takže by bylo logické financování tohoto plánu spíše zastavit, pokud se na přípravu obou těchto staveb bezúčelně utratila asi jedna miliarda korun.
10) Bohumil Mach, myslivec a bývalý předseda MS Jelen Kameňák z. s. ze Skelné Huti u Nýrska – Plzeňský kraj
- za nedovolené přechovávání nezákonně zastřeleného zvláště chráněného rysa ostrovida, kterého u něho v mrazničce při domovní prohlídce v červnu 2021 našla Celní správa ČR, a za nelegálně držené vycpaniny chráněných živočichů jako je bobr evropský, tetřev hlušec, tetřívek obecný a včelojed lesní, dále paroží chráněného losa evropského a ještě těla mrtvého chráněného krahujce obecného, takže Okresní soud v Klatovech mu na jaře 2022 za tyto přečiny uložil příkazem pokutu ve výši 90 tisíc korun.
11) Ing. Miroslav Svoboda, ředitel lesního závodu Židlochovice Lesů ČR, s. p. – Jihomoravský kraj
- za vytrvalé odmítání zajistit účinnou ochranu evropsky významné lokality Soutok-Podluží s rozlohou asi 9,7 tisíc hektarů kolem Dyje a Moravy vyhlášením aspoň 37 % nejcennějších jejích částí za zvláště chráněná území na národní úrovni s tvrzením, že dosavadní holosečné hospodaření v lužních lesích s převahou dubů a frézování půdy je osvědčené, ponechat některá území přírodním procesům či bez zásahů člověka je rizikové a přírodu lze chránit smlouvami nebo na menší ploše s nižší intenzitou ochrany, přestože národní úroveň ochrany, tj. NPR a NPP nebo CHKO, podporuje osm odborných společností s více než šesti tisíci odborníky a petice za záchranu Moravské Amazonie s více než 13,2 tisíci podpisy; Ministerstvo životního prostředí se po nezdaru vyhlásit zde CHKO zatím marně snaží od října 2019 vyhlásit Národní přírodní rezervaci Lanžhotské pralesy a od března 2020 Národní přírodní památku Soutok, neboť Lesy ČR, s. p., a město Lanžhot s oběma návrhy nesouhlasí.
12) Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství (ČSSD) – Česká republika
- za účelový odpor schválit novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, do konce volebního období v roce 2021, předloženou ministerstvem v červenci 2020 jako sněmovní tisk č. 954, která mohla zlepšit podmínky pro pěstování lesa, neboť více než 60 % nově vysazených listnatých stromů a jedlí v krátké době spase násobně přemnožená spárkatá zvěř, mohla posílit práva vlastníků pozemků, zlepšit plánování odlovů a také uspořit kolem 5-7 miliard korun ročně veřejných a soukromých prostředků za škody způsobené zvěří na lesních porostech, jak na to také v červenci 2020 upozornilo osm profesních a občanských spolků ve svých námitkách; projednávání bylo v červnu 2021 ukončeno, takže převážily zájmy vlivné části myslivecké lobby nad zájmy vlastníků lesů a zemědělců a nad veřejnými zájmy lesy ekologicky a ekonomicky rozvíjet,
- za zodpovědnost při předložení nevhodných opatření pro Národní plán obnovy v části „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu“, neboť urychlené zalesňování stejnověkými či stejnodruhovými hospodářskými lesy neznamená reálné zvýšení biodiverzity a ani zachytávání uhlíku a zadržování vody v krajině nelze řešit udržováním meliorací s rozšiřováním závlah, hrázemi na horských potocích či odbahňováním rybníků, ale revitalizací toků, vytvářením tůní, mokřadů a říčních poldrů po celém povodí, a dále i mezí či stromořadí, přičemž námitky odborných pracovišť a spolků byly opakovaně zlehčovány nebo přehlíženy; vláda sice plán za téměř 200 miliard korun i s těmito zásadními chybami v květnu 2021 schválila, nicméně Evropská komise ho třikrát vrátila k přepracování, než ho na základě zohlednění připomínek odborné i laické veřejnosti s odstraněním všech zásadních nedostatků v červenci 2021 schválila.
Podklady: Děti Země
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Pavel Hanzl
20.6.2022 14:42smějící se bestie
21.6.2022 11:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
21.6.2022 14:55 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
20.6.2022 14:50Nemají tam - Děti Země a další jim podobné " ekologické " aktivisty.
Jiří Svoboda
20.6.2022 17:00 Reaguje na smějící se bestieJarka O.
20.6.2022 15:08Pavel Hanzl
20.6.2022 18:40 Reaguje na Jarka O.karel krasensky
20.6.2022 19:06 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
20.6.2022 17:44Kdo hlasuje pro p. Patrika, tak ať prosím připojí svůj hlas k mému.
Pan Patrik, předseda Hnutí Děti země za blokaci obchvatů měst a obcí.
Hlasuji: PRO
orb slavík
22.6.2022 16:11 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
24.6.2022 16:58 Reaguje na orb slavíkPetr Eliáš
20.6.2022 17:47Petr Eliáš
20.6.2022 18:33 Reaguje na smějící se bestiePříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hanzl
21.6.2022 11:31 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
20.6.2022 20:05 Reaguje na Petr EliášMiroslav Vinkler
20.6.2022 21:15Mně osobně tam schází JUDr. Suchánek Radovan, PhD., soudce ústavního soudu, který se jako zpravodaj zasadil o to, že senátorský návrh na zrušení části novely stavebního zákona, kterým bylo spolkům odebráno právo vstupovat do správních řízení, kde může být dotčena ochrana krajiny a přírody :
a) více než dva a půl roku sušil ve svém stole
b) zasadil se o to, aby ÚS návrh odmítl a tak umožnil bezbřehou devastaci krajiny a přírody v ČR developery a šíbry všeho druhu. Od té doby je ČR z pohledu ochrany ŽP v této části doslova banánovou republikou.
Dalibor Motl
21.6.2022 11:32smějící se bestie
21.6.2022 11:59 Reaguje na Dalibor MotlPro zahraniční " hvězdy ", nemají zatím kategorii !
Nehlasuji pro žádného navrženého, seznam není úplný - viz výše.
Pavel Hanzl
22.6.2022 08:32 Reaguje na Dalibor MotlJaderky odstavují už snad od začátku století.
A dnes jim Rusko zaškrtilo plyn.
Co mají dělat? Obnovit jádro je na roky a giga investice, uhláky mají v záloze a můžou je rozvášnit okamžitě. Shání plyn po celém světě, na podzim mají spustit giga terminál na LNG (snad 8 mld.m3). Jakmile budou saturováni plynem (a taky celá ČR), tak ty uhláky zase vypnou.
Zkuste poradit, jak to mají udělat lépe a radostněji.
Svatá Prostoto
22.6.2022 15:16 Reaguje na Pavel Hanzl"V roce 2020 činila celková spotřeba zemního plynu v EU 394 miliard m³, z čehož 326 miliard m³ připadlo na dovoz."
https://www.armadninoviny.cz/africky-plyn-jako-reseni-evropske-plynove-krize.html
a
https://ekonomickydenik.cz/evropa-bez-ruskeho-plynu-v-delsim-case-jen-za-cenu-omezene-spotreby-a-vyssi-vyroby-z-uhli/
... jako fajn, že aspoň kape, ale zase tak bych si to Jasánku nemaloval.
Pavel Hanzl
25.6.2022 17:21 Reaguje na Svatá ProstotoTak už v lednu 20%. Dobrý. Od té doby to pořád škrtí a škrtí. Kolik je to dnes? Něco nebo skoro nic? A padli jsme na hubu nebo zmrzli jak drozdi??
8 mld. kubíků v téhle situaci je celkem dost, celá ČR spotřebuje 9 mld. za rok.
Frantíci už hlásí bez Rusů, Izrael a Egypt dodají zase miliardy, Amíci se třepou na doláče jak dycky, Alžír, Katar, Maroko jakbysmet.
Jenom vohnouti a ruští doblblíci pořád doufají, že se Evropa podělá do gatí a půjde somrovat do Kremlu!! LOBOGA!!
Pavel Hanzl
25.6.2022 17:27 Reaguje na Svatá ProstotoPlyn má Evropa ošéfovaný z velké části už dnes, až ho v zime hrdě zavře celý, udělá na něho jen fakáč. A kdyby to nezvřel, tak dva.
"Ostatně i dnes Rusko prodává Indii a Číně svou ropu jen za zhruba 35 dolarů per barel".
https://byznys.hn.cz/c1-67087290-pohled-na-svetlejsi-stranu-ekonomiky-ceny-ropy-budou-zase-nizko-mozna-niz-nez-si-dokazeme-predstavit
Za takouvou žebračenku válku na Ukrajině neutáhne (stojí ho miliardu dolarů denně) a to ještě ty sankce nazačaly platit. To bude ještě čurina ďa cyp!!!
Jarka O.
21.6.2022 12:46Ne,za co, emisní limity, spalovnu, splavnění a pár návrhu?:3,5,7,8,9
Nevím: Zbytek.
Pavel Hanzl
22.6.2022 08:34Joska Malý
22.6.2022 23:03Např. mi tam chybí lidé, kteří bojkotují výstavbu JE.