Čtyři roky od požáru v Českém Švýcarsku se pod břízami skrývá rozmanitá flóra
23.7.2026 01:43 | HŘENSKO
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Příroda okamžitě začala s obnovou krajiny. Jako první se objevily houby rostoucí na spáleném dřevě a půdě, mezi nimi například ohnivka spáleništní. Jejich cyklus je velmi rychlý, zpravidla obývají spáleniště jen několik měsíců. Přidaly se k nim mechy, výhonky různých trav, bylin a také drobné semenáčky břízy.
"Dnes se návštěvník setká s odlišným obrazem než po požáru," přiblížil Salov. Dominující černou barvu nahradila sytě zelená. Spáleniště připomínají ohořelé kmeny smrků, které se postupně rozpadají. "Působí to jako čistě březový les, ale opak je pravdou. V podrostu jsou vidět semenáčky dlouhověkých dřevin a další byliny," uvedl mluvčí. Počty bříz budou postupně klesat a zůstanou jen nejsilnější z nich. Prostor pak získají další druhy stromů, za několik let se požářiště změní na bohatý smíšený les.
Bližší informace se o procesu obnovy lesa po požáru se zájemci dozví příští středu od botaničky Ivany Markové. Procházka pod jejím velením začne v 09:15 u zastávky autobusu Hřensko, Pravčická brána.
Savci a ptáci se do požárem zasažené krajiny vrátili bezprostředně po něm. Živel nepoznamenal ani populace obojživelníků, plazů nebo hmyzu. V přirozeně se zmlazujícím lese se objevují noví živočichové. Před požárem v lese žily druhy typické pro neprostupnou smrkovou monokulturu, teď se na ploše pohybují živočichové preferující otevřenou krajinu. Salov řekl, že jde například o ťuhýka či skřivana lesního.
Ze založení požáru se před soudy zpovídá bývalý dobrovolný strážce parku Jiří Lobotka. Prvoinstanční soud letos v lednu podruhé nepravomocně rozhodl, že muž rezervaci nezapálil. Lobotka se k činu původně dvakrát doznal, později ale přiznání odvolal. Vinu připustil jen u pozdějších menších případů žhářství na Děčínsku, za což mu odvolací senát pravomocně potvrdil dvouleté vězení a ústavní léčení. Za založení rozsáhlého požáru rezervace mu hrozí až 15 let vězení.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
NP Podyjí varuje před hygienickým odpadem, v suchu se rozkládá měsíce
Rok hořců: Právě kvetou
Bobři dokážou udržet vodu i ve vyprahlé krajiněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
DM
Dalibor Motl
23.7.2026 09:23Jestli na spáleništi "za několik let" bude "bohatý smíšený les" tak sním svůj starý klobouk. Bude trvat dlouhé dekády nebo nižší stovky let abychom mohli mluvit o trochu přirozeném lese. Až po dvaceti letech spadnou ohořelé smrkové a borové pahýly přijde ta plocha i o poslední doupné stromy. Další možností je z toho udělat tu pastevní rezervaci, o které se tu před nedávnem psalo (https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/obnovujeme-prirodu-nebo-muzeum-polemika-nad-evropskym-planem-obnovy-prirody).
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2026 10:22 Reaguje na Dalibor Motlpříroda žádný plán obnovy nemá. Nejede na pětiletky ani na dvouletky.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
23.7.2026 13:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlasím s Vámi. Příroda nejede na pětiletky. To ale není argument omlouvající setrvalé lhaní autora článku. Za "několik let" tam "bohatý smíšený les" prostě nebude. Přírodě to, bez pomoci lidí, bude trvat nízké stovky let. Za jak dlouho myslíte, že vyroste dub, jedle nebo buk s průměrem kmene třeba nad 60cm? Při průměrné bonitě půdy to v zapojeném lese trvá asi tak 80-120let. Ty břízy poskytnou po 20-50 letech relativně dobré podmínky pro zmlazení buků a jedlí. Část z nich se při absenci prořezávek a troše klimatického štěstí rozláme mokrým sněhem a dá šanci i jiným než stínomilným druhům (javor, třešeň, dub...). Takže pokud budu optimista a uvěřím, že z první generace buků a jedlí jich nějaká část přežije (zvěř, sucha, další požáry?) tak za 100 let tam naši vnuci budou pozorovat relativně přirozený smíšený les a za 180 - 250 let něco co se strukturou a věkem bude blížit klimaxu. Bez požáru a s dobrým lesnickým managementem (převod, přeměna) bychom toho mohli dosáhnout za 50-80 let. Rozdíl by byl v tom, že by ta plocha poskytovala trvale domov organismům vázaným na staré stromy, mrtvé dřevo atp. Nedošlo by k jednorázovému uvolnění velkého množství CO2 a spálení velké části organické hmoty. To je vše co k tomu chci napsat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
23.7.2026 16:30 Reaguje na Dalibor Motli minimální management (vlastně procházky s holí a pytlem semen, například bukvic a žaludů a pecek třešní, které špatně létají) by byl možná lepší než nic. a to by asi bylo lepší udělat "lesnicko ochranářsky" (se semeny s vhodnou genetikou) než "gerilově". no a taky nějaké ty procházky s řetězovou pilou v pravý čas.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.7.2026 16:59 Reaguje na Dalibor MotlTady si můžete v praxi ověřit, jak vypadá házení hrachu na stěnu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 10:53 Reaguje na Dalibor MotlSouhlasím. Ono je to stejné i na Šumavě. Až spadnou poslední souše tak se tam na těch kalamitních plochách 150 let nenajde žádný doupný strom a na zemi žádné trouchnivějící dřevo. Ale to evidentně nikomu nevadí. Nyní je tam všeho dost. Tedy všeho kromě starých živých stromů.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:21 Reaguje na Dalibor Motl1000 ha březového lesa? Tak to by mohlo vyhovovat tetřívkům.
Odpovědět
pk
pepa knotek
23.7.2026 11:56 Reaguje na Jaroslav Pokornýmohl by tam dorazit filmový štáb s Ivánkem a Nastěnkou a natočit remake Mrazíka
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
23.7.2026 10:01bude to jako všude jinde ve světě, nebude to sice za pár let, ale les prostě za nějakou dobu doroste a bude krapet pestřejší. V Čechách se ale ze všeho dělá drama
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 10:54 Reaguje na Robert JirmanJaký pestřejší les bude třeba na té Šumavě? Zatím to na níc jiného než smrčinu jaksi nevypadá, že.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:23 Reaguje na Jarek SchindlerNebojte, Matka Příroda si s tím poradí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 11:59 Reaguje na Jaroslav PokornýTak proč si s tím dodnes neporadila?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:15 Reaguje na Jarek SchindlerProtože se jí do práce stále s.....o lidi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 13:40 Reaguje na Jaroslav PokornýNeporadí, chybí megafauna. No a když ji nenahradí lidé vhodnou péčí oé NP, tak stejnověký hustý smrkový pořád dokola.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
24.7.2026 11:39 Reaguje na Slavomil VinklerPoradí. Dříve či později ano. Příroda si už z podstaty věci poradí úplně se vším.
Jak a kdy, to je věc jiná, ale na rozdíl od nás nemá nějaké preference a představy a času má spousty.
Odpovědět
Jak a kdy, to je věc jiná, ale na rozdíl od nás nemá nějaké preference a představy a času má spousty.
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2026 10:19Břízy jsou pionýrskými dřevinami a pak se teprve přidají další druhy stromů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 10:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč Pionýrské dřeviny by měli v první řadě obsazovat nelesní stanoviště. Od toho jsou pionýrské. Proč by lesní stanoviště měla obsazovat pionýrská bříza když ho může obsadit klimaxový buk?
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2026 11:17 Reaguje na Jarek Schindlerna spáleništi žádné zelené stromy nejsou, je tam hodně živin z popela. Břízy a Olše mají měkčí dřevo než buky je to tak nějak "plevel", tedy aspoň se tak šíří a vzhledem k tomu rychleji roste. Ne, že by tam ten buk nemohl být, ale on roste pomaleji.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA březové dřevo je nejvýhřevnější. Takže může být i ekonomický přínos.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 11:54 Reaguje na Jaroslav PokornýTak nejvýhřevnější samozřejmě není. Akorát dobře hoří i vlhké.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:17 Reaguje na Jarek SchindlerDle tabulek je nejvýhřevnější. Ale ta výhřevnost se vztahuje k váze, ne k objemu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.7.2026 11:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč" na spáleništi žádné zelené stromy nejsou". Nepovídejte, a ty břízy jsou tedy červené nebo jaké, když né zelené?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 11:20Docela humor:
"Za založení rozsáhlého požáru rezervace mu hrozí až 15 let vězení." .....
"za několik let se požářiště změní na bohatý smíšený les." ...............
Takže pachatel v podstatě pomohl k obnově bohaté přírody. Jen ty škody/náklady, holt!
Odpovědět
"Za založení rozsáhlého požáru rezervace mu hrozí až 15 let vězení." .....
"za několik let se požářiště změní na bohatý smíšený les." ...............
Takže pachatel v podstatě pomohl k obnově bohaté přírody. Jen ty škody/náklady, holt!
RČ
Radek Čuda
23.7.2026 16:05Byl to průser, ale osobně si myslím, že když už se stal, tak nic lepšího než to nechat na matce přídě nevymyslíme. Ona už si nějak poradí a sama, bez nás. My to můžeme pozorovat a třeba se něčemu přiučit. Přece jen v tom má už jistou praxi.
Navíc zcela racionálně ... je to tak malý kousek území ČR, že snad nemá cenu kvůli němu nějak vyšilovat.
Odpovědět
Navíc zcela racionálně ... je to tak malý kousek území ČR, že snad nemá cenu kvůli němu nějak vyšilovat.
BM
Břetislav Machaček
23.7.2026 18:36Styďte se pane mluvčí! Ani slovo o poškozených skalách, ani slovo o tisících
uhořelých tvorech a milionech kusů uhořelého hmyzu a vše pouze proto, že to
byl les plný výhřevných souší a klestí. Za pyromany zodpovídají všichni ti,
co bagatelizují dopady požáru lesa na přírodu jako celek a dokonce tvrdí,
že je oheň pro přírodu prospěšný. Ale na každého jednou dojde a půjde z
hrušky dolů, až se do ochrany přírody vrátí zdravý rozum. Zatím jsou u vesel
v NP, CHKO, AOPK a jiní zastánci nicnedělání, ale lidé jednou pochopí, že
to je zcestná ideologie v naši po staletí kulturní krajině. Nebo si myslíte,
že by Karel IV jásal nad spálenými lesy?
Odpovědět
uhořelých tvorech a milionech kusů uhořelého hmyzu a vše pouze proto, že to
byl les plný výhřevných souší a klestí. Za pyromany zodpovídají všichni ti,
co bagatelizují dopady požáru lesa na přírodu jako celek a dokonce tvrdí,
že je oheň pro přírodu prospěšný. Ale na každého jednou dojde a půjde z
hrušky dolů, až se do ochrany přírody vrátí zdravý rozum. Zatím jsou u vesel
v NP, CHKO, AOPK a jiní zastánci nicnedělání, ale lidé jednou pochopí, že
to je zcestná ideologie v naši po staletí kulturní krajině. Nebo si myslíte,
že by Karel IV jásal nad spálenými lesy?
JP
Jaroslav Pokorný
23.7.2026 21:20 Reaguje na Břetislav MachačekZa Karla IV. se pralesy pořádně plundrovaly, takže Marie Terezie musela vydat přísné zákony na ochranu a i pěstování lesů. Ale jak napsal pan Čuda - je to tak malý kousek území ČR, že snad nemá cenu kvůli němu nějak vyšilovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.7.2026 09:24 Reaguje na Jaroslav PokornýZnáte písničku Zelenáčů= Greenhornů Cadilak o zloději ND
ze kterých pomalu ale jistě doma skládal celý vůz, ale za
ty roky z něho vznikla obluda z ND různých typů a ročníků?
Tak nějak přibývá zdevastovaných "kousků" přírody a časem
z toho může být ten celý "vůz". Pokud nezastaví společnost
ty tendence co nejdřív, tak může být brzo na nápravu pozdě.
Odpovědět
ze kterých pomalu ale jistě doma skládal celý vůz, ale za
ty roky z něho vznikla obluda z ND různých typů a ročníků?
Tak nějak přibývá zdevastovaných "kousků" přírody a časem
z toho může být ten celý "vůz". Pokud nezastaví společnost
ty tendence co nejdřív, tak může být brzo na nápravu pozdě.
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 13:27 Reaguje na Břetislav MachačekObávám se, že společnost se nezastaví, protože všichni se chceme stále lépěji a lépěji. Až do "hořkého" konce.
V univerzitě 3. věu nám lektorka vyprávěla, jak jezdí na Haiti a do Peru učit místní, jak trvale pěstovat les a udržovat úrodnou půdu. A že není všeobecný zájem - místní jsou zvyklí, že když půdu "vycucají", vypálí další kus lesa. Dělal to tak tatínek, dědeček i pradědeček, proč právě oni by to měli dělat jinak?
Odpovědět
V univerzitě 3. věu nám lektorka vyprávěla, jak jezdí na Haiti a do Peru učit místní, jak trvale pěstovat les a udržovat úrodnou půdu. A že není všeobecný zájem - místní jsou zvyklí, že když půdu "vycucají", vypálí další kus lesa. Dělal to tak tatínek, dědeček i pradědeček, proč právě oni by to měli dělat jinak?
BM
Břetislav Machaček
26.7.2026 10:01 Reaguje na Jaroslav PokornýOtázkou je, kdo je to vypalování kdysi naučil, když
byli před příchodem Evropanů pouze sběrači a lovci
v pralesích a nebo měli malá políčka pracně vyrvaná
pralesům. Zažil jsem ještě pamětníky klučení lesů
v Beskydech, které dělali horalé ještě za 1. rep.
Vyprávěli jak jezdili do dolů v Anglii a nebo USA
a za vydělané peníze si kupovali lesy, jež káceli,
pařezy pracně klučili, sbírali po orbě kamení a
nebo na vyklučených plochách pásli dobytek. Ptal
jsem se jich, proč lesy nežďářili(nevypalovali)
a na to mi řekli, že po dřevu i nevalné kvality
tu byla poptávka, což v pralesích není. Západ má
dost peněz a kupuje pouze kvalitu, kterou třeba
po dovozu v Británii štěpkují pro elektrárny.
Nyní obdivujeme květnaté louky vzniklé z lesů
a už i z těch políček, ale zároveň jim chystají
ekologisté smutný konec po ukončení pastvy díky
vlkům a návrat k náletovým lesům pochybné kvality.
Že by příprava pro produkci energetické štěpky ?
Ono k plantážím na produkci štěpky může být cesta
různá a může jít i přes nálety, bezzásah a nebo ty
smíšené různověké lesy s výběrovou těžbou, která
se může z ekonomických důvodů zvrhnout na semletí
na štěpku.
Odpovědět
byli před příchodem Evropanů pouze sběrači a lovci
v pralesích a nebo měli malá políčka pracně vyrvaná
pralesům. Zažil jsem ještě pamětníky klučení lesů
v Beskydech, které dělali horalé ještě za 1. rep.
Vyprávěli jak jezdili do dolů v Anglii a nebo USA
a za vydělané peníze si kupovali lesy, jež káceli,
pařezy pracně klučili, sbírali po orbě kamení a
nebo na vyklučených plochách pásli dobytek. Ptal
jsem se jich, proč lesy nežďářili(nevypalovali)
a na to mi řekli, že po dřevu i nevalné kvality
tu byla poptávka, což v pralesích není. Západ má
dost peněz a kupuje pouze kvalitu, kterou třeba
po dovozu v Británii štěpkují pro elektrárny.
Nyní obdivujeme květnaté louky vzniklé z lesů
a už i z těch políček, ale zároveň jim chystají
ekologisté smutný konec po ukončení pastvy díky
vlkům a návrat k náletovým lesům pochybné kvality.
Že by příprava pro produkci energetické štěpky ?
Ono k plantážím na produkci štěpky může být cesta
různá a může jít i přes nálety, bezzásah a nebo ty
smíšené různověké lesy s výběrovou těžbou, která
se může z ekonomických důvodů zvrhnout na semletí
na štěpku.
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 12:34 Reaguje na Břetislav MachačekIndiiáni v dávnej historii vypaľovali lesy, austrálci taktiež. Máte predstavu, že to boli Mirkovia Dušínovia ?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
7.8.2026 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekNáletový les nie je pochybnej kvality. To je jedine pre drevárov. Prídte sa pozrieť do tatier ako vyzerá náletový les a koľko je tam vody.
Odpovědět
va
vaber
24.7.2026 07:45Je zcela normální ,že po požáru začnou růst všelijaké rostliny. Časem začnou převažovat ty co rychle rostou ,potom budou vyrůstat ty mohutnější a mohutnější a vytlačí mnoho jiných rostlin. Tomu se přizpůsobují i všichni tvorove.
Nikdo nepočítá ty druhy co zmizely.
Odpovědět
Nikdo nepočítá ty druhy co zmizely.
SV
Slavomil Vinkler
25.7.2026 09:04Dnes ráno si zástupce Labské pískovce stěžoval na malý požár od špatně uhašeného ohniště neznámého turisty. A že takových požárů jsou ročně desítky. Je tedy s podivem , že se píší články, ze kterých si lidé de fakto udělají závěr noco požár - dyť von je přírodě užitečný.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.7.2026 13:29 Reaguje na Slavomil VinklerNe, jsou to dementové, přísně bych je trestal. Když jsem si chtěl oběd nutně uvařit, měl jsem malý vařič sebou. I když - i takový v Chile podpálil tamní CHKO.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.7.2026 10:22 Reaguje na Jaroslav PokornýNejméně zodpovědní jsou takzvaní jednodenní turisté. Užije
si krásy přírody v daném místě a tím okamžikem končí zájem
a starost o ten kus přírody, vždyť už má z něho fotečku a
zářez na holi. To ale tremp jezdící roky na své oblíbené místo nikdy neudělá, aby se tam mohl vracet. Staří lesáci
a vlastníci lesů to věděli a měli trempy jako hlídače lesa,
kteří dbali na to, aby byl stále takový a mohli tam tábořit.
Ono stálí návštěvníci dbají více i o úklid, aby nejezdili
na smetiště na rozdíl od těch, co už se tam nikdy nevrátí.
To staří lesáci věděli a až na pár vyjímek trempy v lese
tolerovali i s jejich tábořišti a boudami. Navíc věděli kde
hoří kontrolovaný táborový oheň a že to není požár lesa.
No a více lidí se navzájem kontroluje, než jedinec, který
něco opomene a v případě požáru jich je na hašení více.
Povolené bezpečné tábořiště je modřejším řešením, než zákaz,
který lze těžko vymáhat a nebo vůbec oheň najít, pokud ho
při zákazu někdo ukrývá v lese. Tam i zdánlivě uhašený oheň
může přežívat v kořenech stromů a propukne i za několik
dnů po uhašení ohně na povrchu. To se na starém ohništi
v bezpečném místě nemůže nikdy stát.
Odpovědět
si krásy přírody v daném místě a tím okamžikem končí zájem
a starost o ten kus přírody, vždyť už má z něho fotečku a
zářez na holi. To ale tremp jezdící roky na své oblíbené místo nikdy neudělá, aby se tam mohl vracet. Staří lesáci
a vlastníci lesů to věděli a měli trempy jako hlídače lesa,
kteří dbali na to, aby byl stále takový a mohli tam tábořit.
Ono stálí návštěvníci dbají více i o úklid, aby nejezdili
na smetiště na rozdíl od těch, co už se tam nikdy nevrátí.
To staří lesáci věděli a až na pár vyjímek trempy v lese
tolerovali i s jejich tábořišti a boudami. Navíc věděli kde
hoří kontrolovaný táborový oheň a že to není požár lesa.
No a více lidí se navzájem kontroluje, než jedinec, který
něco opomene a v případě požáru jich je na hašení více.
Povolené bezpečné tábořiště je modřejším řešením, než zákaz,
který lze těžko vymáhat a nebo vůbec oheň najít, pokud ho
při zákazu někdo ukrývá v lese. Tam i zdánlivě uhašený oheň
může přežívat v kořenech stromů a propukne i za několik
dnů po uhašení ohně na povrchu. To se na starém ohništi
v bezpečném místě nemůže nikdy stát.
