Cunami po dopadu meteoritu před 66 miliony let podle vědců měřila až 1500 metrů
Dopad meteoritu tehdy vytvořil 180 kilometrů široký chicxulubský kráter a vedl ke katastrofickému vymírání druhů. Z povrchu Země jich zmizelo přes 75 procent včetně dinosaurů.
Vědci pomocí nástrojů na vytváření modelů dopadových kráterů a globálního šíření vln cunami zrekonstruovali prvních deset minut události. Z Mexického zálivu nejprve vyrazila až 1,5 kilometrů vysoká vodní stěna. Cunami pak podle vědců dorazila k většině pobřeží severního Atlantiku a jižního Pacifiku s vlnami vysokými přes deset metrů a rychlostí přesahující metr za sekundu a do 48 hodin zasáhla pobřeží v podstatě po celém světě.
Odborníci odhadují, že vlna měla zhruba 30 000krát víc energie, než devastující cunami, kterou v prosinci 2004 spustilo zemětřesení v Indickém oceánu. "Historicky zdokumentované cunami blednou ve srovnání s touto globální událostí," uvádějí vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise AGU Advances.
Zjištění vědců podporují i důkazy, které po sobě katastrofická vlna zanechala. Na svědomí má například nahodilé hromady hornin podél východního pobřeží Nového Zélandu, o kterých se odborníci dříve domnívali, že je utvořilo zemětřesení. Souostroví, které je od místa dopadu více než 10 000 kilometrů daleko, zaplavily po 24 hodinách od dopadu meteoritu vlny deset metrů vysoké.
Vlna cunami byla natolik silná, že v některých oblastech úplně vymlela mořské dno a odstranila tak veškeré sedimenty, které vědcům slouží jako záznamy o podmínkách na Zemi. Mezery v těchto záznamech jsou větší v podmořských pánvích, kde se podle modelů vlna u dna pohybovala rychleji.
reklama