https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/daily-mail-kvuli-pachu-automobilu-nemohou-vcely-najit-kvetiny?ids%5Bxe13b8e65260548f7729c3ef08d910a9e%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daily Mail: Kvůli pachu automobilů nemohou včely najít květiny

21.4.2008 09:34 | PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor)
Intenzivní vůně květin a bzučení včel jsou jasnými známkami přicházejícího léta. Podle vědců jsou však oba tyto jevy značně ohroženy kvůli ovzduší znečištěnému výfukovými zplodinami. Ty znemožňují květinám vysílat svoji vůni a tím narušují chování hmyzu, píše deník Daily Mail.
 

Včela medonosná při sběru pylu.
Včela medonosná při sběru pylu v Del Mar Fairgrounds.
Foto: Jon Sullivan/Wikimedia Commons

Podle vědců znečištění ovzduší dramaticky zmenšuje vzdálenost, na kterou jsou květiny schopné vysílat svoji vůni. Kvůli tomu pak nemohou přilákat včely a další hmyz, který nutně potřebují k opylování. To v důsledku ohrožuje i počty hmyzu, protože včely nejsou schopné najít nektar v květech, který je pro ně zdrojem potravy.

Jose Fuentes z univerzity ve Virginii, autor výzkumu, deníku Daily Mail řekl: "Molekuly vůně produkované květinami v málo znečištěném prostředí mohou urazit vzdálenost tisíc až dvanáct set metrů. Dnes ale dosahují jen vzdálenosti dvě stě až tři sta metrů." To výrazně zhoršuje možnost, že včely a další hmyz květiny najdou.

Studie financovaná Národním vědeckým fondem USA zkoumala hledíky a jejich schopnost vydávat vůni. Podle ní jsou molekuly vůně produkované květinou velmi rychle pohlceny znečisťujícími látkami v ovzduší - dusíkatými sloučeninami (NO X) a ozónem, tedy emisemi z automobilové dopravy. Kvůli interakci s těmito látkami pak nejsou květiny na větší vzdálenost cítit.

Kvůli tomu se včely a další druhy hmyzu, které se spoléhají na vůni jako na maják ukazující cestu ke sladkému nektaru, nemohou ke květinám dostat a najít dostatek potravy. Květiny, které na hmyz zase spoléhají kvůli opylování, tak čekají marně. Vědci zjistili, že počet včel opylujících většinu druhů zemědělských plodin na celém světě klesá.

Množství včel v minulých letech uhynulo také v souvislosti s nemocí včelstev CCD (Colony Collapse Disorder). Při tomto jevu vymře v krátkém čase včelí úl či celá včelí kolonie. Podle deníku Daily Mail byla CCD zničena celá čtvrtina včelstev chovaných v USA kvůli medu. Nemoc se v poslední době objevuje i v Evropě a její příčina zatím není známa.

Podle článku Gwyneth Reesové v deníku Daily Mail z 20. dubna 2008


reklama

Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

V tom případě - 21. 4. 2008 - Aleš

Znám včelaře, co prosperovali i ve značně znečistěných oblastech za komunistů...

problém je jinde :

za kolik prodávají med vaši známí pane kolego , když nemají problém prodat , za 60 - 65 kč kg , že Ano když vezmete známé pravidlo 1kg medu = 1kg cukru máte výnos 40-45kč z kg medu tj. max 900kč včelstvo. Malý včelínek z 10ti včesltvy Vás vyjde na 70tis. Moderní nerezový medomed 20 tis. spolu tj. 90tis - takže za 10 let co se budete dřít jako mezek vyděláte první korunu.... Státní dotaci spolehlivě pohltí náklady na léčení mezistěny a ztráty.

- problém je, že lidé nejedí med a nejsou ochotni za něj platit nějakých 200kč /kg , med byl vždy drahý v roce 1968 stál 38kč/kg dnes by měl stát 10 x tolik a stojí jen o 50% více než před 40 lety !! Zatím-co vše šlo více než 10x nahoru. (např:medomed stál 400kč dnes stojí 50x tolik!) Z chovu včel se tak stala práce pro práci - typický včelař je důchodce nad hrobem, který včelaří v 30-50let starých úlech, med vytáčí v pocínovaném medomedu vše provádí úděšnou provozní metodou o hyg. podmínkách ani nemluvě.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist