https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dalsi-orlosup-z-chomutovskeho-zooparku-se-mozna-dostane-do-volne-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Další orlosup z chomutovského zooparku se možná dostane do volné přírody

27.4.2023 00:57 | CHOMUTOV (ČTK)
Orlosup bradatý
V Zooparku Chomutov se před měsícem vylíhlo mládě orlosupa bradatého, který se možná vrátí do volné přírody. Nový domov by mu mohla poskytnout španělská Andalusie. Šlo by o třetí mládě narozené v Chomutově, které by se do volné přírody vrátilo. Nejde ale o jednoduchý proces, protože se mládě přesouvá ještě v době, kdy neumí létat. Potrava mu bude zajištěna na dálku. ČTK to dnes řekl vedoucí zoologie Miroslav Brtnický.
 

"Jedná se o přirozený odchov na hnízdě. Později se odstaví a pokud se to povede, tak se dopraví do Andalusie a umístní se na vytipované místo," uvedl Brtnický, podle nějž může jít například o hnízdo na skalní římse. V době převozu dravec ještě nelétá, může se tak s novým prostředím v klidu seznámit. "Krmení dostává bez kontaktu člověka," podotkl Brtnický.

Po vylétnutí pracovníci programu ptáky ještě několik dalších měsíců monitorují a přikrmují. Zoolog řekl, že cílem návratu těchto dravců do volné přírody je posílení jejich populace. Mládě, které je teď v zooparku, zatím zoologové jen pozorují, proto ještě nemohli určit, jestli jde o samce nebo samici.

Orlosup bradatý hnízdí na skalních útesech ve vysokých horách na území jižní Evropy, Afriky, Indie a Tibetu. Vedle mršin se jako jediný dravec živí také kostmi, které si rozbíjí o skály. Chomutovská zoo chová pár orlosupů bradatých od roku 1999. První mládě se vylíhlo v umělé líhni a poté odcestovalo za náhradními rodiči do Rakouska.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2023 08:35
V článku chybí zmínka, kolik bradáčů žije v Andalusii. Aby to nebyla sisyfovská práce, a nebylo nakonec lepší ho vypustit někde doma, když se nám otepluje. Nějaké kosti by se pro něj určitě našly.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.4.2023 16:09 Reaguje na Karel Zvářal
U nás by se asi neuživil. To pastevectví je na ústupu. Leda by ho přikrmovali jako supy v Bulharsku. Tam jim vozí zbytky z jatek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2023 16:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je otázka, šance bych nepovažoval ani náhodou za nulové. Nemuselo by to být přímo u nás, řekněme, že Slovensko by bylo možná přijatelnější, ale i v Česku máme strmé skály na hnízdění. Na začátku určitě přikrmovat, zřejmě i v zimě, ale jinak během roku nacházím dostatek koster obraných nejčastěji mouchami, jinde i šelmami a dravci. O kosti by tedy nouzi neměl, hyeny (jako potravní konkurenci) tu nemáme, teď jde jen o to, aby našel partnera. Protože v přírodě (osamocený) jedinec pro zachování druhu neznamená nic. Takže pokud u nás experimentovat s usazením, tak aspoň jeden pár. Do Alp to není daleko, nějaké propojení by určitě existovalo...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2023 16:51 Reaguje na Karel Zvářal
Protože proč. V původní domovině byl na 90-95% E vyhuben, zřejmě návnadami proti vlkům a šakalům, a je předpoklad, že od toho místní neupustili. Tak proč to nezkusit jinde, kde se to děje v řádově (či více) menší míře. Osobně bych na to i přispěl, je to úžasný tvor - a jak nemám rád hyeny, tak toto je pro mě ikona. Dokonalý "uklízeč" přírody.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2023 17:09 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V 99 byl na naší konferenci ochranář Alvaro ze Španěl, získal mj cenu za nejzajímavější referát, a u nich už tehdy krmili (všechny) supy odpadem z jatek. Je to pro ně jistota, že se nedostanou k závadnému zdroji. To stačí jednou týdně, oni vydrží hladovět řadu dní, a zdržují se po většinu roku u jistého zdroje. To je jediná možnost, jak zabránit zbytečným úhynům.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.4.2023 16:07
Úžasný fták, ale vysazení do přírody je tak trochu makačka na bednu. Zajistit, aby měl dost krmení po usazení na skálu a nepřišel do kontaktu s člověkem je zajímavé.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist