https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dalsi-protesty-kvuli-dotacim-zemedelci-nechystaji-vitaji-dotacni-kalkulacku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Další protesty kvůli dotacím zemědělci nechystají, vítají dotační kalkulačku

24.1.2022 00:57 | PRAHA (ČTK)
Omezení monokultur na deset hektarů na silně erozí ohrožených půdách naopak vítá ekologické Hnutí Duha. Líbí se mu také rozšíření neposečených pásů na loukách a pastvinách jako prostoru pro hmyz.
Omezení monokultur na deset hektarů na silně erozí ohrožených půdách naopak vítá ekologické Hnutí Duha. Líbí se mu také rozšíření neposečených pásů na loukách a pastvinách jako prostoru pro hmyz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Agrární komora ČR proti novým dotačním pravidlům navrženým pro roky 2023 až 2027 další protesty zatím nechystá, se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby. ČTK to řekl prezident Agrární komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha chce s reakcí počkat po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) v tomto týdnu. Pozitivně zemědělské organizace hodnotí ohlášený vznik on-line kalkulačky, v níž si zemědělci předběžně spočítají provozní podpory podle nových pravidel.
 

O takzvaném strategickém plánu společné zemědělské politiky minulý týden jednalo vedení ministerstva zemědělství se zástupci nevládních organizací nebo univerzit. Agrární komora a Zemědělský svaz, které zastupují zejména větší zemědělské podniky, parametry návrhu oznámené minulý týden už dřív kritizovaly a svolaly kvůli změnám v dotacích čtvrteční protesty. Návrh sice už nepočítá se zavedením horní hranice pro přímé platby velkým zemědělským podnikům, zvýšil ale podíl z přímých plateb pro menší zemědělce a také omezil maximální investiční dotace na jeden projekt ze 150 na 30 milionů korun.

Ministerstvo změny ve vyplácení dotací oznámilo předminulý týden, Agrární komora se ale podle Doležala o konkrétních úpravách oficiálně dozvěděla až ve čtvrtek z pětisetstránkového dokumentu. "Ministerstvo zemědělství je představilo na více než tříhodinovém jednání, jehož součástí byla také diskuse s téměř osmi desítkami organizací," popsal Doležal. Nepovažuje to za adekvátní způsob projednání klíčového dokumentu, který má stanovit přerozdělení dotačních podpor na několik let. "Zvažujeme proto další kroky včetně možnosti obrátit se na Evropskou komisi. Současně hrozí hromadné žaloby na ministerstvo zemědělství, případně Úřad vlády České republiky," dodal. Evropská komise teď bude strategický plán připomínkovat.

Další protesty ale komora nepřipravuje, změnit se to může podle reakcí její členské základny na čísla z chystané on-line dotační kalkulačky, řekl ČTK Doležal. Fungovat by měla podle Nekuly nejpozději příští středu. "Hodnotíme to tak, že v klíčové věci jsme se zatím nic zásadního nedozvěděli. Stále se tudíž obáváme dopadu na střední podniky a počkáme do středy," uvedl s poukazem na kalkulačku také Pýcha. S Nekulou by se měl sejít ve čtvrtek, dodal.

Pýcha také uvedl, že v návrhu dotačních pravidel ho mnohem víc znepokojilo zmenšování půdních bloků jedné plodiny, které má být zavedeno na půdě silně ohrožené erozí. Varoval před dopadem tohoto opatření na cenu krmiv pro zvířata.

Omezení monokultur na deset hektarů na silně erozí ohrožených půdách naopak vítá ekologické Hnutí Duha. Líbí se mu také třeba rozšíření neposečených pásů na loukách a pastvinách jako prostoru pro hmyz. "Vzhledem k trvající nejistotě o nastavení zásadního environmentálního nástroje, tzv. ekoschémat, a vzhledem ke škrtání rozpočtu některých environmentálních opatření v Programu rozvoje venkova však není jisté, že se celkové environmentální přínosy oproti předchozímu návrhu skutečně zvýší," uvedlo hnutí. V souhrnu nové zemědělské dotace nedokážou připravit krajinu na dopady klimatické změny, ochránit vodu před znečištěním pesticidy nebo zastavit pokles biodiverzity, varoval koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.

Podle předsedy Svazu marginálních oblastí Milana Boleslava se o redistributivní platbě, kvůli jejímž úpravám Agrární komora a Zemědělský svaz zorganizovaly protesty, jednalo až 80 procent času schůzky. Jde o dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy. Boleslav uvedl, že tak nezbyl čas na důležitá témata, za která označil podporu trvalých travních porostů nebo evropskou strategii Farm to Fork - od Farmáře na vidličku.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, který byl jedním z nejhlasitějších kritiků protestů svolaných komorou a svazem, na dotaz ČTK uvedl, že kompromis představený ministerstvem hodnotí vcelku pozitivně. "Jsme rádi, že ministerstvo neustoupilo tlakům. Ceníme si také přislíbené dotační kalkulačky, která bude obsáhlejší, než jsme očekávali. Měla by toho také umět víc, než jsme si počítali my," uvedl. Další schůzku s ministrem asociace prozatím neplánuje.

Jako kompromis hodnotí konečný materiál i další účastnice jednání a manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Osobně by hledala ještě větší podporu pro ekologickou produkci, řekla. "Když to porovnám s předchozím návrhem, tak jsou ty změny rozhodně pozitivní," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

24.1.2022 06:25
se chovaj jak kdyby jim někdo vzal hračky...nejsou na hřišti jen oni
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 06:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak ono kdyby vám šlo o něco na čem vám záleží, tedy na živobytí, kdy pracujete v systému relativně spravedlivém, tedy že všichni dostanou stejně a najednou vám někdo začal brát peníze na které máte nárok a dávat to méně úspěšným, tak by jste se taky ozval.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2022 10:41 Reaguje na Jiří S
Na nic nárok nemáte.... dotace jsou peníze nás všech a vy můžete být rádi, že vůbec nějaké dostáváte. Navíc se ukázalo, že tak jak jsou nastaveny do teď, tak mají spíš samá negativa, než pozitiva, takže je potřeba to změnit, a pak vyhodnotit dopad. Případně dále revidovat.

Společnost už nebude dávat své peníze zemědělcům jen za to, že dodávají potraviny. Ještě navíc otrávené. Budou muset začít rozumně spravovat krajinu a nezpůsobovat tolik negativních externalit.

Mělo to nastat už dávno, ale lepší pozdě, než vůbec....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2022 10:51 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vy hlupáku, jinak vás už nemůžu nazvat, co vy si vůbec myslíte, kde to žijete? Vy si ve svém pitomém mozku snad myslíte, že na západ od nás ty dotace nepobírají? Vylezte už z té své pitomé bubliny a začněte chápat život realisticky a hlavně nepište, na kdo co má nárok!
Vaše příspěvky snad nemá cenu ani komentovat, tak si jen zapište za uši, že ty dotace slouží k dorovnání ceny, kterou budete muset vycálovat na prkno, když nebudou a o které nás výkupní organizace a obchodníci okrádají,mysliteli!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.1.2022 07:45 Reaguje na pavel peregrin
Potrefená husa se ozvala :) to chce klid Pavlíku :)
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 10:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Dobře, takže je rozdělíme tak blbě a nespravedlivě, že budeme ničit krajinu ještě více, dodávat ještě méně potravin a v horší kvalitě. Pane Kašpárku, vy opravdu dostojíte svého jména, k zemědělství už se nevyjadřujte prosím

Nárokové dotace to jsou, proto se tak jmenují a nárok na ně máme. Kdyby neexistovali dotace a to po celém světe, nejen v EU, protože všude po světě si uvědomují, jak je důležité mít vlastní zemědělce a levné jídlo, tak žerete chleba za 200 Kč a rohlík za 20 Kč. Dotace vznikly, aby byl sociální smír a dle vašeho vyjadřování je to hlavně smír pro duševně zaostalé.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 11:17 Reaguje na Jiří S
Je zde ovšem otázka, zda by nebylo lepší dotace zrušit a fungovat tržně - zaplatit plnou palbu - lidi by si pak více vážili jídla i jeho producentů, neplýtvali by, nebyli obézní a nerozhazovali prachy za chujoviny. Případné sociální pnutí by mohly řešit adresné dávky. Navíc myslím, že by docela výrazně ožil venkov a samozásobitelství by povstalo z popela.
Jistě... vím, že za současných podmínek je to utopie, berte to tudíž jako projev kovidové mlhy:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 17:10 Reaguje na Jakub Graňák
V přeregulované EU je zrušení dotací utopií,
ale jinak by trh opravdu ukázal, co efekt má
a co nemá. Pokud sázím na BIO a EKO, tak si
musím najít spřízněné spotřebitele ochotné
zaplatit násobek ceny "neEKO a neBIO" a ne
chtít dorovnat cenu, kterou se podbízím
zákazníkům. Takže s odstraněním dotací
souhlasím, ale v celé EU a nikoliv s těmi
dotacemi, které zvýhodní nerentabilní a
mnohdy jen příjemce dotací za nečinnost.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 17:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak jest !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 18:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte internet, podívejte se na platformu scuk... zjistíte, že bio prodávané přímo koncovému zákazníkovi (jednou týdně si dojedete pro bednu toho, co jste si objednal do výdejního místa) stojí stejně co průmyslový škvár z hypermarketu. A navíc budete mít dobrý pocit, že neplatíte šmelinářům, nýbrž přímo producentovi
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 18:37 Reaguje na Jakub Graňák
Tak tak, akorát, že ta cena škváru je způsobena hlavně tím tržním chováním velkoobchodních řetězců.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 19:46 Reaguje na Jiří S
Vím:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 18:36 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku, zrušit dotace, to je sen každého zemědělce. Jenže zrušením v EU to nesmí končit, nesmíte zapomenout na takovou například Ameriku a to zvláště jižní, kde jsou dotace na úrovni snad Německa.

Ale souhlasím plně s Vámi, rozhodně by to dle mého prospělo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.1.2022 07:47 Reaguje na Jiří S
Další potrefená husa :) děkuji za potvrzení...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 08:48
Dotace by měly být především pro ty, co pěstují/chovají, základní potraviny !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 09:02 Reaguje na smějící se bestie
To ovšem dělají (do určité míry) všichni zemědělci
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2022 10:36 Reaguje na Jakub Graňák
Důležitá jsou slova v závorce- do určité míry!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 11:03 Reaguje na pavel peregrin
Někdo víc, někdo míň, ale v podstatě všichni... můžeme polemizovat nad tím, zda kupříkladu krmná pšenice je, nebo není základní potravinou - to pak vyvstává otázka, zda dotyčný provozuje i živku, pokud ne, tak v tomto kontextu základní potravinu "neprovozuje"
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 11:36 Reaguje na Jakub Graňák
Krmná pšenice je potřebná pro výrobu základní potraviny.
Těžko je zemědělec ten, kdo nechá 2xročně posekat louky !
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 12:30 Reaguje na smějící se bestie
A to seno, či senáž z těch luk končí kde? Ve štrozoku?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 14:46 Reaguje na Jakub Graňák
V Německu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 15:04 Reaguje na smějící se bestie
A kde končí ta krmná pšenice? taky v Německu, tak v čem je rozdíl?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 17:40 Reaguje na Jakub Graňák
Platěj tam víc a zde byly stavy zvířat sníženy i nařízením z Bruseli.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 17:56 Reaguje na smějící se bestie
Já se ptám, jaký je rozdíl, jestli do rajchu prodám balík sena, nebo pytel zrní? Neuhýbejte od jednoduché, jednoznačně položené otázky někam do bruselu
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 20:39 Reaguje na Jakub Graňák
Ten pytel zrní je pro zvířata, místo pro ty tady. Seno tom jde spíše pro koně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 07:26 Reaguje na smějící se bestie
Jasně:-)... to zrní taky můžou sezobat andulky,takže rozdíl v tom není
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2022 12:20
Šetrně obhospodařované plochy umožní návrat koroptví a čejek. Druhová bohatost, stejně jako početnost polních ptáků včetně ubývajících druhů, zajíců i drobných savců je výrazně vyšší např. v biopásech než v okolní zemědělské krajině.

Raději dražší potraviny a zdravější a pestřejší krajina než naopak. Lidé si budou potravin víc vážit, budou jimi méně plýtvat. Potřební tj. hlavně rodiče samoživitelé s nedospělými dětmi mohou dostávat státní příspěvek na dražší potraviny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 17:50 Reaguje na Majka Kletečková
Je dobře, že existují levné potraviny a ty drahé EKO a BIO,
ale jejich odbyt má být věcí zájmu spotřebitelů a nikoliv
dotací. Pokud máte představu, že všichni přejdou na EKO a BIO,
tak se sem budou potraviny ještě více dovážet a v pochybné
kvalitě. Příspěvek "potřebným" nakonec skončí u alkoholu
a cigaret a dětem koupí levné šunty z dovozu. Zažil jsem, jak
měnili stravenky pro "lidi v nouzi" za peníze a za ty koupili
cigarety a chlast. Dnes se přispívá na energie těm, kteří je
nikdy neplatili a otevírají v zimě okna dokořán, aby vyvětrali
dým z cigaret a trávy. BIO kvalita je i často poloviční výnos
a tudíž dvojnásobek obhospodařované půdy a to při dvojnásobku
spotřeby paliv a práce při obhospodařování půdy. Máte mylné
představy o zemědělství a z EKO příruček se to nedozvíte.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 18:41 Reaguje na Majka Kletečková
Ony by se ty čejky a koroptve vrátili i s tímto stavem. Jenže řešení našich předků zredukovat dravce (ted se chrání každé vypadnuté mládě) a vystřílet takové lišky a jezevce na minimum, to se vám líbit nebude. I když by to bylo to nejjednodušší a nejefektivnější.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2022 22:34 Reaguje na Jiří S
Nevěřím tomu, že vystřílení přirozených predátorů by problém rapidního úbytku ptáků zemědělské krajiny vyřešilo. Podle Vladimíra Huly z Mendelovy univerzity za posledních 40 let zmizelo cca 40 % objemu hmyzu. Dopad chemie na hmyz je brutální. Čím intenzivnější zemědělství, tím větší úbytek. Je to hlavně vliv pesticidů, který eliminoval potravní nabídku polních ptáků. Potravní nabídka určuje kondici mláďat, jejich přežívání. Většina zemědělců používá čím dál specifičtější a účinnější chemii. Navíc ta stará chemie zde zůstává ve formě reziduí. A ta rezidua – víme to – že prostě působí. A nejedná se zdaleka jenom o mockrát omílaný glyfosát, který je herbicidem. Jde o insekticidy, které prostě zůstávají v krajině.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.1.2022 06:48 Reaguje na Majka Kletečková
Ano úbytek hmyzu je opravdu veliký, ale vidím problém trochu jinak jako zemědělec. Jako zemědělec vidím, že ubývá velké množství účinných látek, které v integrované produkci dělali výbornou službu. Nyní se jezdí jen s pyrethroidy, kde není takřka omezení stříkat po ukončené době letu opylovačů apod. Tudíž místo jednoho velmi efektivního postřiku, který proběhl třeba po 6 h večer proběhnou tři, čtyři v průběhu dne a to včely oslabuje. Řekl bych, že za tento úbytek hmyzu si může sama zelená lobby a vyčůranost politiků, kteří tímto sbírají body do své kampaně.

Věřte či nevěřte, ale znám jednu obec, kde jeden myslivec letos zastřelil za lonský rok 70 lišek ve své honitbě a pořád jich tam je mnoho, každopádně mu přibylo pár koroptviček, které tam měl na vymření. Taky jsem znal myslivce, který trávil furadanem lišky a jinou dravou zvěř a hle, nikdy neměl problém se zajícema. Je to o regulaci, tito predátoři v dnešní době jsou extrémně přemnoženi a na populace tetřevů, koroptví, obecně drobného ptactva to má velký vliv, proč myslíte, že za komunistů jich byl pořád dostatek? Protože myslivci lovili a lovili, zemědělství přitom bylo stejně intenzivní. Každopádně nepopírám, že zemědělství na to nemá vliv, je to soubor vlivů, od myslivců, zemědělců, po znečištění světelným smogem a podobně, je toho mnoho. Každopádně existují dle mého snadnější způsoby pro obnovu této zvěře, než změna celého systému zemědělství.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 08:10 Reaguje na Jiří S
To není úplně přesné - první významný úbytek polního ptactva a zajíců nastal už v sedumdesátých letech a výrazně se kryje s obdobím zvýšené chemizace. Ale jestli na tom má lví podíl chemizace, nebo masivní odlov, protože myslivci nezachytili trend poklesu stavů je otázka. myslím, že to byla kombinace
Odpovědět
JS

Jiří S

25.1.2022 08:59 Reaguje na Jakub Graňák
To vlastně nevylučuje to co jsem řekl, já chápu, že chemizace a intenzita samozřejmě vedla ke snížení populací hmyzu a třeba drobného ptactva. Avšak v 70 letech došlo k poklesu, ale pak se to na jakési úrovni stabilizovalo. Až po revoluci s různými zákazy a divnoopatřeními pro zemědělce dochází k dalšímu a mnohem masivnějšímu poklesu, to si myslím, že je dosti patrné. A vzhledem k tomu, že v zemědělství se z pohledu chemie změnilo od revoluce v podstatě jen zakazování a podobně, pak v tom vidím toho zakopaného psa. Nikdo, ale opravdu nikdo mi nevyvrátí, že jedno neonikotinoidní moření řepky, kterou žrali jenom škůdci v tu chvíli, řekněme dřepčík olejkový je horší jak vjet do pole 3 - 5 x s pyrethroidem, to ta půda dostane mnohem horší zásah co se týče půdních organismů a ještě dochází k riziku úletu na necílové organismy po krajích pole, což třeba vede k úbytku hmyzu v mezích a to vede k úbytku polního ptactva nebo ne? Prostě tyto zákazy jsou dle mého hloupé a naopak přírodě škodí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 13:37 Reaguje na Jiří S
Asi jo. Co je taky celkem zajímavé, že v průběhu devadesátých let se hmyz celkově relativně zvetil a ten sešup začal zase až se vstupem do EU
Odpovědět
JS

Jiří S

25.1.2022 15:32 Reaguje na Jakub Graňák
To máte pravdu, tam se to mírně zlepšilo. Dle mého, tedy respektive z vyprávění mého otce po revoluci nebylo moc peněz na nějaké investice do zvýšení výnosů, tedy chemizace byla v danou chvíli o něco menší, jestli to mělo takový vliv, těžko říct, to už bych nechal odborníkům.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 16:47 Reaguje na Jiří S
Tak to bylo, tehdy byl každý rád, že se nějak drží
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 17:32
Dotace by měly být nastaveny podle vztahu k půdě. Nejvíc by měli dostat
ti, kteří mají kompletní zemědělský program s chovem zvířat a hnojením
polí hnojem. Potom ti, co paství a produkují píci pro zvířata. A nejmíň
by měli dostat rostlináři hnojící pouze průmyslovými hnojivy. No a nic
pak ti, co pouze pole využívají na pěstování biomasy, či je zatravnili,
posečou, nechají shnít a nebo seno prodají do zahraničí. A bez rozdílu rozlohy a ideologických keců kritizujících společně hospodařící a ty ekonomicky úspěšné. Bohužel zastydlí revolucionáři nebudou spokojeni,
dokud budou existovat družstva a velké statky řízené schopnými lidmi.
Tu se úspěšnost netoleruje a ani to družstevnictví, které ve světě
úspěšně konkuruje i agrobaronům.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2022 17:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, k tomu by se musel objevit nejeden politik, jako byl sedlák Švehla. Aby to prosadil, třeba i za pomoci biče.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 18:08 Reaguje na smějící se bestie
U nás existoval za 1.republiky taky takový agrobaron hrabě
Larish, který vlastnil černouhelné doly, pivovar, zámky,
lesy a pole. Byly to lány bez mezí o velikosti desítek
hektarů orané lokomobilami a bez dotací, které neměli ani
menší statkáři a nebo kovozemědělci hospodařící na pár
arech rozdělených pečlivě vysečenými mezemi na nudličky.
Zvěře bylo dost, protože Larischovi hajní zvěř krmili
a škodnou likvidovali na počkání i na výrovkách. Tu se
řeší nesmysly, ale to podstatné nikoliv a to je ten
vztah k půdě, který pachtýř nebude mít nikdy takový, jako
vlastník, kterého půda živí a nebo má zemědělství i jako
koníček. Ono to není rozlohou, ale tím vztahem, jakou ji
předám potomkům a nebo z ní dostanu zítra výpověď, neboť
ten menší, nyní protěžovaný, nájem díky dotaci přeplatí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 18:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Chechech, tak přesně takhle zlikvidujete agrofert a jemu podobné holdinky jen to hvizdne - malému bude stačit pořídit pár krav, nebo ovcí jejichž maso prodá ze dvora, agrofert bude potřebovat desetitisíce kusů dobytka
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 18:21 Reaguje na Jakub Graňák
Tak v takovém případě to snad bude dobře ne? Mi je jedno
komu to patří, pokud se o to nemíní starat komplexně. Ono
těch pár kravek taky znamená více práce a ne pouze poorat,
zasít, postříkat a sklidit. To už dvoučlenná "farma" asi
zvládne těžko a pro velký podnik nějaké to navýšení stavu
zvířat při zajištěném odbytu nebude velký problém, neboť
už takovými chovy disponují nyní. Podmínkou je ale zaručený
odbyt na maso a mléčné výrobky o který zemědělci usilovali
a nezemědělci to zařízli. Ze dvora toho moc neprodáte
lidem zvyklým na nákup po kilu a bez mražáku na půlku
prasete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 18:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak určitě to bude dobře, jen se za břicho popadám při představě jak 100 000 ha podnik při podmínce třeba 0,5 VDJ/ha bude shánět 25 000 kusů skotu.
Vyhnat pět dobytčat na louku a pást je tam není zas takový zápřah aby to dvoučlenná farma nezvládla.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 18:43 Reaguje na Jakub Graňák
No ono pane Graňáku toho tolik shánět nebude. Neb například taková Uhelná Příbram, spadající pod agroholding Babiš, obhospodařující myslím asi 3000 ha donedávna měla největší kravín na dojnice ve střední Evropě. V dnešní době mají myslím něco kolem 2000 VDJ v tomto podniku. Divil by jste se, ale zrovna Babiš by nad takovýmto rozhodnutím neplakal, ten má živky dost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 19:12 Reaguje na Jiří S
K těm malým pro pár litrů mléka ani mlékárna
nepojede a co s tím ti malí budou dělat? To
museli ještě někoho zaměstnat to zpracovat
a prodat. Ten velký lehce naplní několik
cisteren a vyjedná si i lepší ceny, než ten
drobný chovatel s pár kravkami. Ano, velcí by to byli schopni splnit, ale to by se muselo preferovat i naše potravinářství o což
usilovala minulá vláda. Bez odbytu se mohou
s produkcí nechat "vyfotit" všichni a tak
usilují o dotováni produkce i neprodukce.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 19:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to prosté, budou to chovat na maso
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 20:49 Reaguje na Jakub Graňák
České hovězí nemá odbyt.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2022 21:28 Reaguje na Jiří S
A čím myslíte, že to je? Je nepoživatelné? Nebo je to tím, že jsme se nechali zatlačit do kouta a hrajeme třetí housle?
Odpovědět
JS

Jiří S

25.1.2022 06:50 Reaguje na Karel Zvářal
České hovězí bylo prodáno za vývoz škodovek.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 19:27 Reaguje na Jiří S
To by bylo asi na o dost hlubší analýzu, bližší informace nejsou k dispozici (alespoň co jsem prolítl internet)
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 20:49 Reaguje na Jakub Graňák
Já znám osobně asi 4 Babišovi podniky a v těch by s živočišnou nezápolili vůbec. Každopádně těžko říct, jak jeho zbytek, chápu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2022 19:01 Reaguje na Jakub Graňák
To mi chcete tvrdit, že ty dva těch dvacet hektarů
po odečtení louky k pasení a pěstování píce uživí?
To by museli pěstovat asi konopí pro půl Prahy
a nebo ty dotace navýšit desetkrát! Asi jste pouze
pracoval ve velkém zemědělském podniku, kde jedni
dělali v živočišné a druzí na poli. Já zažil to
ranní dojení, krmení, uklízení chléva, pak práci
na poli, večer opět dojení, uklízení chléva.
Vyhnat je dnes na louku vlkům na pospas, aby vyděšený dobytek prorazil ohradu, tak mám
pár dnů co dělat s jeho hledáním po okolí.
Oni ti malí "farmáři" pro sebe a známé něco
málo chovají, ale zdaleka nepokryjí produkci
hnoje na ta pole, kde pouze točí pšenici,
řepku, kukuřici a trochu pícnin.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2022 19:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Záleží co pěstujete, pokud budete mít na pár ha zeleninu, nebo jahody k samosběru, tak jste vysmátý, fantazii se meze nekladou a znám člověka, který docela rýžuje na chovu pštrosů. Stejně tak by jste se divil, kolik jsou schopni např koňáci zaplatit za balík kvalitního sena. Mimochodem, když už jsme u těch koňů, tak můj otec dodával seno legendárnímu Železníku do Světlé hory.
Pracoval jsem v soukromé firmě s 600 ha, 100 dojnicemi a 300 prasaty (orientačně, už je to víc jak dvacet let a deníček jsem si nepsal) a dělal jsem kromě papírů úplně všeckovšecičko. Jestli to byl velký nebo malý podnik je věc názoru (můj je, že byl střední)
Odpovědět
JS

Jiří S

24.1.2022 20:51 Reaguje na Jakub Graňák
Tak ono takovéto věci zcela jistě lokálně jdou, ale představte si, že by o toto usilovalo celé české zemědělství, jak je představováno, takové odbyty a vůbec poptávky nejsou, bohužel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 08:04 Reaguje na Jiří S
Však to taky byla pouze reakce na sdělení, že se malí neuživí, přitom stačí s rozumem diverzifikovat a dělat něco, co nedělá každý. Pěstovat v malém obilniny, nebo brambory se asi moc rentovat nebude, i když znám chlapíka co pěstuje brambory na pár ha a je v klidu, ale ten celou produkci rozprodá ze dvora, protože má za barákem město
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 11:51 Reaguje na Jakub Graňák
Uvedu vám příklad podobného
sedláka z Hlučínska. Jako
samozásobitel jsem se zajímal
jaké odrůdy brambor sází, neboť
byly rozdílné výškou i barvou
natě. Zeptal se, zda mám zájem
o brambory a nebo si chci pouze
o pěstování pokecat. Na to mi
řekl zajímavou věc. Třetinu
pole má pro sebe a rodinu ve
staré síle. Druhou třetinu
na hnoji a ty největší a nejzelenější hnojí umělými
hnojivy z Polska. Ty dvě třetiny šly na prodej podle
toho, komu prodává. Z hnoje
místním a z prášků přespolním,
ale při prodeji ze dvora jako
EKO a BIO produkce. V malém a
ještě lidi podváděl a takový
má být dotován za podvádění?
Neříkám, že všichni, ale s pár
kusy dobytka pole nikdo asi nevyhnojí a mandelinky ručně
sám neposbírá, ale zahubí
chemicky. Ani v malém tak to
nemusí být pro přírodu lepší,
ale často naopak hůře, když
si neumí spočítat poměr toho
postřiku s vodou a stříká tak
koncentrovaným jedem, že zabije
i žížaly v zemi. A to nemluvím
o postřicích z Polska koupených
tam a které už byly u nás dávno
zakázány. Jako jednatel ZO ČSV jsem po jednom chtěl certifikát od polského postřiku a málem
jsem skončil s rozbitou tváří.
A to byl prosím jeden z těch
malých, které nyní stát vzývá
jako záchrance krajiny a přírody. U velkých jsem se s
tím u nás nesetkal a dokonce
plnili i nařízení o oznámení
postřiků(mimochodem k ničemu,
protože při množství sedláků
se stříkalo téměř denně, ale
pokud tak konali podle návodu,
tak se to obešlo dosud bez otrav včelstev). Ty si otrávil
zemědělec a včelař sám, když
postříkal kolem úlů herbicidem
a včelky ho nosily do úlů
místo kapiček rosy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2022 13:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Každý takový není, to nelze jenom tak paušalizovat. Taky znám z okolí jednoho, co bere z polska zakázané postřiky a hospodaří tak na 300 ha takže to není otázka malosti, ale spíš blízkosti do polska.
Co se týče těch pěti krav, tak ty (pokud jsou ustájené) za rok vyprodukují někde kolem 50 tun hnoje, to už je pěkná hromádka se kterou můžete vyhnojit ročně 2 ha a pokud pěstujete např na těch 2 ha zeleninu, což je tak maximum co se dá ve dvou zvládnout, tak máte hnoje něurekom (navíc s přihlédnutím k tomu, že hnojem taky nemůžete hnojit každý rok)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2022 18:14 Reaguje na Jakub Graňák
Pane on i ten hnůj prodá
zahrádkářům a na zeleninu
musí mít dostatek rukou
ji sázet, BIO odplevelit, okopat a sklízet.
I na malé zahrádce asi
víte kolik je práce se
zeleninou bez chemie a
co když jeden omarodí?
Tak to ten druhý nechá shnít? Běžte někam s
takovými pidifarmami,
kde lidé pracují místo
odpočinku a spánku. To
je zoufalost a nikoliv
budoucnost zemědělství.
Prodlužovat agónii těch
malých nahrává pouze nadnárodním firmám,
které tu budou podnikat
s dotacemi ze země původu, jak už někteří činí. Stáje v Polsku, tu pole, veškerá biomasa pryč a tu hnojí v Polsku dotovanými umělými
hnojivy a postřiky. Pole
už hnůj nevidělo 25. let
a žížalu tam nenajdete.
Na to si už brousí zuby ti, kteří přeplatí i ty naše agropodniky, neboť
jsou dotováni i odjinud.
A o to tu jde především.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist