Další senátní výbor chce vrátit Sněmovně novelu horního zákona
Náměstek ministra průmyslu Jiří Koliba s návrhem na zákaz průzkumu i těžby metodou hydraulického štěpení nesouhlasil. Ministerstvo podle něj necítí potřebu tuto věc upravovat zákonem, protože už ji dostatečně řeší zákony o ochraně životního prostředí. Podle něj neví ministerstvo o žádném případu, kdy by nějaká firma používala tyto metody poškozující životní prostředí. Obdobné návrhy zazněly už při projednávání ve Sněmovně, podporu při schvalování ale nenašly.
Senátní výbor dnes také doporučil z novely návrh na pětiletou fixaci poplatků za nerosty. Do novely se fixace dostala ve Sněmovně na návrh hospodářského výboru a znamená, že vláda nebude moci zvyšovat poplatky častěji než jednou za pět let. Firmám to má přinést větší jistotu při plánování. Senátní ústavně-právní výbor navrhl zpřesnit toto pravidlo tak, že vláda by nemohla poplatky ani snižovat. Výbor pro územní rozvoj naproti tomu navrhl celé ustanovení o fixaci cen opět vypustit. Ani s tímto návrhem náměstek Koliba nesouhlasil.
Oba výbory doporučily přesunout z novely horního zákona do zákona o hornické činnosti ustanovení týkající se sankcí za porušení povinností ve vztahu k báňsko-technické evidenci.
Novela má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Jejím hlavním cílem je zvýšit podíl státu na poplatcích za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Změní se ale způsob výpočtu úhrady za vytěžené nerosty, a to tak, že úhrady vzrostou. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Podle náměstka Koliby neexistuje obec, které by hrozilo snížení příjmů.
Senát se má novelou horního zákona zabývat příští týden. Novelu by měl předtím projednat ještě senátní výbor pro hospodářství.
reklama