https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/desitky-mest-v-nemecku-omezuji-vjezd-kouricim-automobilum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Desítky měst v Německu omezují vjezd kouřícím automobilům

4.1.2012 02:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Značka nízkoemisní zóny v Německu - umožňuje vjezd automobilům splňujícím normu Euro 2 a vyšší.
Značka nízkoemisní zóny v Německu - umožňuje vjezd automobilům splňujícím normu Euro 2 a vyšší.
Řidiče ve Frankfurtu nad Mohanem čeká od letoška novinka: do města mohou vjet pouze v případě, že jej jejich automobil vybaven speciální zelenou nálepkou. Ta osvědčuje, že vůz splňuje přísné nároky na emise škodlivin a prachu. Stejná novinka potkala i řidiče v Krefeldu, Osnabrücku a Stuttgartu. Německá města se tak brání proti znečištěnému ovzduší a hlavně proti prachu.
 

Zavádění pravidel pro vjezd automobilů kvůli snížení znečištění ovzduší začíná být trendem v desítkách německých měst. Tamní radnice stanovily šest nových nízkoemisních zón a u dalších devatenácti dřívějších zón byla zpřísněna pravidla pro vjezd automobilů. Novinkou je také vznik regionální nízkoemisní zóny Porúří, která zahrnuje území 14 měst mezi Dortmundem a Duisburgem a zahrnuje plochu okolo 850 kilometrů čtverečních.

Nízkoemisní zóny začaly v Německu fungovat v roce 2008. Dnes pokrývají čtyřicet měst, včetně významných metropolí jako jsou Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Karlsruhe nebo Mannheim. A podle spolkové agentury pro životní prostředí se dalších zhruba padesát zón plánuje. Hlavním důvodem je snaha omezit škodlivé látky v ovzduší a to především pevných částic a oxidů dusíku.

Německá legislativa rozděluje auta podle emisí výfukových plynů do čtyř kategorií. Automobily s nejhoršími emisemi, tedy ty, které splňují maximálně normu Euro 1, nesmí do žádné z nízkoemisních zón vjet. To se týká třeba aut s benzínovým motorem bez katalyzátoru. Naopak dieselové motory si mohou vylepšit pozici díky použití filtru pevných částic.

Zóny jsou pak odstupňované podle tří dalších kategorií, které se ale prakticky týkají jen dieselových motorů. Začínají červenou nálepkou (Euro 2 nebo Euro 1 s filtrem), žlutou (Euro 3 nebo Euro 2 s filtrem) nebo zelenou (Euro 4 nebo Euro 3 s filtrem). Na zelenu nálepku mají nároky benzínové motory vybavené katalyzátorem už od normy Euro 1.

Do některých měst smí auta s červenou a vyšší nálepkou, jinam jen od žluté a nejpřísnější radnice povolují vjezd jen s nálepkou zelenou. Takovým městem je od začátku roku 2010 například Berlín, od letoška ale i Frankfurt nad Mohanem, Krefeld, Osnabrück a Stuttgart.

Auta musí být vybavena nálepkou, která určuje zařazení do kategorie. Ta se určuje podle technického průkazu a pokud by informace o emisích nebyla jasná, používá se informace o první registraci vozidla. Nálepky stojí od šesti do dvanácti euro a musí je mít i cizinci.

Nízkoemisní zóny pokrývají v centru Berlína území o velikosti 88 kilometrů čtverečních, ve kterém žije přes milion obyvatel. Díky nízkoemisním zónám se zvýšil počet aut s filtry pevných částic až trojnásobně. „Poklesly díky tomu emise částic z naftových motorů o 58 procent a oxidy dusíku o 20 procent,“ píše ve studii spolkové agentury pro životní prostředí Annette Rauterberg-Wulffová a Martin Lutz. Dokonce v kategorii nejmenších částic (2,5 mikrometrů a méně) došlo k poklesu o polovinu. Podle studie to prý představuje o deset dní méně, kdy by byly překročené čtyřiadvacetihodinové limity znečištění 50 μg/m³.

„Znečištění jemným prachem je věnována velká pozornost, neboť v současnosti představuje z hlediska životního prostředí největší zdravotní riziko jak v Evropě, tak v Česku,“ říká Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle něj krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití.

Inspirací pro Německo byly zkušenosti s podobnými zónami zřízenými v 90. letech ve švédském Göteborgu nebo Stockholmu. I zde se zóny osvědčily, došlo ke snížení emise velmi nebezpečných jemných prachových částic až o 40 %. Kromě Německa a Švédska fungují nízkoemisní zóny také v Dánsku, Švédsku, Holandsku nebo Velké Británie. Další se připravují ve Francii nebo Rakousko a diskutuje se o nich i v řadě dalších zemí.

V České republice bylo umožněno městům vyhlásit nízkoemisní zóny formou novely zákona o ovzduší, která platí od října 2011. Se zavedením zóny počítá například Praha, která zatím omezuje pouze vjezd nákladních aut a autobusů do centra města. Od roku 2007 nemohou dostat výjimku vozidla, která nesplňují alespoň Euro 2.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist