https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dilema-noemovy-archy-vsechny-druhy-ptaku-nezachranime-vyberme-ty-nejcennejsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dilema Noemovy archy: všechny druhy ptáků nezachráníme, vyberme ty nejcennější

3.2.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sýčka lesního zařadili vědci do seznamu dvaceti vybraných ptačích druhů. Sýček lesní žije v lesích centrální Indie. Pro vědeckou obec byl popsán v roce 1873, od roku 1884 byl považovaný za vyhynulý, v roce 1997 byl však opět spatřen.
Sýčka lesního zařadili vědci do seznamu dvaceti vybraných ptačích druhů. Sýček lesní žije v lesích centrální Indie. Pro vědeckou obec byl popsán v roce 1873, od roku 1884 byl považovaný za vyhynulý, v roce 1997 byl však opět spatřen.
Chránit charismatické druhy není efektivní způsob ochrany ohrožených ptačích druhů. Podle aktuální studie Londýnské zoologické společnosti a Imperial College London, o které informoval server TerraDaily, je mnohem efektivnější vybrat ty druhy, které mají nejvyšší genetickou odlišnost a reprezentují tedy delší dobu evolučního vývoje. Prostředky na ochranu přírody jsou omezené a všechny druhy se na palubu Noemovy archy nevejdou. Chraňme tedy ty nejcennější.
 

Společná studie Londýnské zoologické společnosti (ZSL) a Imperial College London (ICL) představuje nový pohled na problematiku financování globální ochrany ptactva. Vědci upozorňují na to, že chránit lidmi oblíbené druhy ptáků není tak efektivní jako zacílit úsilí na ochranu biodiverzity, respektive genetické rozmanitosti jako takové.

Přínos rozsáhlé studie ZSL a ICL nespočívá jen v tom, co by bylo blízké tvrzení „za málo peněz více muziky“. Autoři by totiž rádi zacílili proces ochrany biodiverzity na genetickou rozmanitost, kterou dnes konkrétní druhy svou vlastní evoluční minulostí reprezentují. Například „pozemní“ holub tahitský je druhem, za jehož specifickým způsobem života stojí miliony let postupného vývoje. A právě tato léta se stávají zásadním určujícím faktorem pro navrhovaný nový model ochrany. Nikoliv míra aktuálního ohrožení, nebo počet posledních přežívajících jedinců. Zní to zvláštně?

Vědci si nejprve připravili materiál, dvě stovky vybraných zástupců ptačích druhů, které uvádí Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody. Objevili se tu ptáci, kteří spadali do různých kategorií, od druhů zranitelných, přes ohrožené až po druhy kriticky ohrožené. Na základě jejich genetické odlišnosti, přepočítané na miliony let evolučního vývoje, identifikovali dvacítku „nejhodnotnějších“ druhů. Podle vědců by ochrana zacílená na tuto dvacítku druhů překryla největší míru genetické diverzity vyjádřenou v letech evolučního procesu.

„Pokud bychom se drželi dosavadního modelu nastaveného managementu ochrany, pokryjeme vynaloženým usilím jen 85,9 milionů let evoluční historie, “ říká James Rosindell (ICL). „Kdybychom ale napřeli více energie do ochrany oné dvacítky druhů, mohou naše aktivity překrýt potenciál 340 milionů let.“ S praktickými příklady výzkumníci nešetří. V případě, že by se na ochranu ptáků aplikoval nový přístup, je možné za jednu vynaloženou libru „koupit a ochránit“ přibližně 26 let evoluční historie. A naopak, v nejhorším scénářové verzi, zaplatíme 2485 liber za to, abychom zachovali jediný rok.

Kleptuška stepní je v současné době jeden z nejohroženějších druhů bahňáků na světě, celosvětová populace byla v roce 2006 odhadnuta na 11 200 dospělých jedinců. I kleptušku vědci vybrali do úzkého seznamu dvaceti ochrany hodných druhů.
Kleptuška stepní je v současné době jeden z nejohroženějších druhů bahňáků na světě, celosvětová populace byla v roce 2006 odhadnuta na 11 200 dospělých jedinců. I kleptušku vědci vybrali do úzkého seznamu dvaceti ochrany hodných druhů.
Foto | Cks3976 / Wikimedia Commons

„A to vše jen za předpokladu, že s vynaloženými penězi budeme nakládat hospodárně, což se ne vždy děje,“ doplňuje Rosindell. „V případě managementu ochrany některých druhů se vynakládají velké sumy, které jim ale sotva koupí víc než pár hodin skutečného života.“ Pochopitelně, že tento myšlenkový přístup byl ve svých počátcích kritizován za svou odtažitost od reality druhové ochrany. A proto vědci zapracovali do analýz i konvenční hodnotící prvky: to, jakou mají sledované druhy šanci na přežití v horizontu padesáti let, nebo jak jsou ohroženi podobní druhu blízce příbuzní jedinci. Setkání teorie s praxí pak vyústilo v poznatek, že globální druhová ochrana ptáků by mohla být z hlediska vynaložených peněz při zapracování této nové teorie až čtyřikrát efektivnější.

V navrženém seznamu dvaceti důležitých druhů jsou i ty „notoricky“ známé. Jako například holub zejkozobý ze Samoi, který svou stávající existencí reprezentuje druh ohrožený vyhynutím stejně jako dlouhá léta evolučního vývoje. Na seznamu je ale třeba i dosud opomíjený druh drobného jihoafrického pěvce, skřivánka transvaalského, jež dosud žádnému konzervačnímu režimu nepodléhá, ačkoliv sám reprezentuje desítky milionů let evoluční rozmanitosti. Právě na jeho ochranu by nyní nebylo zapotřebí vynakládat velké finance, ale přitom by se ochránila významná část genetické diverzity.

„To co řešíme, lze popsat jako dilema Noemovy archy,“ říká Rosindell. „Musíme si na jedné straně přiznat, že nikdy nebudeme mít dostatek prostředků k tomu, abychom skutečně zachránili všechny druhy před vyhynutím. A budeme si muset vybrat, kolik peněz do jejich ochrany hodláme investovat.“ I Noemova archa má omezený prostor v podpalubí, a je otázkou, jestli na ni nakládat druhy charismatické, nebo ty, které reprezentují nějaké jiné, méně zjevné hodnoty, jako například genetickou diverzity. „Pokud ale správně zacílíme financování ochrany, můžeme skutečně udělat hodně, i s relativně malým množstvím peněz,“ uzavírá Rosindell.


reklama

Radomír Dohnal tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

IP

Iva Peklová

3.2.2015 13:08
Zajímavý přístup! můžu se zeptat na odkaz na originální článek? Díky
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist