https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-beskyd-se-ve-vetsi-mire-vraci-vzacny-dravec-sokol-stehovavy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do Beskyd se ve větší míře vrací vzácný dravec sokol stěhovavý

4.11.2022 02:09 (ČTK)
V celé České republice nyní hnízdí více než stovka párů.
V celé České republice nyní hnízdí více než stovka párů.
Foto | Vladimir Kharuk / Wikimeda Commons
Do Beskyd se ve větší míře začal vracet vzácný dravec sokol stěhovavý. Letos tam podle ochránců hnízdily tři páry, které odchovaly devět mláďat. Je to největší zaznamenaný výskyt tohoto dravce za posledních 50 let, uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sokol v tuzemsku ve druhé polovině minulého století zmizel zejména kvůli zamoření krajiny insekticidem DDT. V celé České republice nyní hnízdí více než stovka párů.
 

Téměř pět desetiletí se tito ptáci v Beskydech nevyskytovali vůbec. "Od roku 2017 jsme začali evidovat každoročně zahnízdění jednoho páru sokolů. Letos ale v Beskydech zahnízdily dokonce páry tři," uvedl Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dodal, že dravci navzdory chladnému jaru odchovali devět mláďat. "Je to opravdu úctyhodný výkon. V době, kdy seděli na vejcích, napadlo 20 centimetrů sněhu a teploty opakovaně klesaly pod bod mrazu," dodal.

Jeden z párů měl ve svém hnízdě dokonce čtyři mláďata, další odchoval tři opeřence a třetí pár odchoval dvě mláďata.

Všechna letos v Beskydech odchovaná mláďata sokolů už byla okroužkována klasickými hliníkovými kroužky. Navíc jim byl odebrán vzorek DNA do Genetické banky Muzea regionu Valašsko, která je zapojena do sítě Národní genetické banky živočichů při Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Ta má sledovat genetickou diverzitu populací všech druhů živočichů v ČR a uchovává jejich unikátní DNA ve speciálních mrazících boxech. "Z genetických vzorků se bude také zjišťovat, zda se do Beskyd sokoli dostali z Polska, Jeseníků nebo ze Slovenska," řekl Zdeněk Tyller z Muzea regionu Valašsko.

Až na několik lokalit se sokol stěhovavý vyskytuje či vyskytoval po celé Zemi. V současné době je ale jeho rozšíření menší, protože na mnoha místech, převážně v rozvinutých industrializovaných oblastech vyhynul. Zásadní podíl na úbytku sokola stěhovavého mělo používání pesticidů, které se přes kořist dravce dostávaly do jejich těl. Většina těchto přípravků jako právě DDT je dnes zakázána. Do některých oblastí, kde sokol vyhynul, se tak tento druh pomalu vrací.

Před rokem 1950 byla populace sokolů v tehdejším Československu poměrně silná. V 70. letech minulého století už ale nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. V letech 2001 až 2003 odborníci počet hnízdících sokolů v České republice odhadovali na 20 až 25 párů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2022 08:21
Stokrát opakovaná... V šedesátkách-sedmdesátkách mívali krahujci či jestřábi běžné počty mláďat (4-6, 3-4), přičemž potrava se od té sokolí příliš nelišila (hmyzožraví pěvci či holubovití). Ten úbytek až vymizení sokolů měl více příčin, jež zpětně vyšetřit je již nemožné. Ale na "kontaminovanou potravu" nevěřím, viz prosperující populace vlaštovky, jiřičky a jiných pěvců, v návaznosti na (biologicky) nedotčené populace dravců nízkého letu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.11.2022 10:57 Reaguje na Karel Zvářal
Tvrdí se a já tomu věřím, že problém dravců jako vrcholových predátorů bylo HCH, DDT a rtuť v potravě ptáků (holubů sbírajících hodně na poli a hromadících zbytky pesticidů v těle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2022 11:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myšilovní ptáci, lovící na poli hraboše, (tehdy hojné!-) sysly, skřivany, koroptve, bažanty... byly v 60.-70. vystaveny stejným pesticidům, na jaké údajně vyhynuli sokoli. Káně, poštolka, kalous, sýček... v tu dobu prosperovaly tak, že měly mnohačetné vývodky, a není mi známo, že by některý z nich byl nalezen otrávený či "hendikepován" pro hnízdění pesticidy. Jiná věc je, jak tomu bylo v zemích (zdroje citací a fám), kde se tyto látky nadužívaly a mohly skutečně plodnost ovlivnit.

Kdo někdy viděl stan bohatého šejka, tak si musí všimnout té početné sestavy jeho miláčků (10-20 zcela běžně). Čím víc, tím větší prestige... Tady bych hledal odpověď v první řadě. Dnes mají možnost zakoupit mladé z odchoven, ale pochybuji, že byly v masovějším měřítku tehdy. A nic se nevyrovná ptáku odchycenému v divočině, že...
V tu dobu se budovala el. rozvodná soustava, na níž mnoho ptáků hynulo a hyne dodnes, byť již v menší míře. Tady bych hledal druhý důvod silného úbytku. Kdo chová holuby, ví, kolik takový dovezený pretekár stojí. A než ho nechat ulovit sokolem, tak to raději... Zřejmě nejmenší, ale také potenciální důvod úbytku.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.11.2022 09:39 Reaguje na Karel Zvářal
Kdo někdy viděl stan bohatého šejka, tak by si musel všimnout , že jsou tam na posedech uvázaní především kříženci raroha velkého a sokola loveckého popř. lovečák x stěhovák. Loví se totiž drop obojkový ( houbara b.) a proto i lovecký dravec musí být velký silný. Čistý stěhovák je Arabům k ničemu. No , létají sprinty na návnadu, tak jedině k tomu. tím zbytkem bych třeba i souhlasil. Holubáři se taky s ničím nepářou
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2022 17:29 Reaguje na Petr Pekařík
Chech!-) No jo, no... Včera není dnes, vážený pane! Ano, dnes mají křížence, ale byli k dispozici v šedesátkách, sedmdesátkách? V tu dobu se s umělou inseminací tak nějak začínalo, i umělými chovy, a to kvůli vzrůstající poptávce (počtu lidí celkově) a tenčícím se divokým populacím. Kříženci jsou dnes IN, ale je spousta sokolníků, kteří dávají přednost čisté rase, které bývaly k dispozici odpradávna, a které vycvičit je náročnější, než umělé vytvořeného hybrida.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist