Jak hnízdí ptáci šoupálci?
Zajímavým a pro ně typickým způsobem se pohybují po stromech, kde hledají potravu: na rozdíl od známějšího brhlíka lesního (Sitta europaea) nešplhají šoupálci hlavou dolů (což je pro brhlíka naprosto typické), ale směřují svůj pohyb vždy odspoda nahoru. Pak přelétnou k dalšímu stromu a opět šplhají nahoru. Při tom sbírají z povrchu kmene a větví hmyz, ale díky svému mimořádně tenkému a zahnutému zobáku dosáhnou i do těsných škvír v kůře, odkud vybírají nepatrná hmyzí vajíčka.
Velmi zajímavá jsou však i místa, která si šoupálci vybírají pro stavbu svých hnízd. „Nikdy si nepostaví hnízdo mezi větvemi dřevin či bylin, jako je tomu u většiny našich pěvců. Stejně tak nikdy nezahnízdí v klasické dutině či budce s úzkými otvory. Je to proto, že by se do úzkých kulatých otvorů nedostal s dlouhými větvičkami, které tvoří základ jeho hnízda. Proto si šoupálek vybírá ke hnízdění nejrůznější škvíry – za odchlípnutou kůrou, v puklinách dřeva, mezi poleny naskládaného dřeva či jako např. v areálu Zoo Ostrava pod stříškou hmyzího hotelu, ve štěrbině klátového úlu nebo mezi prkny dřevěného skladu,“ popisuje ornitolog Otakar Závalský, který má v Zoo Ostrava na starosti biodiverzitní opatření.
Šoupálci také rádi obsazují speciální budky – tzv. šoupálkovníky. „Ty musí splňovat několik požadavků: budky nesmějí mít zadní stěnu a škvíra mezi bočními stěnami a kmenem nesmí být příliš široká. Šoupálkům úplně postačí 2–2,5cm. Velikost hnízda šoupálci vždy přizpůsobí prostoru, který je jim nabídnut,“ dodává Otakar Závalský.
reklama
Dále čtěte |
Zájemci mohou znovu sledovat on-line přenos hnízdění kalousů na jižní Moravě
Ochránci se stanice Pavlov zachraňovali v Třebíči čapí mláďata
Sokolům v průmyslových areálech v Ústeckém kraji se daří, vyvedli přes 30 mláďat





Mladý orlosup bradatý na potulce doletěl z Bulharska až k Ostravě – místu, kde se vylíhnul
Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
V Senegalu probíhá pravidelný monitoring nejohroženější antilopy světa - antilopy Derbyho