Mladý orlosup bradatý na potulce doletěl z Bulharska až k Ostravě – místu, kde se vylíhnul
Na stejném místě byl před rokem vypuštěn jiný ostravský orlosup jako vůbec první orlosup v bulharských horách po 50 letech. „Je nepříbuzný k samici, takže by se mohl stát jejím partnerem. Ale to je otázka ještě několika let, než orlosupi dospějí a začnou hledat partnera. Do té doby se ani nemusejí potkat. V době, kdy jsme putovali na Balkán s potenciální partnerkou, vydal se mladý orlosup na objevné potulky nad evropskými horami. Postupně zamířil z Bulharska přes Chorvatsko a letěl stále na sever. V minulých dnech pobýval nad slovenskými Tatrami mezi Lomnickým a Gerlachovským štítem. Dnes byl dokonce lokalizován asi 30 km od Ostravy,“ popisuje zajímavou náhodu Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II.
Mladí orlosupi přibližně od druhého roku věku podnikají často dlouhé průzkumné lety napříč kontinentem. Hledají vhodnou lokalitu a později i partnerku nebo partnera pro usazení. Dospívají kolem osmého roku věku, kdy také poprvé zahnízdí. Potulky mladých orlosupů nejsou nic neobvyklého. Podobně tak křížem krážem létal na Evropou samec vylíhnutý v Ostravě v roce 2014 a v témže roce vysazený v oblasti Grands Causses v Centrálním masivu ve Francii. Tenkrát nalétal tisíce kilometrů. V roce 2020 se v pořádku vrátil na místo vypuštění.
Z Ostravy byl vypraven ještě jeden mladý orlosup – samec, který společně s dalším orlosupem odchovaným ve specializované stanici v rakouském Haringsee zamířil do Francie. „Máme potvrzeno od francouzských kolegů, že oba ptáci dorazili v pořádku a v nejbližších dnech budou vysazeni v Grands Causses. Třetí mládě vylíhnuté v Ostravě bylo odchováno pěstounským párem orlosupů v liberecké zoo a bude v nejbližší době také ve společnosti orlosupa ze stanice v Haringsee vypuštěno ve Španělsku,“ dodává Petr Vrána.
Projekt návratu orlosupů bradatých do evropských hor je jedním z nejúspěšnějších projektů mezinárodní spolupráce v ochraně přírody. Naplňuje hlavní cíl moderních zoologických zahrad: přispět k zachování biologické rozmanitosti. Zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Za projektem stojí více než padesátileté úsilí a spolupráce specializovaných chovatelských stanic, zoologických zahrad, terénních pracovníků a ochranářů po celé Evropě.
reklama
Dále čtěte |
Speciální dům pro vlaštovky nahradil v Havlíčkově Brodě zbouranou budovu, v níž dříve hnízdily
Jak hnízdí ptáci šoupálci?
Zájemci mohou znovu sledovat on-line přenos hnízdění kalousů na jižní Moravě
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Zvářal
24.5.2026 06:08Slavomil Vinkler
24.5.2026 10:17 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.5.2026 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
24.5.2026 11:51 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
24.5.2026 11:53 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
24.5.2026 12:24 Reaguje na Slavomil VinklerVe Španělsku je supů tolik, že se bez příkrmu neobejdou - nemají-li být závislí na skládkách, kde může snadno dojít k otravě botulotoxinem. Padlin je u nás něúrekom, mně třeba kuny pravidelně nosívaly do sovích budek různé dlouhé kosti až po srnčí lebky. Také plechovky od sardinek, rukavice, mrtvé i živé ježky ap.
vaber
24.5.2026 09:02Takovou cestu není možno vysvětlit nějakou evolucí. Je naprosto nepochopitelná a nevysvětlitelná.
Jedině ,že by ptáci přelétali už sto milionů let a kontinenty se jim každý rok vzdalovaly, až za sto milionů let to udělalo 11 000km.
Slavomil Vinkler
24.5.2026 10:20 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
24.5.2026 18:41supů bělohlavých z albánských hor až k nám. Jednoho nalezli u Kladna
a druhého v severních Čechách. Ty nálezy jsou doloženy, ale příběh je
fikcí autora o příčině putování. Možné je cokoliv, je ale otázkou, zda
to přežijí a zda nezůstanou věčnými samotáři. Ti dva mladí samci tehdy skončili na smrt vysílení a hladoví ve voliéře dravců ZOO Praha.


Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
V Senegalu probíhá pravidelný monitoring nejohroženější antilopy světa - antilopy Derbyho