https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mlady-orlosup-bradaty-na-potulce-doletel-z-bulharska-az-k-ostrave-mistu-kde-se-vylihnul
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladý orlosup bradatý na potulce doletěl z Bulharska až k Ostravě – místu, kde se vylíhnul

24.5.2026 05:05 | PRAHA (Ekolist.cz) | Šárka Nováková
Mladí orlosupi přibližně od druhého roku věku podnikají často dlouhé průzkumné lety napříč kontinentem.
Mladí orlosupi přibližně od druhého roku věku podnikají často dlouhé průzkumné lety napříč kontinentem.
Foto | M. Vlčková / Zoo Ostrava
Zajímavé náhody se dějí i v případě ochranářských programů. V polovině května vyrazili pracovníci Zoo Ostrava do Bulharska, aby místním ochranářům předali k vysazení do tamních hor mladou samici orlosupa bradatého. Mladý samec, který byl na stejném místě vysazen v loňském roce se v mezidobí vydal na potulku po Evropě. Právě v době, kdy ostravští zoologové mířili na Balkán, byl díky GPS lokátoru zaznamenán mladý samec nad Tatrami a dnes dokonce necelých 30 km od Ostravy. Navíc na Den ohrožených druhů. Jak symbolické…
 
Výprava z Ostravy, která se vydala s mladou samicí orlosupa bradatého na cestu v úterý 12. května, v pořádku dorazila na místo vypuštění v bulharských horách, kde probíhají intenzivní přípravy na vysazení celkem dvou orlosupů. Ptáci se kroužkují, dostanou GPS lokátor a v nejbližších dnech se umístí do připravených hnízdních plošin. Orlosupi bradatí se vysazují v době, kdy ještě neumějí létat, aby si předem na hnízdě vštípili okolní krajinu jako rodné místo a jakmile dospějí, aby zde ideálně i zahnízdili.

Na stejném místě byl před rokem vypuštěn jiný ostravský orlosup jako vůbec první orlosup v bulharských horách po 50 letech. „Je nepříbuzný k samici, takže by se mohl stát jejím partnerem. Ale to je otázka ještě několika let, než orlosupi dospějí a začnou hledat partnera. Do té doby se ani nemusejí potkat. V době, kdy jsme putovali na Balkán s potenciální partnerkou, vydal se mladý orlosup na objevné potulky nad evropskými horami. Postupně zamířil z Bulharska přes Chorvatsko a letěl stále na sever. V minulých dnech pobýval nad slovenskými Tatrami mezi Lomnickým a Gerlachovským štítem. Dnes byl dokonce lokalizován asi 30 km od Ostravy,“ popisuje zajímavou náhodu Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II.

Mladí orlosupi přibližně od druhého roku věku podnikají často dlouhé průzkumné lety napříč kontinentem. Hledají vhodnou lokalitu a později i partnerku nebo partnera pro usazení. Dospívají kolem osmého roku věku, kdy také poprvé zahnízdí. Potulky mladých orlosupů nejsou nic neobvyklého. Podobně tak křížem krážem létal na Evropou samec vylíhnutý v Ostravě v roce 2014 a v témže roce vysazený v oblasti Grands Causses v Centrálním masivu ve Francii. Tenkrát nalétal tisíce kilometrů. V roce 2020 se v pořádku vrátil na místo vypuštění.

Z Ostravy byl vypraven ještě jeden mladý orlosup – samec, který společně s dalším orlosupem odchovaným ve specializované stanici v rakouském Haringsee zamířil do Francie. „Máme potvrzeno od francouzských kolegů, že oba ptáci dorazili v pořádku a v nejbližších dnech budou vysazeni v Grands Causses. Třetí mládě vylíhnuté v Ostravě bylo odchováno pěstounským párem orlosupů v liberecké zoo a bude v nejbližší době také ve společnosti orlosupa ze stanice v Haringsee vypuštěno ve Španělsku,“ dodává Petr Vrána.

Projekt návratu orlosupů bradatých do evropských hor je jedním z nejúspěšnějších projektů mezinárodní spolupráce v ochraně přírody. Naplňuje hlavní cíl moderních zoologických zahrad: přispět k zachování biologické rozmanitosti. Zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Za projektem stojí více než padesátileté úsilí a spolupráce specializovaných chovatelských stanic, zoologických zahrad, terénních pracovníků a ochranářů po celé Evropě.


reklama

 
foto - Nováková Šárka
Šárka Nováková
Autorka je tiskovou mluvčí Zoo Ostrava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2026 06:08
Vědci zjistili, že ptáci se navracejí do míst svého rodiště... Bingo! I to je jedna z cest, jak tohoto ikonického kostižrouta usadit v Česku, resp u sousedů s velehorami. Ptáci si snadno uloží na disk souřadnice rozlétavací voliery jako svého domova, kam směřuje jeden z jejich mladických vandrů. Doufám si, že se jim také podaří vytvořit pár u nás často odchovávaných orlosupů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2026 10:17 Reaguje na Karel Zvářal
No oni se tomu brání vypouštěním nevzletných viz článek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2026 10:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Čemu "se brání"?, že ptáci nebudou lítat?-) Mládě souřadnice domova nasaje už na hnízdě, lhostejno, kde bude později vypuštěno. A bránit v podstatě není čemu. Je to otužilý pták, který středoevropské/alpské klima unese jako prt. Potravní konkurent tu žádný není, proto se divím, že se zde žádný dosud neusadil. Slovenské hory by pro ně byly ideální biotop, možná ale i některé naše...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2026 11:51 Reaguje na Karel Zvářal
No potravní konkurent je a velký. Lidi mu nenechají kadavery. Co přehlídnou vlk a medvěd a prase ne. Oni strážci i na iberském poloostrově je docela dost dokrmují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2026 11:53 Reaguje na Karel Zvářal
"Orlosupi bradatí se vysazují v době, kdy ještě neumějí létat, aby si předem na hnízdě vštípili okolní krajinu jako rodné místo a jakmile dospějí, aby zde ideálně i zahnízdili." tedy snižují pravděpodobnost návratu do zoo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2026 12:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistě, s místem vypuštění se pomalu sžívá, ale souřadnice místa rodiště nesmaže. V dřívějších článcích jsem opakovaně psal, že bych byl pro, aby se mladí nepříbuzní ptáci vypustili u nás - za pokus by to rozhodně stálo. Když se jim tu nebude líbit, zajisté najdou cestu do Alp či na Balkán - tak jako píší o předešlém orlosupovi, který zamířil na vandr Na sever!

Ve Španělsku je supů tolik, že se bez příkrmu neobejdou - nemají-li být závislí na skládkách, kde může snadno dojít k otravě botulotoxinem. Padlin je u nás něúrekom, mně třeba kuny pravidelně nosívaly do sovích budek různé dlouhé kosti až po srnčí lebky. Také plechovky od sardinek, rukavice, mrtvé i živé ježky ap.
Odpovědět
va

vaber

24.5.2026 09:02
Viděl jsem další video o přeletu ptáků z Aljašky na Nový Zeland. Letěli bez přestávky 8 dní a uletěli 11 000km. Před přeletem se jim scvrknou vnitřnosti a tělo se naplní palivem ,asi tukem. Řídí se prý podle strukrury magnetického pole Země. Zda vužívají nějaké vzdušné proudy tam neřekli, ani jak vypadá cesta zpět .
Takovou cestu není možno vysvětlit nějakou evolucí. Je naprosto nepochopitelná a nevysvětlitelná.
Jedině ,že by ptáci přelétali už sto milionů let a kontinenty se jim každý rok vzdalovaly, až za sto milionů let to udělalo 11 000km.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2026 09:47 Reaguje na vaber
Ale inteligentní design to rozhodně není.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.5.2026 10:20 Reaguje na vaber
Břehouš rudý Je několik hypotéz (myslím včetně rozestup kontinentů) a asi se to dá vygůglovat. Já ale zapomněl kde to je. Živa?
Odpovědět
va

vaber

25.5.2026 08:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já negůgluju.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2026 18:41
V knize Příběhy z pražské ZOO od Jiřího Felixe je popsán přelet dvou
supů bělohlavých z albánských hor až k nám. Jednoho nalezli u Kladna
a druhého v severních Čechách. Ty nálezy jsou doloženy, ale příběh je
fikcí autora o příčině putování. Možné je cokoliv, je ale otázkou, zda
to přežijí a zda nezůstanou věčnými samotáři. Ti dva mladí samci tehdy skončili na smrt vysílení a hladoví ve voliéře dravců ZOO Praha.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist