https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/puvodni-druhy-v-arealu-ostravske-zoo-ohrozuje-invazni-myval
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval

28.3.2026 16:19 | PRAHA (Ekolist.cz) | Šárka Nováková
Foto | Pavel Vlček / Zoo Ostrava
Výskyt a šíření nepůvodních, potažmo invazních druhů rostlin i živočichů má neblahé dopady na původní druhy a představuje globální problém. Vedle přeměny a úbytku přirozeného prostředí patří k hlavním faktorům ohrožujícím stávající biologickou rozmanitost původních ekosystémů. Invazního mývala severního zaznamenali nedávno v přírodním areálu Zoo Ostrava, který je útočištěm pro řadu volně žijících organismů, kde plení vzácné vodní živočichy, a páchá tak nezvratné změny.
 
Původní domovinou mývala severního (Procyon lotor) je Severní a Střední Amerika. Stálým členem fauny se tento zástupce medvídkovitých šelem postupně stal i na dalších místech po celém světě, včetně naší přírody. Někdo by mohl namítnout, že šelmy u nás přece běžně žijí a do naší přírody patří.

„Avšak mezi kořistí a šelmami, které zde žijí tisíce let, se vyvinula určitá rovnováha. Tato rovnováha zajišťuje, že jak predátor, tak kořist vedle sebe přežívají, aniž by existence jednoho druhu ohrožovala přežití jiného druhu. Něco jiného ovšem je, když se do přírody přičiněním člověka dostane druh, na nějž místní druhy zvyklé nejsou. Pak už k rovnováze vůbec nedochází a invazní druh zapříčiní když ne úplnou likvidaci, tak značné snížení počtu druhů, jimiž se živí,“ vysvětluje Otakar Závalský, který má v ostravské zoo na starosti biodiverzitní opatření.

A to je i příklad mývala severního, který byl ve 30. letech 20. století vypuštěn v Německu. Dnes jich tam žije 1 milion a úspěšně se šíří do dalších států Evropy včetně České republiky. Přispívá k tomu i skutečnost, že v nově obsazovaných oblastech nemá přirozené nepřátele jako v Americe, kde jej loví puma, vlk či rys.

Mýval je vysoce inteligentní všežravec, který si potravu opatřuje jak ve vodním prostředí (k tomu mu slouží naprosto výjimečný hmat v prstech nohou), na zemi, kde vybírá hnízda všech druhů ptáků zde hnízdících, tak i na stromech (jedná se o vynikajícího lezce, který plení hnízda ptáků od pěvců po dravce a sovy). Pokud se mývali nastěhují do měst, není pro ně problém usadit se v jakkoli vysokých komínech a zde odchovat mláďata. Ve městech se pak běžně živí i odpadky, které vybírá z odpadkových košů. Problematické je i to, že může přenášet nejrůznější nemoci.

I ostravská zoo už zakusila, co dovede mýval. Nedávno se jich do rozlehlého přírodního areálu několik nastěhovalo. „Ještě než odhalila jejich přítomnost fotopast, věděli jsme, že se tu vyskytují díky nálezu stovek rozlámaných ulit škeblí říčních (Anodonta anatina), které do té doby obývaly potok Korunka protékající naší zoo. Na několika stovkách metrů byly tyto škeble, které jsou důležité např. i pro udržování čisté vody, úplně vyloveny,“ popisuje Otakar Závalský. Škeble říční patří v evropské přírodě k ohroženým druhům. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii zranitelný (Vulnerable). Zoo považuje tuto skutečnost za obrovskou ztrátu. Totéž dokáže udělat mýval i s raky a dalšími vodními živočichy.

Je smutné, že ani po takových negativních zkušenostech, jako bylo například vysazení králíků divokých v Austrálii, nelze zabránit tomu, aby lidé opakovali ty stejné chyby, které měly a stále mají za následek přírodní katastrofu. Ačkoliv jde o nerovný boj a je zřejmé, že mývalů severních se u nás nikdy zcela nezbavíme, budeme usilovat o ochranu původní biodiverzity v souladu s našimi zákony.

Zoo Ostrava v minulosti mývala severního chovala, ale jeho chov ukončila už před 15 lety. V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se prioritně zaměřuje na chov ohrožených druhů. „Ochrana přírody a záchrana ohrožených druhů je pro nás prioritní. Aktuálně chováme přes 440 druhů zvířat, z nich je bezmála třetina ohrožena vyhubením, tj. v kategoriích Vulnerable (zranitelný), Endangered (ohrožený) a Critically Endangered (kriticky ohrožený). A je mezi nimi i šest druhů zvířat a jeden poddruh, které byly v přírodě již zcela vyhubeny,“ uzavírá ředitel zoo Jiří Novák.

Více informací o problematice invazních druhů rostlin i živočichů v české přírodě je na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).


reklama

 
foto - Nováková Šárka
Šárka Nováková
Autorka je tiskovou mluvčí Zoo Ostrava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ra

Radek

28.3.2026 18:31
Zoo Ostrava v minulosti mývala severního chovala, ale jeho chov ukončila už před 15 lety.

Jak takové ukončení chovu v zoo probíhá ?

Ještě nedávno mohl mývala lovit pouze MSH a M stráž AOPK za to jednoznačně nese odpovědnost .

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.3.2026 18:42 Reaguje na Radek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.3.2026 19:02 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
su

28.3.2026 21:08 Reaguje na Michal Ukropec
Vy jste nemocný fanatik.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2026 06:48 Reaguje na
Mnohem horší jsou mocní/vlivní fanatici, jedním z nich jste vy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.3.2026 09:56 Reaguje na Karel Zvářal
To snad ne!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2026 10:10 Reaguje na Jarka O.
Jestliže je pravda to, co o sobě píše - že učí a zkouší ekologii, tak jsou právě ony kritizované "lži vštěpované mládeži".
Odpovědět
su

29.3.2026 13:21 Reaguje na Karel Zvářal
No hlavně, že vy vštěpujete pravdu - šplhavá žába co žere mláďat ptáků - no to je rajc....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2026 13:33 Reaguje na
Milionkrát menší, než adorace bezzásahu, požárů a povodní. Lezecké schopnosti žab potvrdil i jiný účastník diskuse, kanibalismus a požírání jiných obratlovců literatura a videa. Takže v globále máte na mě kulový-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.3.2026 11:14 Reaguje na
??? Na rozdíl od ekologistů nepodporuji žádná zvěrstva. Ani proti přírodě, a ani proti lidem. ( Izraelcům třeba).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.3.2026 06:58
Ta "rovnováha" je stav, který známe dnes. V minulosti žily druhy, které predačnímu tlaku nových/příchozích druhů podlehly (zůstaly jen otisky či zkameněliny). Myslíme si potom, že bez invazních by to bylo "ideální". Avšak ten princip, že "predátor si svou kořist nevyhubí zůstává"... Diskutabilní, ale opravdu velmi diskutabilní mantra/zde nepravda.

Takže je třeba regulovat všechny početné predátory, byť jsou mnohé (a dávno již zcela zbytečně - kvůli své početnosti) chráněné. Ať je to vypuštěný roztomilý mýval, níže po toku (původní) kormoráni nebo sumeček, ale i sumec vcucávající malé vodní práky - většinou (záhadně?) "mizející"...
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.3.2026 09:56 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.3.2026 10:51
S přibývajícími predátory a jejich ochranou bude přibývat "partyzánštiny"
a lidé vezmou jejich regulaci do vlastních rukou. U některých to jsou jedy
a u ostatních pasti a nebo jako u známého vzduchovka na sojky a straky v
jeho "lesní zahradě". Kuna ze sklopce končí v sudu s vodou a liška taky.
Pro kunu je magnetem slepičí hlava ve sklopci a nebo živý holub v oddělené
části sklopce. Kdysi běžné použití živé návnady je zakázáno a nezbývá než
ta partyzánština stejná, jako vypuzení lišek a jezevců z okolních nor
vykuřováním. To se jim nelíbí a mažou tam, kde je tolerují. Bohužel to
vše je nelegální a trestné, ale účinné, když jiní nekonají to, co mají.
Nač končit s chovem slepic, když se mohu zbavit predátorů, tak jak to
dělali předci ? Opakuji zde strach už zemřelého kamaráda, který kvůli
jestřábům zasíťoval shora výběh drůbeže a nevěděl si rady se zraněným
jestřábem uvízlým v síti. Nakonec ho utratil, zakopal a mlčel. Bylo to
vyřešeno a na sítě přidal zradidla ze staniolu a barevných hadříků.
Jiná to vzdali a chodí pro vejce do obchodů jako další známý, ke
kterému létal na slepice orel mořský jako do krámu. Ten chov vzdal a
přitom měl k chovu ideální podmínky 20 arů oplocené travnaté zahrady.
Později na mou radu vybudoval pojízdný výběh s kurníkem a orel asi
smutně kouká na velmi dobře chráněné slepice. Co budou predátoři žrát,
až ta domácí zvířata nikdo nebude chovat a nebo chovat zajištěné a v
přírodě už nic k snědku nebude?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.3.2026 00:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlastně jste na konci sám dobře odpověděl. Lépe si zabezpečit své slepice. Sousedům také na slepice chodil, tedy lítal, jestřáb. Slepice dali do zastřešených výběhů a mají pokoj. Kuny a lišky loví v noci, pak drůbež musí mít kvalitní kurník. Jednou mně sousedé přinesli malá kuňata, která jsem se pokusil odchovat. Byla ale ještě skutečně malá, takže moji péči nepřežila. Ale dozvěděl jsem, že chovat kunu bez povolení je trestné, páč se jedná o lovné zvíře (a chovem bych asi porušoval jeho práva).
Smůlu má ale kamarád, nadšený chovatel poštovných holubů. Bydlí na kraji Litvínova a tam ochránci udělali na komínech hnízda pro sokoly (asi rarohy), kteří ani tak neloví ty městské holuby, jako pošťáky. No a ještě je u lesa a tam to na holuby zkouší jestřábi a krahujci. Takže po mnoha letech a s těžkým srdcem přechází na masná plemena.
S těma holubama a sokolama je to zajímavé. Holub skalní, když uvidí sokola, tak se přitiskne někde na římsu, kde ho sokol nesebere. Ten loví jen za letu - takže, když může, raději ty pošťáky. Na ty skalní/městské by mohl platit spíše jestřáb a v noci výr. Ale ty nikdo nepropaguje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2026 09:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ono to zajištění zvířat před predací je dvousečné. Slepičí
vejce z ohrady už není vejcem od slepice z velkého výběhu, kde si vybírá potravu podle chuti. Je to jako s pastvou na louce a výkrmem ve chlévě s nasečenou pící. Žerou to co je
stejně, jako lidé, kteří jsou odkázáni na zboží v obchodě.
Jedí to, co obchod nabízí a nikoliv to, co by bylo ideální.
Ta slepice v hejnu v ohradě nevyhrabe broučka, žížalu, či
červa a nesezobne trávu kterou chce. Z domácího chovu se tak
stává paskvil a u mnohých to hraničí s týráním, když se ty
slepice brodí bahnem a výkaly a smutně koukají na trávu za
plotem. Predátoři tak omezují kvalitu života těch zvířat a
výsledný produkt. U ovci už pouhý stres z vlků za plotem
vede k potratům a ztrátě mléka. Rovněž stres omezuje klid
k pastvě a zažívání potravy někde v klidu, když jsou stále
napjaté, kdy dojde k útoku. O to jde především a je to jako
u lidí, když jíte v klidu oběd u stolu a nebo ho do sebe
naházíte někde ve stoje v bufetu. A to už nehovořím o té hodince po něm, kdy s plným žaludkem jeden odpočívá a jiný
hází lopatou. Ty ploty a ohrady jsou nouzová řešení stejná,
jako hamburger snězený v chůzi místo oběda v klidu u stolu.
To, že jsou lidé hloupí a takto se omezují je jejich věc,
ale proč nutíme omezovat takto zvířata? Proč je vystavujeme
těm stresům kvůli egu pár tisíc vlkomilů a jiných idiotů,
co ani neznají konečné stavy predátorů, než dojde na jejich
regulaci? Podle sčítání ochranářů je u nás 400 vlků, což
ve skutečnosti znamená minimálně o 50% více, tudíž 600 a co
dál? 6 000, 60 000? Nikomu nic zlého nepřeji, ale pokud se
ho predace nedotkne stejně, jako zadávení poníka Leinové
vlkem, tak nic řešit nebude. Ono se čeká na tragédii, která
změní pohled na predaci. Až bude ptáků setina co nyní, tak
se budou řešit jejich predátoři a totéž u jiných tvorů? Je
ale hloupost zanedbat prevenci a hasit až požár, který už
hoří !!!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist