Původní druhy v areálu ostravské zoo ohrožuje invazní mýval
„Avšak mezi kořistí a šelmami, které zde žijí tisíce let, se vyvinula určitá rovnováha. Tato rovnováha zajišťuje, že jak predátor, tak kořist vedle sebe přežívají, aniž by existence jednoho druhu ohrožovala přežití jiného druhu. Něco jiného ovšem je, když se do přírody přičiněním člověka dostane druh, na nějž místní druhy zvyklé nejsou. Pak už k rovnováze vůbec nedochází a invazní druh zapříčiní když ne úplnou likvidaci, tak značné snížení počtu druhů, jimiž se živí,“ vysvětluje Otakar Závalský, který má v ostravské zoo na starosti biodiverzitní opatření.
A to je i příklad mývala severního, který byl ve 30. letech 20. století vypuštěn v Německu. Dnes jich tam žije 1 milion a úspěšně se šíří do dalších států Evropy včetně České republiky. Přispívá k tomu i skutečnost, že v nově obsazovaných oblastech nemá přirozené nepřátele jako v Americe, kde jej loví puma, vlk či rys.
Mýval je vysoce inteligentní všežravec, který si potravu opatřuje jak ve vodním prostředí (k tomu mu slouží naprosto výjimečný hmat v prstech nohou), na zemi, kde vybírá hnízda všech druhů ptáků zde hnízdících, tak i na stromech (jedná se o vynikajícího lezce, který plení hnízda ptáků od pěvců po dravce a sovy). Pokud se mývali nastěhují do měst, není pro ně problém usadit se v jakkoli vysokých komínech a zde odchovat mláďata. Ve městech se pak běžně živí i odpadky, které vybírá z odpadkových košů. Problematické je i to, že může přenášet nejrůznější nemoci.
I ostravská zoo už zakusila, co dovede mýval. Nedávno se jich do rozlehlého přírodního areálu několik nastěhovalo. „Ještě než odhalila jejich přítomnost fotopast, věděli jsme, že se tu vyskytují díky nálezu stovek rozlámaných ulit škeblí říčních (Anodonta anatina), které do té doby obývaly potok Korunka protékající naší zoo. Na několika stovkách metrů byly tyto škeble, které jsou důležité např. i pro udržování čisté vody, úplně vyloveny,“ popisuje Otakar Závalský. Škeble říční patří v evropské přírodě k ohroženým druhům. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii zranitelný (Vulnerable). Zoo považuje tuto skutečnost za obrovskou ztrátu. Totéž dokáže udělat mýval i s raky a dalšími vodními živočichy.
Je smutné, že ani po takových negativních zkušenostech, jako bylo například vysazení králíků divokých v Austrálii, nelze zabránit tomu, aby lidé opakovali ty stejné chyby, které měly a stále mají za následek přírodní katastrofu. Ačkoliv jde o nerovný boj a je zřejmé, že mývalů severních se u nás nikdy zcela nezbavíme, budeme usilovat o ochranu původní biodiverzity v souladu s našimi zákony.
Zoo Ostrava v minulosti mývala severního chovala, ale jeho chov ukončila už před 15 lety. V souladu s posláním moderních zoologických zahrad se prioritně zaměřuje na chov ohrožených druhů. „Ochrana přírody a záchrana ohrožených druhů je pro nás prioritní. Aktuálně chováme přes 440 druhů zvířat, z nich je bezmála třetina ohrožena vyhubením, tj. v kategoriích Vulnerable (zranitelný), Endangered (ohrožený) a Critically Endangered (kriticky ohrožený). A je mezi nimi i šest druhů zvířat a jeden poddruh, které byly v přírodě již zcela vyhubeny,“ uzavírá ředitel zoo Jiří Novák.
Více informací o problematice invazních druhů rostlin i živočichů v české přírodě je na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
reklama
Dále čtěte |
Pardubičtí cestáři řeší křídlatku, invazní keř může zamořit velká území
V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů
Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhají
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Radek
28.3.2026 18:31Jak takové ukončení chovu v zoo probíhá ?
Ještě nedávno mohl mývala lovit pouze MSH a M stráž AOPK za to jednoznačně nese odpovědnost .
Michal Ukropec
28.3.2026 18:42 Reaguje na RadekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
29.3.2026 06:48 Reaguje naKarel Zvářal
29.3.2026 10:10 Reaguje na Jarka O.Karel Zvářal
29.3.2026 13:33 Reaguje naMichal Ukropec
29.3.2026 11:14 Reaguje naKarel Zvářal
29.3.2026 06:58Takže je třeba regulovat všechny početné predátory, byť jsou mnohé (a dávno již zcela zbytečně - kvůli své početnosti) chráněné. Ať je to vypuštěný roztomilý mýval, níže po toku (původní) kormoráni nebo sumeček, ale i sumec vcucávající malé vodní práky - většinou (záhadně?) "mizející"...
Břetislav Machaček
29.3.2026 10:51a lidé vezmou jejich regulaci do vlastních rukou. U některých to jsou jedy
a u ostatních pasti a nebo jako u známého vzduchovka na sojky a straky v
jeho "lesní zahradě". Kuna ze sklopce končí v sudu s vodou a liška taky.
Pro kunu je magnetem slepičí hlava ve sklopci a nebo živý holub v oddělené
části sklopce. Kdysi běžné použití živé návnady je zakázáno a nezbývá než
ta partyzánština stejná, jako vypuzení lišek a jezevců z okolních nor
vykuřováním. To se jim nelíbí a mažou tam, kde je tolerují. Bohužel to
vše je nelegální a trestné, ale účinné, když jiní nekonají to, co mají.
Nač končit s chovem slepic, když se mohu zbavit predátorů, tak jak to
dělali předci ? Opakuji zde strach už zemřelého kamaráda, který kvůli
jestřábům zasíťoval shora výběh drůbeže a nevěděl si rady se zraněným
jestřábem uvízlým v síti. Nakonec ho utratil, zakopal a mlčel. Bylo to
vyřešeno a na sítě přidal zradidla ze staniolu a barevných hadříků.
Jiná to vzdali a chodí pro vejce do obchodů jako další známý, ke
kterému létal na slepice orel mořský jako do krámu. Ten chov vzdal a
přitom měl k chovu ideální podmínky 20 arů oplocené travnaté zahrady.
Později na mou radu vybudoval pojízdný výběh s kurníkem a orel asi
smutně kouká na velmi dobře chráněné slepice. Co budou predátoři žrát,
až ta domácí zvířata nikdo nebude chovat a nebo chovat zajištěné a v
přírodě už nic k snědku nebude?
Jaroslav Pokorný
30.3.2026 00:17 Reaguje na Břetislav MachačekSmůlu má ale kamarád, nadšený chovatel poštovných holubů. Bydlí na kraji Litvínova a tam ochránci udělali na komínech hnízda pro sokoly (asi rarohy), kteří ani tak neloví ty městské holuby, jako pošťáky. No a ještě je u lesa a tam to na holuby zkouší jestřábi a krahujci. Takže po mnoha letech a s těžkým srdcem přechází na masná plemena.
S těma holubama a sokolama je to zajímavé. Holub skalní, když uvidí sokola, tak se přitiskne někde na římsu, kde ho sokol nesebere. Ten loví jen za letu - takže, když může, raději ty pošťáky. Na ty skalní/městské by mohl platit spíše jestřáb a v noci výr. Ale ty nikdo nepropaguje.
Břetislav Machaček
30.3.2026 09:52 Reaguje na Jaroslav Pokornývejce z ohrady už není vejcem od slepice z velkého výběhu, kde si vybírá potravu podle chuti. Je to jako s pastvou na louce a výkrmem ve chlévě s nasečenou pící. Žerou to co je
stejně, jako lidé, kteří jsou odkázáni na zboží v obchodě.
Jedí to, co obchod nabízí a nikoliv to, co by bylo ideální.
Ta slepice v hejnu v ohradě nevyhrabe broučka, žížalu, či
červa a nesezobne trávu kterou chce. Z domácího chovu se tak
stává paskvil a u mnohých to hraničí s týráním, když se ty
slepice brodí bahnem a výkaly a smutně koukají na trávu za
plotem. Predátoři tak omezují kvalitu života těch zvířat a
výsledný produkt. U ovci už pouhý stres z vlků za plotem
vede k potratům a ztrátě mléka. Rovněž stres omezuje klid
k pastvě a zažívání potravy někde v klidu, když jsou stále
napjaté, kdy dojde k útoku. O to jde především a je to jako
u lidí, když jíte v klidu oběd u stolu a nebo ho do sebe
naházíte někde ve stoje v bufetu. A to už nehovořím o té hodince po něm, kdy s plným žaludkem jeden odpočívá a jiný
hází lopatou. Ty ploty a ohrady jsou nouzová řešení stejná,
jako hamburger snězený v chůzi místo oběda v klidu u stolu.
To, že jsou lidé hloupí a takto se omezují je jejich věc,
ale proč nutíme omezovat takto zvířata? Proč je vystavujeme
těm stresům kvůli egu pár tisíc vlkomilů a jiných idiotů,
co ani neznají konečné stavy predátorů, než dojde na jejich
regulaci? Podle sčítání ochranářů je u nás 400 vlků, což
ve skutečnosti znamená minimálně o 50% více, tudíž 600 a co
dál? 6 000, 60 000? Nikomu nic zlého nepřeji, ale pokud se
ho predace nedotkne stejně, jako zadávení poníka Leinové
vlkem, tak nic řešit nebude. Ono se čeká na tragédii, která
změní pohled na predaci. Až bude ptáků setina co nyní, tak
se budou řešit jejich predátoři a totéž u jiných tvorů? Je
ale hloupost zanedbat prevenci a hasit až požár, který už
hoří !!!



V Senegalu probíhá pravidelný monitoring nejohroženější antilopy světa - antilopy Derbyho
Nová ochranářská kampaň evropských zoo se věnuje mokřadům
Sedm mladých puštíků bělavých ze Zoo Ostrava bude vypuštěno do přírody v Rakousku