Záchranné stanice přijaly v létě 36 mladých čápů, poukazují na nástrahy civilizace

Mladí čápi po celé České republice v těchto dnech opouštějí svá mateřská hnízda a vydávají se na své první lety. Pro veřejnost jde o atraktivní podívanou, pro samotné ptáky však o náročnou zkoušku dospělosti v prostředí přetvořeném člověkem. Národní síť záchranných stanic, koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), přijala během července a prvních srpnových dnů do své péče již 36 čápů. Ochránci přírody zdůrazňují, že o úspěšném vyvedení mláďat nerozhoduje jen dění na samotném hnízdě, ale především stav jeho okolí. „Jen za uplynulý víkend zaznamenal centrální dispečink Národní sítě (tel. 774 155 155) sedm výjezdů k čápům poraněným po nárazech do drátů elektrického vedení či budov,“ potvrdila dispečerka Alena Konvalinová.

„První vzlet z hnízda je pro mladé čápy kritickým momentem. Nemají ještě dostatečný odhad, chybí jim letové zkušenosti a v zastavěné krajině neumí bleskově manévrovat,“ přibližuje situaci Marta Kroča Bryndová z Českého svazu ochránců přírody. „Záchrana a péče o čapí mláďata je pro stanice často logisticky i finančně náročná – denní náklady na jednoho pacienta se pohybují v řádu stovek korun. Mnohdy je třeba provést chirurgický zákrok, následně je nutné čápa umístit do rozměrné voliéry, kde se rozlétá a naučí se samostatně obstarávat potravu, což dále zvyšuje celkové náklady,“ dodává.

Klíčová je krajina v okolí hnízda

Odborníci upozorňují, že riziko nehod úzce souvisí se stavem okolního prostředí. Čápi pro bezpečné krmení mláďat i vlastní obživu potřebují mokré louky, tůně, pastviny a mozaikovitou zemědělskou krajinu. Pokud tato přirozená místa mizí nebo vysychají, roste tlak na rodiče i mláďata, ptáci musí za potravou létat dále a navštěvovat tak pro ně rizikovější lokality. Nebezpečím jsou pak překážky v těsné blízkosti hnízd, jako jsou velké haly, které mohou vypadat jako přirozené prostředí, nebo dráty elektrického vedení.

Příběhy z terénu

Letní případy ukazují rozmanitost situací, s nimiž se záchranáři v terénu potýkají.

Záchranná stanice Jaroměř a riziko nečitelných vodních ploch: V Bohuslavicích si napájecí kanál malé vodní elektrárny vybral svou daň na čapí rodině. Osudným se stal pro dospělého ptáka i jedno z mláďat. Další mládě z téhož hnízda nepřežilo náraz do drátů elektrického vedení.

Záchranná stanice Pasíčka a záchrana z asfaltu ve Zdechovicích: Ochránci vyjížděli k mladému čápovi, který během horkých dnů uvízl v rozteklé asfaltové směsi na silnici. Včasný zásah nálezců a následné náročné očištění peří ve stanici mu dává šanci na zotavení.

Záchranná stanice Buchlovice a spolupráce se složkami IZS v Tlumačově: Čápa černého se zlomeným křídlem odchytili v hustém křoví otrokovičtí policisté společně s místními hasiči za pomoci speciální sítě a předali ho do péče ZS Buchlovice.

Záchranná stanice Huslík a náraz do budovy: Ochránci byli přivoláni na jičínské náměstí, kde mladý čáp narazil do budovy. Při příjezdu byl apatický a nemohl se postavit na nohy.

Další zásahy: Záchranné stanice řešily i další případy, například mládě uvízlé nohama mezi trámy střechy po pádu, ptáky zamotané do plotů nebo vysílené jedince s cizími tělesy v trávicím traktu.

Pomoc čápům nespočívá jen v přímých výjezdech k handicapovaným ptákům, ale také v péči o jejich přirozené prostředí. Veřejnost může pomoci zvýšenou opatrností při jízdě autem v blízkosti posekaných luk, odstraňováním plastových odpadů z přírody (které čápi nosí jako podestýlku do hnízd) a podporou obnovy mokřadů a tůní v krajině.

„Pokud u silnice, na louce či pod sloupy elektrického vedení uvidíte zraněného čápa, neprodleně zavolejte příslušnou záchrannou stanici. Kontaktní telefony najdete na www.zvirevnouzi.cz,” uzavírá Marta Kroča Bryndová.

---

reklama

---