https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochranci-prirody-obnovili-naucnou-stezku-mnichovske-hadce-o-jedne-z-nejpozoruhodnejsich-lokalit-chko-slavkovsky-les
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody obnovili naučnou stezku Mnichovské hadce. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších lokalit CHKO Slavkovský les | Obrazem

11.7.2026 05:12 | PRAHA (Ekolist.cz) | Zuzana Kučerová
Endemický rožec kuřičkolistý neroste nikde jinde na světě než na Mnichovských hadcích.
Endemický rožec kuřičkolistý neroste nikde jinde na světě než na Mnichovských hadcích.
Foto | Jan Moravec / ČSOP
Naučná stezka Mnichovské hadce seznamuje veřejnost s jednou z přírodovědně nejcennějších oblastí Slavkovského lesa. Za bezmála 18 let své existence již informační panely podlehly zubu času, některé informace se staly neaktuálními. V letošním roce byla proto celá stezka kompletně obnovena. Původní stezku i její současnou obnovu zrealizovala místní organizace Českého svazu ochránců přírody Kladská.
 
Mnichovské hadce jsou největším hadcovým komplexem v Čechách a zároveň jednou z nejpozoruhodnějších lokalit chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Hadec neboli serpentinit je velmi zvláštní hornina. Má zcela specifické chemické vlastnosti, zejména vysoký, pro řadu rostlin toxický obsah hořčíku a dalších kovů, a naopak velmi nízký obsah živin. V důsledku toho rostou na hadcích rostlinná společenstva, jaká nenajdeme nikde jinde. A protože hadec je hornina poměrně vzácná, vyskytující se jen ostrůvkovitě, patří i hadcová společenstva mezi velké vzácnosti.

Zdroj | ČSOP Kladská

Jelikož jsou hadcová tělesa navzájem poměrně vzdálená, mnohá z nich mají i své endemity, tedy druhy nevyskytující se nikde jinde na světě. Ani Mnichovské hadce nejsou výjimkou; zdejším endemitem je bíle kvetoucí rožec kuřičkolistý, pozoruhodných rostlin zde ale nalezneme více. Výskyt hadce rovněž ovlivnil chemické složení podzemních vod, tzv. kyselek, které zde hojně vyvěrají a o nichž naučná stezka také informuje.

„Stezka za ty roky poněkud zastarala jak po obsahové, tak po technické stránce. Mnohé panely byly poškozené nebo vybledlé. Proto jsme se rozhodli pro její obnovu,“ říká Pavla Tájková z Českého svazu ochránců přírody Kladská. „Zachovali jsme původní grafiku, ale zaktualizovali jsme obsah – doplnili nové zajímavosti z historie i z přírody oblasti a také aktuálnější fotografie,“ doplňuje Pavla Tájková.

Okáč rosičkový.
Okáč rosičkový.
Foto | Jan Moravec / ČSOP

Původní stezka i její rekonstrukce byly financovány společností NET4GAS v rámci programu Blíž přírodě. „Milovníky přírody lákají nové stezky, ale rádi se vracejí i na ty, kde se jim líbilo. Těší nás, že jsme stáli před lety u zrodu stezky, která vede pozoruhodnou přírodou, a dnes i u její obnovy. Program Blíž přírodě podporujeme již od roku 2007 a tato rekonstrukce je dalším důkazem, že naše dlouhodobá spolupráce dává smysl,“ říká David Hořínek, tiskový mluvčí společnosti NET4GAS, která je hlavním partnerem Českého svazu ochránců přírody.

Deset zastavení unikátním územím

Dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka prochází severní částí komplexu Mnichovských hadců. Začátek má na silnici z Pramenů do Nové Vsi, na úpatí známé lokality Křížky (N 50°3.97690', E 12°44.82633'). Právě Křížky jsou nejznámější hadcovou skálou této oblasti.

Foto | Jan Moravec / ČSOP

Na začátku stezky najdeme hned dvě informační tabule. Jedna pojednává o Křížkách a druhá o Upolínové louce, pro změnu mokřadní lokalitě, nacházející se na opačné straně silnice. Třetí zastavení je věnováno Dlouhé stoce, významné technické památce vybudované v 1. polovině 16. století pro účely dobývání a zpracování cínové rudy na dolech v Horním Slavkově a Krásnu (trasa vede po jejím břehu více než půl kilometru).

Další dvě zastavení jsou věnována vyloženě hadci – jedno seznamuje s horninou jako takovou, druhé s jeho využitím coby dekorativního kamene (v okolí se nacházejí lůmky, kde byl v minulosti těžen). Zbývající čtyři zastavení seznamují střídavě s dalšími hadcovými lokalitami, kolem kterých stezka prochází (Pluhův bor, Dominova skalka) a s vývěry zdejších kyselek (Grünská kyselka, Novoveská kyselka; první z nich lze i ochutnat).

popisek
popisek
Zdroj | ČSOP Kladská

Stezka s poměrně malým převýšením vede převážně po zpevněných lesních cestách a málo frekventovaných silnicích. Trasa je tak vhodná i pro cyklisty. Naučná stezka není v terénu nijak značená, její část vede po zelené turistické trase Prameny – Bečov nad Teplou a na každém informačním panelu stezky je mapka s vyznačením umístění jednotlivých zastavení.


reklama

 
foto - Kučerová Zuzana
Zuzana Kučerová
Autorka je pracovnice ČSOP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist