Méně sekat znamená zadržet vodu: Ochránci přírody ukazují, jak chránit trávníky před suchem
24.6.2026 08:35 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Zuzana Kučerová
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
„Nízký trávník nedokáže v horku stínit půdu, ta se přehřívá a voda se z ní bleskově odpařuje. Vytváříme kolem sebe žluté pouště, kde se horko dále akumuluje. Navíc poraněné rostliny potřebují po pokosení spoustu energie a vody na zacelení ran,“ vysvětluje Tereza Flečková z ČSOP. „Změna managementu sečení je to nejjednodušší a nejlevnější opatření proti suchu, které může udělat každý majitel zahrady nebo louky. Pokud necháme trávu o něco vyšší, vytvoří si vlastní mikroklima, které udržuje vlhkost a chladí okolí. Je větší šance, že tráva zůstane zelená i během letních měsíců. A bude tak zároveň poskytovat životní prostor i potravu mnohým živočichům,“ dodává.
Opačný přístup v podobě úplného opuštění péče ale trávníkům ani loukám neprospívá. Bez pravidelného kosení začnou plochy rychle zarůstat náletovými dřevinami a invazními rostlinami. Druhová pestrost mizí a krajina degraduje. „Klíčem k úspěchu proto není sekačky zcela odložit, ale používat je chytře a v rozumných intervalech. Tradiční louky i zahradní trávníky potřebují lidskou péči, která napodobuje přirozené přírodní cykly,“ říká Tereza Flečková.
Základní pravidla pro sekání v období sucha
-
Zvyšte výšku sečení: V horkých dnech nesekejte trávu níže než na 5–8 centimetrů. Vyšší stébla stíní kořenům, drží ranní rosu a chrání půdu před sluncem.
-
Omezte frekvenci sečení: Trávníky v létě nesekejte každý týden. Delší intervaly umožní vytvořit stabilnější porost, který lépe odolá výkyvům počasí.
-
Sekejte mozaikově (po částech): Nechte vybrané úseky trávníku neposekané do podoby rozkvetlé minilouky. Užitečný hmyz na ní najde nezbytný úkryt a potravu.
-
Nesekejte v poledním žáru: Pokud je sekání nutné, provádějte ho brzy ráno nebo pozdě večer, kdy jsou teploty nižší.
Dlouhodobé řešení: zatravňování a obnova pestrých porostů
Česká krajina potřebuje návrat zdravých travnatých ploch, které fungují jako houba zadržující velké množství vody. Na rozdíl od polí nebo nakrátko střižených trávníků dokáže funkční travní porost vodu efektivně vsáknout a nepustit. Pokud navíc obnovíme tradiční druhově bohaté louky, vrátíme do krajiny pestré společenstvo rostlin, které lépe odolává klimatickým změnám, a zároveň poskytneme domov tisícům druhů živočichů.
ČSOP proto dlouhodobě realizuje program zaměřený na záchranu a obnovu mizejících tradičních luk, které patří mezi druhově nejbohatší biotopy na celé naší planetě. Veřejnost může tyto aktivity přímo podpořit. Na dárcovském portálu Darujme.cz aktuálně běží kampaň „Pojďme navrátit loukám jejich barevnou krásu“, jejíž výtěžek bude použit na sběr regionálních směsí osiv a péči o vybrané lokality s potenciálem stát se vzorovými tradičními loukami pro další majitele. Přispět lze na adrese www.darujme.cz/obnovaluk. Každý dar až do výše 100 000 Kč bude navíc díky Nadaci VIA a Fondu pro udržitelný život nyní zdvojnásoben.
Podrobnosti o obnově tradičních luk jsou dostupné na louky.cz. Jak pečovat o zahrady a zapojit se do programu Živá zahrada najdou zájemci na zivazahrada.cz.
reklama
Dále čtěte |
Na Vysočině klesne podle ministerstva počet akceleračních zón pro větrníky o čtyři na deset
Bezplatné emisní povolenky brzdí dekarbonizaci, tvrdí odborníci
MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61
Další články autora |
Ochránci přírody obnovili naučnou stezku Mnichovské hadce. Představuje jednu z nejpozoruhodnějších lokalit CHKO Slavkovský les
Užijte si první ovoce na třešňové výstavě v Michli
Vzácní motýli i koniklece. Český svaz ochránců přírody vykupuje výjimečnou lokalitu na okraji Českého středohoříOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
pp
pavel peregrin
24.6.2026 08:55Tak do určité míry ano, tady jde spíš o to, že lidé hlavně ve městech vnímají posečený trávník jako znak určité kultury prostředí a upřímně řečeno, ono to tak i je. Jistě, vyholit trávník na ježka je blbost, na druhou stranu sekat výš přináší jistotu sekat častěji a jako všude i zde to končí na ekonomice provozu. A ekonomika provozu, rozpočtu na jednotlivé práce, to je většinou kapitola, kterou jsou ochránci přírody nepolíbení. Ale bohužel je to nedílná součást. Možná lepší než trávník, který vyžaduje soustavnou péči, by byla výsadba půdopokryvných suchovzdorných rostlin- ale to je otázka spíš pro zahradní architekty. Je potřeba zvažovat vždy všechna pro a proti, nic není černobílé a vše má svoje plusy a mínusy.
Odpovědět
va
vaber
24.6.2026 09:17 Reaguje na pavel peregrinSekání trávníků až na drn ,není specialita měst. V malých vesnicích je to ještě horší,tam rozhodují lidé, kteří se sekáním trávníků chlubí voličům jak se starají o obec. Ve městech se občas najde někdo kdo ví ,že takové mydlení trávníků je blbost.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 09:43 Reaguje na pavel peregrinVíte, měšťáci to časté sečení zdůvodňují aleriemi lidí na pyl a klíšťaty.
Když trávu posečou výš (8-12cm), odstřihnou květenství, a žádný pyl nebude.
Chodím po městských trávnících celý život, a nikdy jsem z nich klíště nechytil. V lesích spousty, za život tisíce, či spíše desítky tisíc - z hader je odstřeluji, vybírám průběžně, při zastávkách.
Uznávám časté sečení na sportovištích a dětských hřištích (5-7x). Jinde by stačilo 2(-3x) ročně, v 8-12cm. Současný systém je ryze technokratický, z ekologického a klimatologického hlediska neobhajitelný.
Odpovědět
Když trávu posečou výš (8-12cm), odstřihnou květenství, a žádný pyl nebude.
Chodím po městských trávnících celý život, a nikdy jsem z nich klíště nechytil. V lesích spousty, za život tisíce, či spíše desítky tisíc - z hader je odstřeluji, vybírám průběžně, při zastávkách.
Uznávám časté sečení na sportovištích a dětských hřištích (5-7x). Jinde by stačilo 2(-3x) ročně, v 8-12cm. Současný systém je ryze technokratický, z ekologického a klimatologického hlediska neobhajitelný.
JP
Jaroslav Pokorný
24.6.2026 10:17 Reaguje na Karel ZvářalChodím po městských trávnících celý život, a nikdy jsem z nich klíště nechytil. ............
To byste se divil, kolik jich můj pes nosil domů po procházkách v pražských Letenských sadech a ve Stromovce.
Odpovědět
To byste se divil, kolik jich můj pes nosil domů po procházkách v pražských Letenských sadech a ve Stromovce.
Karel Zvářal
24.6.2026 10:28 Reaguje na Jaroslav PokornýTo nejspíše prolézal i křoví, silně pochybuji, že to bylo (jen a pouze) z běhání po trávníku.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.6.2026 11:11 Reaguje na Jaroslav PokornýNo, jsou lidé,
kterým se klíšťata téměř vyhýbají i když jejich pes, je jich po procházce plný a sečení trávy -
ti co začnou sekat v pátek navečer, v sobotu po obědě a v neděli večer, by si zasloužili pár přes ústa,
v Německu je to na pokuty.
Odpovědět
kterým se klíšťata téměř vyhýbají i když jejich pes, je jich po procházce plný a sečení trávy -
ti co začnou sekat v pátek navečer, v sobotu po obědě a v neděli večer, by si zasloužili pár přes ústa,
v Německu je to na pokuty.
RČ
Radek Čuda
24.6.2026 12:24 Reaguje na Karel ZvářalTak to jste s tím klíštětem měl dost kliku. Což vám samozřejmě upřímně přeji, ale rozhodně to není standard.
Jinak podoba trávníku se musí odvíjet od toho, k čemu má sloužit ... jestli primárně k rekreaci (včetně nějakých pikniků, opalování, hraní si dětí a podobně), nebo má mít primárně funkci jinou.
A samozřejmě, vždy by se mělo dbát na konkrétní podmínky, když je sucho jak kráva, tak je blbost sekat kdekoli, pokud to není striktně účelový trávník se zavlažováním, to dá rozum.
Odpovědět
Jinak podoba trávníku se musí odvíjet od toho, k čemu má sloužit ... jestli primárně k rekreaci (včetně nějakých pikniků, opalování, hraní si dětí a podobně), nebo má mít primárně funkci jinou.
A samozřejmě, vždy by se mělo dbát na konkrétní podmínky, když je sucho jak kráva, tak je blbost sekat kdekoli, pokud to není striktně účelový trávník se zavlažováním, to dá rozum.
Karel Zvářal
24.6.2026 12:36 Reaguje na Radek ČudaKliku, jo?-D) Rekord mám 40 přisátých na kůži - 36 odstraněno večer po sprše. 4 ráno, až si trochu cucly, byly pohmatné. Jinak 3x flek, od čtyřiceti lazar, pohybově i mentálně omezený (horší paměť, rychlejší únava, problémy se spánkem, neuropatie...). Ta kalvárie by vydala na Jiráskovskou epopej, ale nechci unavovat...
Nechte se všichni očkovat, v osmdesátkách se o borelce ještě nic nevěděl, tak jako o ajcu aj. Laboratorní gmo/"vytunění" zmrdi - těžko, přetěžko dokazatelní...
Odpovědět
Nechte se všichni očkovat, v osmdesátkách se o borelce ještě nic nevěděl, tak jako o ajcu aj. Laboratorní gmo/"vytunění" zmrdi - těžko, přetěžko dokazatelní...
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:21 Reaguje na Karel ZvářalTak vy byste mohl být úspěšný chovatel, když máte takovou lákavou krev.
Jinak - moje zkušenost a praxe, zásadně nečekám, až se klíště nacucne, ale hned ho natřu - víte čím?? Savem! Nejúčinější prostředek a ranku hned desinfikuje.
Odpovědět
Jinak - moje zkušenost a praxe, zásadně nečekám, až se klíště nacucne, ale hned ho natřu - víte čím?? Savem! Nejúčinější prostředek a ranku hned desinfikuje.
Karel Zvářal
25.6.2026 11:29 Reaguje na Jaroslav PokornýV 60.-70. se borelioza/klíšťata absolutně neřešila, nebyl důvod. Nevzpomínám si, že bych tehdy něco přisátého měl. Problém vznikl až v 80., s tzv Lymeskou b.. Old Lyme byly voj. laboratoře ztracené v hlubokých lesích. V jejich okolí se začala objevovat záhadně uhynulá zvířata, zvlátními příznaky trpěli všichni, včetně dětí (únava, bolesti kloubů, svalů...). Jak se to dostalo sem je záhada, ale "nemožu si to vynachválit"-///
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 22:46 Reaguje na Karel ZvářalV 60. a 70. letech boreliosa, přinejmenším u nás, známá nebyla. Jen encefalitida. Proti té jsem očkovaný. Moje manželak také borelku měla.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2026 11:22 Reaguje na Jaroslav PokornýPři druhém fleku jsem zřejmě přechodil encefalitidu, týden jsem se motal, vyšel ven a po 200m se musel vrátit. Ale hrdinně jsem odmítal jít s tím k lékaři - to přejde samo... wool!-/
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
24.6.2026 10:10 Reaguje na pavel peregrinOno když se po trávníku může i chodit a polehávat, tak ve vyšší trávě to je výrazně obtížnější.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
24.6.2026 10:12 Reaguje na pavel peregrinvýsadba půdopokryvných suchovzdorných rostlin ........
To se snažím dělat u chalupy. Na mezi "flekově" vypaluju Roundupem trávník a vysazuji tam různé léčivky.
Odpovědět
To se snažím dělat u chalupy. Na mezi "flekově" vypaluju Roundupem trávník a vysazuji tam různé léčivky.
vš
vladimír šmídl
26.6.2026 09:46 Reaguje na Jaroslav PokornýNa ploše 0,8 x 25 metrů jsem vysel ostropestřec mariánský, protože do té doby plocha v létě uschla a byla bez života - tedy ,,řádně upravená". Po roce zmizel, protože ho posekali před odkvětem. Z mnou vysévaných přežívá ještě vojtěška a z okolí přichází ječmen myší.Oboje snášejí poněkud iracionální seč. Vojtěška dokonce roste a kvete v mezerách žulové dlažby můstku (betonové podloží).
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 09:11Dobrý článek. Je třeba to tupcům připomínat rok co rok (nebo i častěji), tu chorobnou čistotnost mají zažranou do morku.
"...Krátce sečený trávník totiž v horkých dnech rychle vysychá, mění se ve žluté pouště bez života a problém se suchem tak prokazatelně dále zhoršuje.
Naopak správně udržovaný trávník či louka fungují jako PŘIROZENÁ KLIMATIZACE..." Tesat!-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
"...Krátce sečený trávník totiž v horkých dnech rychle vysychá, mění se ve žluté pouště bez života a problém se suchem tak prokazatelně dále zhoršuje.
Naopak správně udržovaný trávník či louka fungují jako PŘIROZENÁ KLIMATIZACE..." Tesat!-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
JP
Jaroslav Pokorný
24.6.2026 10:08Česká krajina potřebuje návrat zdravých travnatých ploch, ..........
To ano, ale co se pak s tou trávou bude dělat? Krav je minimálně, králící i husy jsou ve farmách krmeny granulemi, kozy ani ovce nejsou, kdo by co chtěl chovat, je skoro škůdce na ŽP.
Znáte Vidláka? Napsal knížku Vidlákovy kydy o zemědělství, v níž uvádí řadu poznatků ze zemědělství, které jako pracovník sila načerpal. Třebas, že je zákaz hnojení polí kejdou blíž než 800 m od vesnice. To nevím, musím se zeptat v našem ZD.
Prostě na rozdíl od Polska je u nás zemědělec skoro nepřítel státu.
Odpovědět
To ano, ale co se pak s tou trávou bude dělat? Krav je minimálně, králící i husy jsou ve farmách krmeny granulemi, kozy ani ovce nejsou, kdo by co chtěl chovat, je skoro škůdce na ŽP.
Znáte Vidláka? Napsal knížku Vidlákovy kydy o zemědělství, v níž uvádí řadu poznatků ze zemědělství, které jako pracovník sila načerpal. Třebas, že je zákaz hnojení polí kejdou blíž než 800 m od vesnice. To nevím, musím se zeptat v našem ZD.
Prostě na rozdíl od Polska je u nás zemědělec skoro nepřítel státu.
Karel Zvářal
24.6.2026 10:10 Reaguje na Jaroslav PokornýZnámý pro město dělá a vozí tu hmotu do bioplynky.
Zastávám názor nechat to na místě, půdě to jen a jen prospěje, žížaly jen kynou:-)
Odpovědět
Zastávám názor nechat to na místě, půdě to jen a jen prospěje, žížaly jen kynou:-)
RJ
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:24 Reaguje na Robert JirmanTen, kterého znám, soudruh není. A pokud byste s ním chtěl "hodit řeč", máte možnost 11.7. u něho ve Vidlákovně.
Odpovědět
ss
JB
Jakub Brenn
24.6.2026 13:02 Reaguje na Jaroslav PokornýMám dva travnatý pozemky, kde mám vysazené nařídko listnaté stromky.
Takže je musím/bych měl kosit a kam potom s tou travou, pokud už je vzrostlá. Když to nechám, tak riskuju nějaké kecy "o džungli". Tak si člověk uvědomí tu samoúčelnost travnaté plochy, pokud tam není napojení na živočišnou výrobu.
Odpovědět
Takže je musím/bych měl kosit a kam potom s tou travou, pokud už je vzrostlá. Když to nechám, tak riskuju nějaké kecy "o džungli". Tak si člověk uvědomí tu samoúčelnost travnaté plochy, pokud tam není napojení na živočišnou výrobu.
JB
Jakub Brenn
24.6.2026 13:04 Reaguje na Jakub Brenn+ smrad a hluk ze sekačky/křovinořezu, pokud neseču ruční kosou
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.6.2026 13:26 Reaguje na Jakub Brenn+ vysoká tráva Vám cucá vláhu ze země a bere ji stromům (pokud to jsou ovocnáče, tak to může snižovat užitkovost, pokud to jsou prostě jen nějaké stromy, nějaké lípy, jasany, buky jen tak aby to nebyla širá prérie, tak je to v pohodě). kam s tou trávou? kompostovat nebo pálit. já dělám to první, ale upřímně, kompost z dlouhé trávy za mnoho nestojí.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
24.6.2026 14:45 Reaguje na Lukas B.No převažují javory a lípy+ ostatní listnáče...No jo, jeden pozemek má 2600m2 a druhý asi 5000m2, to nezkompostuju:-(Leda to svážet na hromádky)
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.6.2026 15:13 Reaguje na Jakub Brennano, blbé a neodborné kompostování na hromadě někde ve stínu stromu. trvá to několik let, a nějaký kompost nakoncec vznikne (tak akorát do jamek na sázení stromů)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:28 Reaguje na Jakub BrennPoseču a nechám ležet. Flekově se tráva vyleží, další rok tam narostou jednoroční "plevele".
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:26 Reaguje na Jakub BrennNo jo, také svou velkou zahradu nechávám v převážné péči Matky Přírody. Na štěstí to sousedé považují za projev svéráznosti.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
24.6.2026 11:55žiji v turistické obci a nesekám. Neposekaný trávník nejen že zadržuje vodu, ale večer nevyřazuje tolik tepla a dá se lépe vyvětrat.
Každý druhý turista se pozastavuje u mého hnusného domu a škaredé neposekané zahrady.
Odpovědět
Každý druhý turista se pozastavuje u mého hnusného domu a škaredé neposekané zahrady.
Karel Zvářal
24.6.2026 11:58 Reaguje na Michal UhrovičOrvěte si nohavice (na koleni, stehnech), udělejte rozcuchaný účes (vrabčí hnízdo teď letí) a budete maximálně top/in.
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.6.2026 13:01 Reaguje na Michal Uhrovičneposekaný trávník chytá víc rosy. ale zase vycucnává víc vody z půdy. si to každej může rozmyslet, co je lepší.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 13:38 Reaguje na Lukas B.Lukasi, Lukasi... U vrchnějšího příspěvku jsem Vás chtěl zpucovat, tady jste to trošku zachránil:-)
Samozřejmě, že neposekaný trávník chytá víc rosy - a část jde kam? Do země, že... V bezdeštný srpen, kdy ovoce dozrává, máte kapénkovou závlahu stromů prakticky každý den. Drn je do hlouky 10-15cm, stromky přes půl metru, takže je to jako u těch kritizovaných větrolamů - symbióza, tj vzájemně výhodný vztah.
Odpovědět
Samozřejmě, že neposekaný trávník chytá víc rosy - a část jde kam? Do země, že... V bezdeštný srpen, kdy ovoce dozrává, máte kapénkovou závlahu stromů prakticky každý den. Drn je do hlouky 10-15cm, stromky přes půl metru, takže je to jako u těch kritizovaných větrolamů - symbióza, tj vzájemně výhodný vztah.
LB
Lukas B.
24.6.2026 13:45 Reaguje na Karel Zvářaljestli rosa zasákne až někam pod drn kde jsou kořeny stromů, to je otázka. možná na některého ze zde diskutujících praktikujících rostlinářů.
no prostě kouknete do křišťálové koule, jaká bude v následné bezdešťové periodě vlhkost vzduchu, a podle toho posekáte nebo neposekáte. smajlík.
Odpovědět
no prostě kouknete do křišťálové koule, jaká bude v následné bezdešťové periodě vlhkost vzduchu, a podle toho posekáte nebo neposekáte. smajlík.
Karel Zvářal
24.6.2026 13:56 Reaguje na Lukas B.Ta zem je jako pod slunečníkem, s rosou si drží vlhkost. Kořeny si k vodě cestu najdou, nebojte. Chcete praktikující rostlináře?-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-nase-smrkove-arboretum
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
Dříve tyhle číčoviny nikdo neřešil, vody bylo dost. Dnes sečou téměř všichni, bo "to musíš" (a také zalívají)... Neřeknu před sklizní, ale v průběhu roku tráva půdu chrání a dodává vlhkost.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-nase-smrkove-arboretum
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-stromy-pijaci
Dříve tyhle číčoviny nikdo neřešil, vody bylo dost. Dnes sečou téměř všichni, bo "to musíš" (a také zalívají)... Neřeknu před sklizní, ale v průběhu roku tráva půdu chrání a dodává vlhkost.
pp
pavel peregrin
24.6.2026 14:32 Reaguje na Lukas B.V produkčních sadech neexistuje, aby v příkmenném pásu byla tráva, protože spolehlivě odebere vodu kořenům ovocných stromů a ty trpí suchem. Proto meziřadí je zatravněné, ale příkmenný pás nikdy.
Něco úplně jiného je mulčování, tam vrstva mulče brzdí odpařování vody. A současné intenzivní výsadby jsou na mělce kořenících podnožích a to ještě problém umocňuje.
Odpovědět
Něco úplně jiného je mulčování, tam vrstva mulče brzdí odpařování vody. A současné intenzivní výsadby jsou na mělce kořenících podnožích a to ještě problém umocňuje.
pp
pavel peregrin
24.6.2026 14:34 Reaguje na pavel peregrinA pokud chcete, aby vám doma prosperovaly zákrsky či vřetena, nesmíte nikdy dopustit, aby vám strom obrostl travou. Hezky udržovat beztravné kolo a to mulčovat. Mezi rostlým trávníkem a mulčem je obrovský rozdíl ve funkci.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 14:46 Reaguje na pavel peregrinJak to tak popisujete, to by v lese nemohl vyrůst žádný semenáček, kterých bývají mýťáky plné, přímo houštiny (habr, buk, smrčky).
Skrz olistěnou korunu moc deště neprojde, rosa se tam netvoří, přesto stromky prosperují... Víte, papír snese všechno a (píšících) vědátorů je dnes až Aš. Takže to musí hezky uhladit, aby péče byla jako péče, tj bez konkurence. To už nechávám na zvážení každého, zda každý stromeček potebuje výše uvedené, nebo když "chce růst" a plodit, tak bude.
Odpovědět
Skrz olistěnou korunu moc deště neprojde, rosa se tam netvoří, přesto stromky prosperují... Víte, papír snese všechno a (píšících) vědátorů je dnes až Aš. Takže to musí hezky uhladit, aby péče byla jako péče, tj bez konkurence. To už nechávám na zvážení každého, zda každý stromeček potebuje výše uvedené, nebo když "chce růst" a plodit, tak bude.
LB
Lukas B.
24.6.2026 15:21 Reaguje na Karel Zvářalergo pan PP víceméně potvrdil to co jsem naznačoval (a jako sedlák předpokládám že ví o čem mluví). ono to ovšem není tak, že když budete mít pod stromy vysokou trávu, budou živořit, že chcípnou nebo dokonce vůbec nevzejdou. ale budete mít na stromech menší úrodu, a ne každý rok - prostě to je přijatelné pro extenzivní luční sad, rodinnou jabloň dávající stín nebo ovocnáče podél silnice 3. třídy. ne pro produkční ovocnářství k kleštích neúprosných ekonomických pravidel.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 15:54 Reaguje na Lukas B.To máte jako s tou ne/léčenou chřipkou. Týden vs 7 dní. Psal jsem o ekologické zahradě (známého, vysoká tráva) s mírně nadprůměrnými srážkami.
Vysadil jsem nové smrčky místo vykácených (sousedům stínily, takže "museli svítit i ve dne". Kvůli sekačkám jsem je označil, čili trávu kolem neposekli. Jedou jak šlaci, výhonky úžasné.
Takže jestli sdílíte názor, že "jedině takto (PP)", klidně se toho držte. Opakuji - aj tak možno, aj možno. Každá z variant má svá pro a proti.
Odpovědět
Vysadil jsem nové smrčky místo vykácených (sousedům stínily, takže "museli svítit i ve dne". Kvůli sekačkám jsem je označil, čili trávu kolem neposekli. Jedou jak šlaci, výhonky úžasné.
Takže jestli sdílíte názor, že "jedině takto (PP)", klidně se toho držte. Opakuji - aj tak možno, aj možno. Každá z variant má svá pro a proti.
pp
pavel peregrin
24.6.2026 21:37 Reaguje na Lukas B.No jistě, přesně takhle to je. Samozřejmě- pokud budete mít výsadbu vysokokmenu na bujné podnoži, tak ten stromek nějaká tráva okolo moc nerozhází. Ale slaběji rostoucí odrůda na mělce kořenící podnoži-to je úplně jiné kafe.
jen s tou chřipkou- pan Zvářal měl na mysli určitě rýmu- protože pravá chřipka, ta vás skolí během dvou hodin, horečky přes 40 a jen ležíte a koulíte očima. každý, kdo tvrdí, že přechodil chřipku, neví, o čem mluví- chřipka se přechodit nedá, viróza ano. Ale to jen na okraj a nic ve zlém.
Odpovědět
jen s tou chřipkou- pan Zvářal měl na mysli určitě rýmu- protože pravá chřipka, ta vás skolí během dvou hodin, horečky přes 40 a jen ležíte a koulíte očima. každý, kdo tvrdí, že přechodil chřipku, neví, o čem mluví- chřipka se přechodit nedá, viróza ano. Ale to jen na okraj a nic ve zlém.
Karel Zvářal
24.6.2026 22:16 Reaguje na pavel peregrinZajisté víte, co je to imunita. Z logiky věci by při chřipkové epidemii měli nejvíc marodit obvoďáci, kteří denně odbaví i přes desítku "nachcípaných". Ale sami marodit nejdou... imunita.
Vědci zkoumali skupinu řemeslnic, jak to, že jsou tak vitální, navzdory spoustě ftyků s hiv pozitivními. Opět - imunita. I středověké morové nákazy všechny neskosily. Stejně jako všechny kusy s amp v červené zóně...
Odpovědět
Vědci zkoumali skupinu řemeslnic, jak to, že jsou tak vitální, navzdory spoustě ftyků s hiv pozitivními. Opět - imunita. I středověké morové nákazy všechny neskosily. Stejně jako všechny kusy s amp v červené zóně...
pp
pavel peregrin
25.6.2026 06:30 Reaguje na Karel ZvářalAno, je to tak, ale imunitní systém je u každého jednotlivce jiný a tím pádem se dokáže jinak bránit infekci. Co se moru týká, četl jsem v poslední době zajímavý článek o spojitosti odolnosti imunitního systému se železem, kdy právě jedinci, kteří měli tuto genetickou výbavu, byli moru odolnější a selekci přežili, a dále ji v populaci šířili. Samozřejmě to tam bylo podáno mnohem složitěji, nejsem schopen to přesně reprodukovat, na to nestačím, ale bylo to hodně zajímavé.
Jisté je pouze to, že konkrétně u moru se dodnes neví příčina jeho vymizení z Evropy a uváděné příčiny -hygiena, ústup krys na úkor potkanů- nejsou zřejmě těmi pravými. U moru je dodnes ještě dost neznámých.
Odpovědět
Jisté je pouze to, že konkrétně u moru se dodnes neví příčina jeho vymizení z Evropy a uváděné příčiny -hygiena, ústup krys na úkor potkanů- nejsou zřejmě těmi pravými. U moru je dodnes ještě dost neznámých.
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:46 Reaguje na pavel peregrinNo, když mor zahubí 2/3 populace tak se kontakty mezi lidmi proředí, zůstanou jen ti odolní a zimunizovaní a virus také zeslábne. Kdyby se nyní mor opět objevil, tak by to nepochybně také byl "fičák".
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.6.2026 18:07 Reaguje na Jaroslav PokornýFičák by to nebyl, ostatně ve větším měřítku se mor objevil v Indii v roce 1995 a v současné době se pravidelně objevuje na Madagaskaru, Kongu, Vietnamu, Číně, USA- nicméně pořád jde o vysoce nebezpečnou infekci, kde smrtnost u -neléčeného- bubonického moru je okolo 60 procent, u plicní a septikemické formy prakticky 100 procent.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:42 Reaguje na Karel ZvářalVědci zkoumali skupinu řemeslnic ......
Ty "řemeslnice" jsko kdo, co?
Odpovědět
Ty "řemeslnice" jsko kdo, co?
Karel Zvářal
25.6.2026 11:49 Reaguje na Jaroslav PokornýMívaly pravidelný poměr (1:1) s nositely HIV - máte to tam uvedno. Nejstarší řemeslo.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 22:48 Reaguje na Karel ZvářalAha, nová terminologie. Já znám sociální pracovnice.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 22:51 Reaguje na Karel ZvářalTy "nositely" mě zmátly(i). Chvíli jsem myslel, že šlo o ženy. Pak jsem si uvědomil překlep. (nositel bez nositele - muž bez muže).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.6.2026 21:33 Reaguje na Karel ZvářalNo, produkční sad ovocných dřevin není les. A ono i v tom lese , pokud je výsadba mladých sazenic stromků, se ti dbalí snaží okolo nich alespoň v prvních letech vyžnout trávu, hlavně třtinu křovištní. Ta tráva daleko více vody spotřebuje, než dává.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.6.2026 22:23 Reaguje na pavel peregrinVysoká tráva stromek chrání před sluníčkem, to více výsadby odejde na těch zahliněných pasekách, kde jen chviličku postát člověka zalije potem. Bříza vyroste i na rozpálené střeše, borovičku mám nafocenou v mezeře na dlažbě - pod střechou!
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.6.2026 06:19 Reaguje na Karel ZvářalNo- když vidím vývoj lesních sazenic v obžnuté výsadbě nebo v zarostlé třtinou, tak skutečně v té zarostlé alespoň zpočátku jsou o dost pozadu. Ono nejde o to, vysekat tam všechno, ale opravdu u sazenice by mělo být čisto a okolo ať si tráva roste. Ta tráva logicky vodu spotřebovává a je tam konkurenční boj o vodu. Než sazenice spolehlivě zakoření, je třeba konkurenci potlačit. Pak už si poradí sama. Dříve, pokud bylo více hajných a lesních dělníků, opravdu neexistovalo, aby výsadbu mladých sazeniček nechali zarůst travou a věděli proč.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.7.2026 19:31 Reaguje na Karel ZvářalVezměte to obecně. Buk žije cca 100 let. Za tu dobu může vyplodit v průměru 1 dospělý strom co ho nahradí. Jinak by buky (kterékoli stromy) musely být na patra.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:29 Reaguje na Michal UhrovičJen aby vás šťoural soused neudal, že šíříte plevele.
Odpovědět
DR
Daniel Rebroš
25.6.2026 03:19Nedávno jsem sekal na pronajaté zahradě v kolonii a to stačí. Pronajal jsem si zahradu koncem května a po tom posekání jsem si všiml dost hnědých míst na trávníku, takže nejen, že budu muset pořešit obnovu trávníku, ale i celkem dost plevele jako je mlíčí.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
25.6.2026 11:48 Reaguje na Daniel RebrošCo se vám na smetánce nelíbí? Krásně kvete, květ si můžete natrhat do čaje i na med, je jedlá a dietetická. Na rozdíl od těch travin.
Odpovědět
DR
Daniel Rebroš
25.6.2026 03:19Nedávno jsem sekal na pronajaté zahradě v kolonii a to stačí. Pronajal jsem si zahradu koncem května a po tom posekání jsem si všiml dost hnědých míst na trávníku, takže nejen, že budu muset pořešit obnovu trávníku, ale i celkem dost plevele jako je mlíčí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.7.2026 18:55Krátce střižený trávník , parková úprava se zdůvodňuje různě. Nicméně jde o vrozený model krajiky, která je vypasená, tudíž lze očekávat snadnou kořist. A to se lidem velice líbí, nejlépe v kombinaci s řídkými stromy , jejichž koruny nejsou k zemi, tj.jsou deštníkovité. Tedy udržovaný zámecký park je přesně ten model.
Odpovědět
