Do odpadového hospodářství a rozvoje cirkulární ekonomiky bude třeba investovat až 159 miliard korun
"Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat. Zároveň sníží náklady pro občany nebo obce ve chvíli, kdy se z nich stane odpad," uvedl Hladík. Česko se podle něj musí soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím minimalizovat plýtvání.
Opatření v předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů. Zmenšit plýtvání potravinami by měla pomoct pokračující podpora potravinových bank, případně možnost darovat potraviny ze školních jídelen či dalších stravovacích zařízení.
Ministerstvo uvedlo, že významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající operační program Životní prostředí s dotacemi z EU a plán významně přispěje k zefektivnění připrav nového unijního programového období pro léta po roce 2028.
"Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes čtyři miliony tun. Maximálně dva miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 000 tun směsného komunálního odpadu. Na tom musíme spolupracovat s obcemi a všemi zapojenými subjekty a společně vyhodnocovat, jak systém nakládání s komunálními odpady funguje, jak na obecní, tak na regionální úrovni," uvedl Hladík.
V roce 2023 bylo v ČR podle Českého statistického úřadu vyprodukováno téměř 38 milionů odpadů, což bylo o 3,13 procenta méně než v roce předešlém. V přepočtu na jednoho obyvatele se jedná o 3489 kilogramů odpadu. Recyklací prošlo 17,6 milionů tun odpadu, energeticky využito 1,4 milionu tun. Spáleno bez energetického využití bylo 66 tisíc tun odpadu. Na skládkách skončilo 4,5 milionů tun odpadů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Jaroslav Řezáč
24.7.2025 07:30v Bruseli si vzpomněli, že máme třídit 60% odpadu do roku 2030 ale teď třídíme na 40%, to nevím koho budou kde přemlouvat, aby milostivě začal třídit...
Za odpady z domácnosti platíme ranec a je jedno, jestli někdo třídí nebo ne...
Pavel Hanzl
24.7.2025 08:04Například nemáme lithium do baterií, ale zásoby se začínají plnit, bo bude časem končit životnost miliónů baterií z elaut.
Jaroslav Pokorný
24.7.2025 11:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
24.7.2025 14:46 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
24.7.2025 17:36 Reaguje na Pavel Hanzls v
24.7.2025 16:03 Reaguje na Jaroslav PokornýPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Tonda Selektoda
25.7.2025 10:21 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Řezáč
24.7.2025 12:37 Reaguje na Pavel HanzlŘíct lidem, aby si doma instalovali deset kýblů pro deset druhů odpadů nikam nevede...
Pavel Hanzl
24.7.2025 14:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
24.7.2025 15:29 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Pokorný
24.7.2025 17:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Pokorný
24.7.2025 11:46Áno, a jinde čteme, že STK budou kvůli blbostem vyřazovat starší/stará auta z provozu.
případně možnost darovat potraviny ze školních jídelen či dalších stravovacích zařízení. ............
Tak jsem zvědav, zda zbytky z jídelen budou zase dávat chovatelům prasat.
na skládkách neskončí ani 300 000 tun směsného komunálního odpadu ........
Když se dívám na ty skládky, tak ty odpady by se docela dobře mohly spálit.
Slavomil Vinkler
24.7.2025 11:52 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
24.7.2025 17:39 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
24.7.2025 14:50 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
24.7.2025 17:47 Reaguje na Pavel HanzlA "hlas lidu"? Co by lidé dělali, kdyby výrobky vydržely moc dlouho?
petr angi
24.7.2025 15:46A co se stalo se zbylými 14 mil. tunami odpadů?
Břetislav Machaček
25.7.2025 10:12 Reaguje na petr angiprodaného zboží a obalů, tak to bude vždy více, než kdyby se vše
stalo odpadem. Ono vše odpadem není a když, tak v jiné škatulce.
Například potraviny a nápoje se nespalují a neskládkují, ale končí
v ČOV a nebo rovnou v přírodě. Ono i papírové obaly skončí někde
rozložené v křoví a nebo ve formě toaletního papíru třeba v ČOV.
Například železo korozí pozbývá původní hmotnost a recykluje se
ji méně, než se ji nové prodá. Podobně je na tom textil, který
praním a používáním snižuje hmotnost a navíc kdo přesně váží
odpad z popelnic? Jsou to pouze čísla vycucaná z prstu, která
jsou přesným součtem nepřesných čísel. Něco jiného je ale odpad
odebraný a přesně zvážený od občanů a zvážený po recyklaci. Ta
recyklace není vždy dokonalá a ze 100 kg železného šrotu nikdy
nevyrobíte 100 kg čistého kovu. Něco oxiduje a šrot obsahuje
příměsi, které shoří a nebo se změní na strusku. Chce to ale
myslet technicky a přestanete se divit těm rozdílným hodnotám.

Na Chomutovsku by mohl vzniknout závod na zpracování skleněného odpadu
Slovensko testuje použití asfaltu s příměsí recyklovaných cigaretových nedopalků
Textilka Retex spustila výrobní linku, která umí udělat až osmivrstvou textilii