Do Prahy přicestují v březnu dva luskouni ze zoo v Tchaj-wanu

Dvojice luskounů přicestuje v březnu do Prahy ze zoologické zahrady v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. Chovný pár luskounů bude obývat expozici Indonéská džungle. Dar je součástí spolupráce obou metropolí, které loni podepsaly partnerskou smlouvu.

"Luskouní pár, který máme pro naší zoologickou zahradu přislíbený od partnerského města Tchaj-pej, se už pomalu připravuje na cestu do Prahy," uvedl již dříve na sociálních sítích pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Doplnil, že v Evropě zatím chová luskouny jediná zoo.

V Praze tak bude podle pražského primátora k vidění samička Run Hou Tang a sameček Gun Bao. Pražané by ale podle Hřiba mohli savcům s šupinami vymyslet přezdívky. "Luskouní pár už sice jména má, ale bylo by skvělé, kdybychom novému páru společně mohli dát alespoň nějaké hezké české přezdívky," uvedl na sociálních sítích.

Dovoz luskounů krátkoocasých z Tchaj-peje zkomplikovala podle ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka pandemie covidu-19, podle dřívějších plánů měla dvojice luskounů v Česku být už v zimních měsících. Převoz z Tchaj-wanu do Česka podle ředitele Bobka ovlivnilo rovněž to, že samice Run Hou Tang má nyní potomka, kterého v zoo v Tchaj-peji odchová. Mládě do Prahy cestovat nebude.

Minulá pražská garnitura v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) usilovala o zapůjčení pandy z Číny, v roce 2016 také město uzavřelo sesterskou smlouvu s Pekingem. Smlouva obsahovala spornou klauzuli, že Praha uznává jednotu Číny. Tehdejší vedení podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval právě zapůjčení pandy. Přivézt z Číny pandu se ale nepodařilo.

Nynější vedení města v čele s Hřibem chtělo ze smlouvy s Čínou odstranit sporný článek, což však Peking odmítl. Než Praha následně stačila smlouvu vypovědět, učinila tak druhá strana. Loni v lednu pak Praha podepsala sesterskou smlouvu s metropolí Tchaj-wanu, který Peking považuje za součást Číny a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.

Luskoun je šupinatý savec, který se živí mravenci a termity. Nyní je tento druh na pokraji vyhynutí a patří mezi nejčastěji pašovaná zvířata. Nejvíce se s luskouny obchoduje v Číně, Malajsii, Hongkongu a ve Vietnamu. Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature - IUCN) řadí mezi ohrožené druhy všech osm asijských a afrických druhů luskounů. Za posledních deset let bylo odhadem uloveno přes milion jedinců tohoto druhu. Důvodem je to, že příslušníci některých tradičních asijských a afrických kultur připisují šupinám luskounů léčivé účinky. Šupiny mají pomáhat například s kožními problémy, s artritidou i astmatem. Tito savci vzhledem připomínající šišku se ale loví i kvůli masu. Někteří Asiaté ho považují za luxusní delikatesu a symbol bohatství a vyššího společenského postavení.

Pražská zoologická zahrada spolu se zoo v Olomouci a Ostravě patří mezi hlavní partnery programu Trenggiling Conservation Program (TCP). Ten má mimo jiné za cíl snížit ilegální obchod s luskouny ostrovními prostřednictvím edukace obyvatel Sumatry a vybudovat záchranné a rehabilitační centrum pro luskouny. Program na záchranu luskounů zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody.

---

reklama

---