Do recyklace půjdou z Národního plánu obnovy 3,5 miliardy korun, uvedl Havlíček
V třídění papíru a plastu podle něj patří obyvatelé České republiky mezi světovou špičku. "Věc druhá je potom ta, že musíme ještě třídění zkvalitnit. To znamená, že ne vše, co se protřídí, je potom využitelné i v oblasti recyklací. Například v oblasti plastů se sice oficiálně uvádí, že dokážeme až 60 procent recyklovat, ve skutečnosti podle odborníků je to méně a pohybujeme se pod 50 procenty. Je to o tom, že musíme zkvalitnit třídění, digitalizovat některé třídící nástroje a tak dále, to znamená využívat nejnovějších technologií," uvedl Havlíček.
Zapotřebí je podle něj také výrobky vzniklé díky recyklaci lépe dostat do oběhu. "Tady máme co dohánět. Je to o změně legislativy. Musíme více tlačit na to, aby průmysl využíval produkty, které jsou recyklované v určitých procentech," řekl ministr. Výraznou roli podle něj v tomto směru hraje také marketing a motivační nástroje, především daňové. "Další oblastí je podpora investičního charakteru, to znamená podporovat recyklační linky v jejich výstavbě. To si troufám tvrdit, že se děje," doplnil Havlíček.
V Němčicích nad Hanou si prohlédl závod společnosti SUEZ CZ na zpracování plastů. Podle technického ředitele firmy a člena České asociace oběhového hospodářství Petra Špičáka linka ročně zpracováním plastu vyrobí zhruba 450 tun granulí, které následně směřují do výroby po celé Evropě. "Převážná většina, asi 80 procent, jde do zahraničí. Třeba právě do států, které už mají vytvořené podmínky pro podporu odbytu z recyklace. A to je de facto to, co nám nejvíce chybí, to znamená podpořit a rozvinout trh s produkty z recyklace a podpořit odbyt," řekl Špičák.
Národní plán obnovy bude podkladem pro to, aby Česká republika mohla získat zdroje z nového fondu Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Vláda ho schválila 17. května, plánuje v něm investovat zhruba 200 miliard korun. Z toho 172 miliard korun chce ČR získat z EU. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší část je určena na infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci. Další peníze jsou určeny na digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
reklama