Dobrovolníci zachraňovali v Plzni stovky mlžů z mělčiny rybníka

Stovky škeblí a velevrubů přestěhovali skauti a dobrovolníci z mělčin Boleveckého rybníka v Plzni na hlubší vodu. Největší z plzeňských rybníků se už třetím rokem potýká se soustavným úbytkem vody, aktuálně jí do plného stavu chybí rekordních 115 centimetrů a týdně ubude tři a více centimetrů vody. Ustupující voda odkrývá velké písčité a bahnité plochy u břehu a mlži se nestačí včas dostat do bezpečí na hlubší vodu. Uhynutí ve vysychající lokalitě poblíž kempu hrozilo nyní zhruba tisícovce mlžů, řekl ČTK hydrobiolog Jindřich Duras.

Skauti a dobrovolníci hledali mlže v blátě a velmi nízké vodě, sbírali je do kbelíků a přepravek a pak je převáželi na lodi do hloubky od zhruba půl do jednoho metru.

"Dokud se zpočátku hladina snižovala pomalu, tak se ten úprk mlžům dařil. Letos se rybník dostal už tak nízko, že se obnažují velké bahnité plochy horní mělké části rybníka a tam už to většina mlžů nedokáže," řekl Duras. Škeble mají podle něj snahu přečkat nepříznivou dobu schované v bahně. To by se jim ale letos stalo osudným, protože nikdo netuší, kdy se rybník zase naplní. Bahno se ve velkých vedrech velmi rychle rozpálí a škeble rychle spotřebuje zásobu kyslíku, kterou si v kapse kolem sebe vytvořila. Hyne pak kvůli přehřátí a nedostatku kyslíku. "Protože ještě třeba další rok čekáme vytrvalý pokles hladiny, tak je třeba mlže posunout do hlubší vody," řekl Duras.

Už loni poprvé několik set mlžů stěhoval do bezpečí. I letos už se jeden transfer dvou až tří set mlžů před zhruba týdnem konal.

V Boleveckém rybníku podle Durase žijí škeble říční a chránění velevrubi nadmutí a škeble rybniční. Mlži jsou přirozenou a důležitou složkou ekosystému stojatých vod, které filtrují vodu, berou si z ní kyslík a také živiny. Dokážou konzumovat i sinice a řasy. Podle odhadu odborníků jsou v Boleveckém rybníce největší ze škeblí ve věku kolem 20 až 30 let.

Početná populace mlžů je v případě Boleveckého rybníka indikátorem řídké rybí obsádky. Duras stál před lety u velkého projektu, který mimo jiné snížením množství ryb a obnovením vodní zeleně vytvořil postupně v rybníce ekosystém, který udržuje čistou vodu bez sinic po celý rok. Dokud byli v rybníku kapři, často ryli ve dně a požírali mladé škeble, takže jejich populace se nemohla dostatečně obnovovat. Nyní je kaprů v rybníku minimum a škeblím se víc daří.

---

reklama

---