Dochází nám čas na splnění klimatických cílů, varuje švýcarský klimatolog
„To, že splnění klimatických cílů není se současnými emisemi CO2 reálné, se ví dlouho,“ říká Thomas Stocker, který k tématu napsal článek pro odborný časopis ScienceExpress. „Této informaci se ale věnovalo pramálo pozornosti, protože chybělo nějaké jednoduché a snadno zapamatovatelné grafické zobrazení.“ Stocker proto zpracoval přiložený graf.
Stocker dále varuje, že pokud se rychle nepodaří snížit emise oxidu uhličitého, globální oteplování nebude možné omezit „pouze“ na maximálně dva stupně Celsia. Pokud bude lidstvo chtít udržet hodnotu globálního oteplování pod dvěma stupni Celsia, od roku 2020 budou muset emise ročně klesat nejméně o 3,2 procenta.
Pokud se snížením emisí přijde až v roce 2032, bude muset být roční snížení emisí více než dvojnásobné. Při snižování emisí o 5 procent až po roce 2027 by již nebylo možné dosáhnout maximálně dvoustupňového oteplení.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
To uz tady dlouho nebylo - 19. 12. 2012 - Jan ŠimůnekJsem zvědav, jestli mi odpovíte, ať už tady nebo pod článkem o klimatologické konferenci v Dauhá, nebo budete dělat zase mrtvého brouka:Opakovaně vám bylo sděleno, že klimatologické modely vůbec nepočítají s vodou v atmosféře, která může být přítomna buď jako vodní pára, nebo jako kapénky, popř. mikrokrystalky ledu. Přitom pára má účinek skleníkový, podstatně silnější než CO2, zatímco vodní kapénky a led nikoli (naopak zvyšují albedo Země pro významnou část vlnových délek z těch. které se podílejí na jejím ohřevu, takže mají účinek spíše "antiskleníkový"). Opakovaně vám bylo sděleno, že na vlastnosti horních vrstev ovzduší má významný vliv sluneční aktivita, a to daleko významnější, než je pouhá změna "sluneční konstanty" během slunečního cyklu a dalších změn jeho aktivity. Stejně tak není zpracován metan, jehož "skleníkový efekt" je opět vyšší, než efekt CO2. Přitom klimatologové dodnes nemají jasno v tom, zda při náhradě stád přírodních přežvýkavců stády hospodářských zvířat produkce metanu naroste nebo poklesne (příklad: prérie USA - dříve bizoni, dnes krávy), nebo jaká je bilance produkce metanu při náhradě přírodního bažinného biotopu rýžovištěm. Biogenní a abiogenní degradace mnetanu rovněž není natolik prozkoumána, aby se dalo s jistotou tvrdit, co po této linii skleníkový efekt zvyšuje, a co snižuje. Korelace teplotních řad, cca o půl roku opožděných, se sluneční aktivitou je vysoce významná a plně postačuje k vysvětlení změn teploty v posledních letech (které navíc alarmisté silně nadhodnocují). Naopak, neexistuje statisticky významná korelace teplotních řad s koncentracemi CO v atmosféře, současnými nebo předcházejícími naměřené teploty. Naproti tomu koncentrace CO2 cca s půlročním zpožděním kopírují některé teplotní řady (především řady teplot mořské vody), což svědčí o zcela opačném vztahu příčiny a následku, než uvádějí alarmisté. Co je však nejdůležitější: Neexistuje žádná definice "globální teploty" (to přiznávají i sami alarmisté, takže to budete dost těžko vyvracet), proto jakýkoli text, který operuje s pojmem "globální teplota", není nic jiného než pavědecký blábol. Všechny tyhle věci jsou známé, publikované (v řadě případů před velmi silné intrikování klimaalarmistů) a dostupné. Pochopitelně, mohou existovat antropogenní vlivy, které do teploty zasáhnou také, např. výstavba měst je ekvivalentní umělému šíření pouští, podobný efekt má i znečištění hladin oceánů, nicméně tyhle antropogenní vlivy se tlakem na produkci CO2 řešit nedají (spíš dojde k jejich zhoršování v důsledku chudnutí obyvatel i celých států). |