Dohodu o klimatu zpečetilo klepnutí zeleným kladívkem

Laurent Fabius zářící úsměvem nechal klesnout své malé, zelené kladívko, a všichni v jednacím sále ve francouzském Le Bourget vstali, začali tleskat, jásat a pořizovat fotografie, aby měli památku na historický okamžik. Šest let po neúspěchu v Kodani se v sobotu zrodila nová historická dohoda o klimatu, napsala agentura AFP.

Ovace trvaly dlouhé, předlouhé minuty. Francouzský ministr zahraničí Fabius, který klimatické konferenci předsedal, sevřel na tribuně do náručí francouzskou vyjednávačku Laurence Tubianaovou. V dřevem obloženém sále nazvaném Seina, který pojal zhruba 2000 ministrů, delegátů, vyjednávačů, pozorovatelů a jednoho držitele Nobelovy ceny za mír - bývalého amerického viceprezidenta Al Gorea -, udělali někteří totéž se svými sousedy bez ohledu na pohlaví.

Ozývaly se výkřiky: "Vivat!" a zářily blesky fotoaparátů. Na tribunu byl pozván francouzský prezident François Hollande, aby si také užil kouzla a lesku tohoto okamžiku.

"Je to malé kladívko, ale může dokázat velké věci!" usmíval se Laurent Fabius navzdory viditelné únavě a vráskám v obličeji po dvou týdnech rokování, které ukončil maratón tří dlouhých nocí. Vyjednávači při nich zvažovali každičké slovo pařížské dohody o klimatu. A Fabius znovu rozjásaně klepl kladívkem ve tvaru zeleného listu podle loga konference.

Během posledních hodin se Fabius musel uchýlit k co největšímu urychlení jednání poté, co v pátek večer oznámil, že "rozhovory je třeba uzavřít". Nakonec se to podařilo, a až poté dal slovo zástupcům 196 zúčastněných zemí, které občas vyvolával křestním jménem, jak se v Le Bourget stalo zvykem.

Ti v téměř úplné shodě neměli na jazyku nic jiného, než chválu. Čína si vysloužila potlesk, když zdůraznila, že dohoda "jistě není dokonalá, ale je spravedlivá, vyvážená a ambiciózní". A ministr zahraničí John Kerry zastupující Spojené státy dodal, že jde o "obrovské vítězství" všech.

Jihoafrická republika neopomněla připomenout Mandelu, Indie Gándhího. Dokonce i zástupkyně Venezuely Claudia Salernová, jindy spíše kousavě kritická, zjihla. Poděkovala papeži Františkovi za jeho encykliku o životním prostředí a oznámila za znovu oživlého potlesku, že její země - konečně - zveřejnila národní závazek proti globálnímu oteplování.

V harmonii oslavných hlasů zazněl jen jeden rušivý tón od Nikaraguy, která prohlásila, že dohoda nechrání dostatečně nejzranitelnější země. A nikaragujský delegát také vyjádřil politování, že se nemohl vyslovit před tím, než klepnutí kladívka dohodu zpečetilo.

Ve všeobecném jásotu skoro všichni zapomněli na to, že závěr konference měl téměř dvouhodinové zpoždění. Postarali se o něj Američané, kteří si v odstavci týkajícím se závazků rozvinutých zemí ke snížení emisí skleníkových plynů přáli změnit slůvko "shall" (musí) na "should" (měly by). Odstavec opraven, spokojený Kerry se vrátil na své místo a historické finále mohlo začít.

---

reklama

---