Nejmenší farmy by neměly dostávat dotaci na plochu, přeje si svaz

Přímé platby na plochu by měli podle Zemědělského svazu ČR dostávat pouze ti zemědělci, kteří hospodaří minimálně na třech hektarech. V současnosti limit činí jeden hektar. ČTK to řekl v rozhovoru předseda svazu Martin Pýcha. Podle něho by výjimku měli mít například pěstitelé ovoce nebo zeleniny. Proti se staví například Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Ministerstvo zemědělství chce o změnách podmínek jednat s resortními ministry členských zemí EU na začátku září. V hlavní evropské dotační platbě na plochu se nyní ročně vyplácí 12,5 miliardy Kč.

"Jsme přesvědčeni, že dělat zemědělství jako povolání s jedním hektarem nelze. Pokud se tedy nebavíme o speciálních komoditách jako byliny, ovoce a zelenina, případně víno. Pro tyto speciální plodiny bychom chtěli nechat jednohektarovou výjimku," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR. Podle něho se i za stoupajícím počtem žádostí o dotace na plochu ukazuje, že vlastníci půdy často pronajmou pozemek zemědělcům, kteří hospodaří na větší výměře, ale dotace na plochu pobírají sami. Letos podali zemědělci 30 632 žádostí. Loni jich bylo 29 221.

S návrhem nesouhlasí ani Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která zastupuje především malé farmy, ani Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. "Podniky do tří hektarů tvoří přibližně 25 procent žadatelů v rámci přímých podpor. Podmínky mají být pro všechny zemědělce rovné, a není proto možné zavádět podobná opatření," řekl tajemník podnikatelského svazu Jan Novopacký. Podle něj navíc malé podniky dokážou dodat na venkov přidanou hodnotu a snížit odliv obyvatel do měst.

Podle tajemníka ASZ Jaroslava Šebka by se měl stát naopak snažit podporovat, aby lidé hospodařili i na malé ploše. "Rozšíření příjemců je přece pro stát výhra. Vím, že je tam 90procentní úmrtnost, že to lidé třeba dělají při práci, ale jak jinak mají dostat malí začínající šanci?" řekl ČTK Šebek. Podle něj by se zvýšením limitu sebraly dotace pro přibližně 8000 zemědělců, zůstaly by pak jenom větším. Podle Šebka v případě, že pobírají dotace na plochu vlastníci půdy místo zemědělců, měl by stát proti nim zakročit, nikoliv brát dotace malým.

"Návrh jde proti politice Evropské unie, která stojí z 90 procent na menších rodinných farmách. Je třeba říct, že z podstaty věci, když je farma menší, tak se o ni lidé lépe starají, protože je tam mezigenerační vazba. A stávající generace to nechce vybydlet další generaci," myslí si agrární analytik Petr Havel. Podle něj by měly dostávat větší podporu naopak menší subjekty.

Zemědělský svaz by chtěl podmínky změnit co nejdříve. Pokud by se změna nepovedla prosadit nyní, měla by se podle Pýchy začít aplikovat v rámci nového programovacího období po roce 2020. "Obdobné otázky, ale zejména celková podoba společné zemědělské politiky a její další směrování po roce 2021 jsou jedním z hlavních témat jednání ministrů zemědělství EU 1. až 2. září ve Francii," sdělila ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

---

reklama

---