Ministerstvo ustoupilo od plánu rozsypávat jed proti hrabošům na povrch půdy

Hraboš polní

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Dieter_TD / Wikimedia Commons

Poštolky, čápi, káně, sýčci a další predátoři hrabošů si mohou oddychnout, jed na hraboše se po polích sypat nebude. „Průběžné údaje ukazují, že situace není kritická a mohlo by se ji v letošním roce podařit zvládnout bez dalších mimořádných zásahů, např. v podobě povrchové aplikace rodenticidů. MZe by se k úvahám o této možnosti vrátilo pouze v případě, že by se kalamitní situace významně zhoršila,” sděluje ministerstvo zemědělství.

Ministerstvo zemědělství od plánu ustoupilo po vyjádřeních České společnosti ornitologické, ochránců přírody, vědců či Asociace soukromého zemědělství České republiky. Všichni shodně upozorňovali, že rozsypávaným jedem se mohou otrávit predátoři hrabošů, a že klíčem k řešení extrémních gradací hrabošů je pestrá a členitá krajina, nikoliv jed. „Zároveň jsme zaznamenali velkou vlnu nesouhlasu u veřejnosti. Lidé se obraceli přímo na ministry i na premiéra a žádali je, aby povrchové rozsypávání jedu neschvalovali. Moc děkujeme všem, kdo svůj názor vyjádřil jakýmkoli způsobem. Je to velmi dobrá zpráva, že lidem v Česku na krajině a přírodě záleží,” komentuje obrat v přístupu ministerstev ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

I nadále ale platí nařízení umožňující trávení hrabošů vkládáním zvýšené dávky jedu do nor (10 kilogramů na hektar namísto trvale povolených 2 kilogramů). Toto nařízení vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství začátkem dubna a má platnost do konce července.

Podle nejnovějších dat poskytnutých ÚKZÚZem ale populace hrabošů klesá. Zatímco v březnu byla průměrná hodnota na hektar 382 aktivních výlezů z nor hrabošů, tj. 7,6násobek prahu škodlivosti, v dubnu klesla na 246 výlezů na hektar, což je 4,9násobek prahu škodlivosti a poklesla tak pod kalamitní práh, kterým je 5násobek. ÚKZÚZ současně uvádí, že použití rodenticidů již nedoporučuje kvůli tomu, že nebudou pro hraboše atraktivní a tedy svůj účel nesplní.

„Navíc v této době vrcholí hnízdění ptáků a rozmnožování savčích predátorů hrabošů a aplikace jedu představuje nejen jejich přímé ohrožení, ale významně může ovlivnit počet úspěšně vyvedených mláďat. A tím i jejich neocenitelné dlouhodobé služby zemědělcům při eliminaci hraboše,” upozorňuje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník.

„Je s podivem, že ÚKZÚZ nařízení o zvýšených dávkách Stutoxu do nor rovnou nezrušil, když sám říká, že jeho použití vůbec nedoporučuje. Přitom v samotném textu nařízení uvedl, že k jeho zrušení dojde i před 30. červencem, pokud pomine kalamitní stav. Nyní by tedy měl ÚKZÚZ zrušit toto nařízení bez odkladu,” zdůrazňuje Vermouzek.

Zároveň dodává, že od 1. června se práh škodlivosti u hrabošů mění ze současných 50 aktivních východů z nor na hektar na 200. „Počet hrabošů by musel raketově narůst, aby byl v červnu kalamitní stav. A to se dá očekávat jen velice těžko,” říká Vermouzek.

Z článku ÚKZÚZ plyne, že ani u samotných zemědělců není o využití zvýšených dávek velký zájem. „Zvýšené dávky prozatím využilo několik podniků v okresech Vyškov, Mladá Boleslav, Znojmo a Břeclav, a to hlavně v porostech ječmene, pšenice a řepky,” sdělil ÚKZÚZ.

ČSO upozorňuje, že někteří zemědělci aplikaci jedů na svých pozemcích odmítají. „Plošné rozhazování přípravků s jedovatými látkami, jež kromě hrabošů hubí i jiné živočichy, a které bylo běžné před desítkami let, již považujeme za překonané a v dnešních podmínkách za krátkozraké řešení a také proto ho již dlouhodobě odmítáme. Přirozenou regulaci počtu hrabošů efektivně zajistí jejich predátoři, zejména dravci. Zemědělci mají různé možnosti, jak ptákům lovícím hraboše zajistit dobré podmínky, a také mnozí naši členové mají s dravci, jakož i s jinými nechemickými metodami předcházení nebo alespoň určitého tlumení hraboší gradace, dobré zkušenosti,“ řekl ve stanovisku ASZ ČR její předseda Jaroslav Šebek.

ČSO dlouhodobě zdůrazňuje, že trávení je pouze dočasným a krátkozrakým řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho, eroze půdy či gradace hrabošů. Pestrá krajina s menší výměrou polí a krajinnými prvky, která hostí ptačí i savčí predátory, čelí hrabošům lépe, jak již např. prokázala studie vědců pod vedením profesora Emila Tkadlece z Univerzity Palackého v Olomouci.

Téma povrchového rozsypávání jedu Stutox II se objevilo po několika letech. V letech 2019–2020 se z tématu použití Stutoxu II stalo v Česku politikum a předmět sporů. Ministerstvo zemědělství opakovaně povolovalo (a následně po tlaku ČSO, MŽP a dalších organizací i veřejnosti omezovalo) aplikaci jedu na povrch půdy. Kvůli tomu se jedem Stutox II otrávili čápi, bažanti, zajíci či káně. V reakci na tuto situaci vznikla na MZe pracovní skupina, kde se za účasti ČSO a dalších odborníků představovaly možné přístupy k řešení problematických gradací. I díky této odborné diskusi se jed po celé roky na povrch nesypal.

„V roce 2026 se ale ohledně trávení hrabošů žádná jednání expertních skupin neodehrála. A zároveň je zarážející, že ministerstvo životního prostředí nehrálo aktivnější roli a nevydalo žádné veřejné prohlášení, kterým by upozornilo na nebezpečí, kterým by povrchově rozsypávaný jed byl,” sděluje Vermouzek.