Dříve se používal při barvení tkanin, nyní škodí. Ochránci přírody na Pálavě vytrhávali zplanělý boryt

Dobrovolníci s ochránci přírody v Chráněné krajinné oblasti Pálava vytrhávali zplanělý boryt. Kvůli pandemii se akce uskutečnila v mnohem menším rozsahu než obvykle. ČTK to za ochranáře řekla Ivana Mariánková. Rostlina je rozšířená asi na 23 hektarech chráněné oblasti, podle ekologů Pálavě výrazně škodí, protože vytlačuje cennou stepní flóru. Dobrovolníci ho proto na jaře vytrhávají pravidelně.

Boryt se používal při barvení tkanin, získávalo se z něj modré barvivo, takzvané nepravé indigo. Na Pálavě ale zplaněl a začal se nekontrolovaně šířit. Každoročně tak žlutě kvetoucí koberce vyraší zhruba na 23 hektarech. Rozšiřuje se především na jihovýchodně orientovaných bezlesých strmých svazích Děvína, kde vytlačuje například šalvěj etiopskou, pálavský klenot kosatec písečný nebo ozdobné kontinentální trávy kavyly. Na plochách s dominancí borytu neroste ze vzácných a ohrožených druhů téměř nic.

Zbavit se borytu není jednoduché, je třeba rostlinu po rostlině vytrhat. "Aby byla likvidace úspěšná, je potřeba ji zopakovat několik let po sobě. Z toho důvodu potřebujeme pomoc co největšího množství dobrovolníků, protože doba, kdy je vytrhávání účinné, je velmi krátká – jen dva až tři týdny,“ uvedl za ochránce přírody Marek Fügner. Na jaře, než semena rostliny dozrají, se tak u Děvína scházejí dobrovolníci každoročně, kvetoucí boryt i s kořeny vytrhávají. Obvykle jde zhruba o 200 lidí. Výjimkou byl loňský rok, kdy ochranáři kvůli pandemii akci pro dobrovolníky neuskutečnili, boryt tři týdny vytrhávali sami.

Letos se jich sešlo v pátek s ochranáři asi 20. "Dohromady vytrháme asi tři až čtyři hektary. Vlastními silami jsme ale začali už v úterý, pokračovat budeme další dva týdny. Měli bychom takto vytrhat celou lokalitu, stejně jako loni," uvedla Mariánková.

Ochránci letos zkoušejí novinku, na Děvíně podle speciálního klíče rozmístili pětici klecí 1,5 metru x 1,5 metru. Sloužit budou k odlišení jednotlivých ploch. O neohraničenou část území se přitom budou starat dobrovolníci, plochy budou kosit, případně vyřezávat náletové dřeviny. V další části bude plocha ponechaná přírodě v původním stavu. Půjde o území bez zásahu člověka, navíc chráněné před pastvou nebo okusy zvěří právě klecemi z pevného pletiva. "Bude tak možné porovnat stav vegetace před a po zavedení obnovního managementu a vyhodnocení dopadu celého projektu," uvedl Vilém Jurek, který má tento program na starost.

Takzvané Borytobraní se poprvé konalo v roce 2016, kdy 25 dobrovolníků ručně vytrhalo boryt na ploše asi 1,5 hektaru. Od té doby přicházelo více a více dobrovolníků. Například v letech 2018 či 2019 to bylo přes 200 lidí. Očekává se, že borytu bude kvůli vyčerpávání semenné banky postupně ubývat.

---

reklama

---