Důležité je změnit to, jak o plánování měst přemýšlíme, říká urbanista Jan Gehl

Ano, Kodaň má spoustu cyklistů, protože je rovinatá. Praha je ale kopcovitá. Může se tu povést to samé, co v Kodani? Základní, „kopcovitý“ argument každé debaty o cyklistice v Praze zazněl i v diskuzi na přednášce Jana Gehla. „Každé město se může vydat trochu jinou cestou k tomu, aby bylo příjemné k životu. Klíč není v budování cyklostezek. Jde o tu změnu, jak o plánování města přemýšlíme. Myslet na to, že města jsou tu pro lidi,“ odpovídá Jan Gehl. „A proti kopcům pomůžou elektrokola.“

Na veřejné přednášce, která se konala minulé pondělí, Jan Gehl potvrdil, že je skvělý a zábavný řečník. Hlavní sdělení jeho přednášky je vlastně jednoduché a prosté. Opusťme myšlení modernistů, přestaňme plánovat auta pro větší štěstí aut a mysleme na to, aby se ve městě dobře žilo lidem.

Jako příklad modernistického omylu uvádí město Brasília, které je v duchu moderny poskládané tak, že při pohledu z letadla město lahodí lidskému oku. Vše je krásně uspořádané, jednotlivé objekty v harmonii. „Z pohledu lidí je to ale na prd,“ říká Gehl. Modernismus podle něho nenechává ve veřejném prostoru místo pro běžný život.

Pozoruhodné je, že sám Gehl se coby architekt v duchu modernismu vyučil, jeho respektovaný vedoucí se řídil heslem, že dům musí hlavně krásně vypadat z dálnice. Takto ustrojen se Gehl sám vrhl do praxe. „A pak jsem se oženil s psycholožkou,“ popisuje lakonicky zásadní bod obratu svého profesního života.

Kdykoliv něco navrhujeme, ovlivňujeme možnosti lidí. Utváříme města a ta pak utváří nás. Podle Gehla se ve 21. století mění plánovací paradigma a už není možné budovat města tak, aby byla spokojena auta. „Potřebujeme města, kde se dobře žije lidem a která jsou pro lidi zdravá.“

Jedním ze současných problémů je podle něho to, že města nemotivují lidi k přirozenému pohybu, k chůzi a jízdě na kole. Přitom sezení je podle Gehla velká potíž naší doby. Prostě stále sedíme. „Nejlevnější státní zdravotní program je nechat lidi se přirozeně hýbat,“ myslí si Jan Gehl.

Své znalosti Gehl sepsal do knihy Města pro lidi, která doposud vyšla ve 24 jazycích. Služby Jana Gehla využila řada měst, včetně Moskvy, která byla typickým městem pod nadvládou aut. Problém s parkováním se řešil, jak se dalo: auta stála na chodnících, na přechodech, chodníky byly zúženy na nejnutnější minimum. Z mnoha míst úplně vymizel veřejný život. Starosta Moskvy pak po návštěvě Jana Gehla ze své pozice zavedl změnu a zakázal parkování, nejprve na bulváru Tverská. A pak postupoval do dalších ulic, nechal vysázet stromy, ulice osadit lavičkami. Do čtyř let se podle Jana Gehla Moskva změnila v žitelné město.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

Jaký je kodaňský recept? Jeden z postupů byl, že se pomalu a postupně ubírala parkovací místa. „Pokud každý rok zmizí 2 % parkovacích míst, a nikomu to neřeknete, pak si toho nikdo nevšimne,“ říká s nadsázkou Jan Gehl. Kodaň je dnes oproti šedesátým letům minulého století mnohem příjemnějším místem k životu. Je to místo, které víc láká turisty. „Akorát se tam špatně dostanete autem,“ líčí Jan Gehl. Podle něho platí, že když uděláte veřejný prostor zajímavý a hezký, když ho zbavíte aut, pak jej lidé zaplní.

„Město, kde se dobře žije, poznáte podle toho, že na ulici je hodně dětí, že se dospělí o ně nebojí,“ říká Jan Gehl. A vypráví o svých vnučkách, které v sedmi letech samy chodí do školy několik bloků, protože doprava je klidná a ony cestu zvládnou bez problémů.

Pražský magistrát si od světoznámého architekta a urbanisty Jana Gehla nechá poradit, jak neblahý stav změnit k lepšímu.

---

reklama

---